Ochránci lidských práv strávili 30 let bojem za lepší soukromí a čistší záchody v ruských věznicích, ale pověstné „díry v podlaze“ přetrvávají. Prý je to tak nejlepší, soudí tamní činitelé.

Problematika záchodů, kterým u nás říkáme „turecké“, se na světlo dostala opět v posledních dnech, kdy se Putinův režim rozhodl umístit do vězeňských cel tisíce lidí, kteří se provinili jen tím, že vyšli do ulic a sdělili vládě, že si nemá zavírat, koho se jí zachce. Tím pádem se do vězení dostala řada občanů, kteří dosud neměli tu příležitost, protože jinak vedou řádný život. To, co viděli, se dalo čekat, ale i tak je to otřesné.

V článku s titulkem (který netřeba překládat, protože aspoň poslednímu slovu každý porozumí) Why are the toilets in Russian jails such shit? se na webu Meduza.io píše:

„V posledních týdnech zatkly ruské úřady tisíce demonstrantů při protestech po celé zemi a odsoudily stovky z nich až k několika dnům či týdnům vězení. Pro mnohé z těchto lidí, kteří byli poprvé v životě za mřížemi, byla státní vazba jedinečně vzrušující zážitek. Zejména pokud jde o »díry v podlaze«, toalety umístěné přímo před zraky všech ostatních spoluvězňů. Zvláštní zpravodaj Meduzy Maxim Solopov se podíval na to, jak ruské věznice nedrží krok s moderním komfortem a soukromím, když dojde na kadění a čůrání.“

Máme tu barvitá líčení očitých svědků: „Místo záchodu díra v podlaze, obehnaná po pás vysokou zdí a přímo uprostřed pod kamerou.“ Tak popsala zařízení ve své cele jedna žena vězněná v Sacharovu u Moskvy. Další zadržený, třiadvacetiletý Emin Kerimov, řekl zpravodajskému serveru Mediazona, že chození na záchod v jeho vězeňské cele bylo veřejným divadlem.

Záchod vězeňské cely šokoval i Sergeje Uchova, regionálního koordinátora volební kanceláře Alexeje Navalného v Permu: „Nebyla to díra, ale ocelová mísa zabetonovaná do podlahy, oddělená od zbytku místnosti jen krátkou přepážkou vysokou metr a půl. Ne dost vysokou, aby mě skryla. Chcete-li jít na záchod, vystoupáte po třech schodech na podstavec, kde jste viditelní od pasu nahoru. To je ta nejvíc ponižující věc: muset jít na záchod přímo přede všemi. Je tu také strašlivý zápach.“

Uchov také popsal některé z časem prověřených triků, které vězňové používají, aby získali zpět trochu lidskosti v těchto podmínkách:

„Na ucpání zápachu je tu provázek přivázaný ke starému půllitrovému kelímku od zakysané smetany, který naplnili něčím těžkým. Všechno je zabalené v igelitovém sáčku. Pokaždé, když jdete na záchod, máte zatáhnout za šňůru, vytáhnout »zástrčku« a pak ji strčit zpátky, až budete hotovi. Tyhle »zátky« tam visely roky a roky – jsou úplně černé.“

„Tento typ záchodu – někdy nazývaný »janovská mísa« – vydržel v ruských detenčních centrech kvůli své odolnosti proti vandalismu, říká Andrej Babuškin, čestný předseda moskevské komise pro veřejný dohled, skupiny, která dohlíží na zacházení s vězni. »Rozbít janovskou mísu je prakticky nemožné,« říká Babuškin, »ale rozbít záchod je relativně snadné. Záchody odolné proti vandalům se poprvé objevily teprve před 30 lety. Před 100 lety nic takového neexistovalo. Když ve vězení nainstalujete normální záchod, do měsíce z něj nic nezbude.«“

Podle Babuškina ruské úřady tento typ záchodu preferují, protože to vede vězně a zadržené k tomu, že jsou při konání potřeby „efektivnější“. Když měl vězeňský systém jednu latrínu na každých 25 lidí, „čas potřebný k vyprázdnění hrál hlavní roli při zajišťování přístupu na záchod,“ tvrdí Babuškin a dodává, že dnešní standard jedné latríny na 15 vězňů byl přijat až v roce 1985.

Loni soud v Jekatěrinburgu přiznal vězni Dmitriji Macileckému odškodnění 25 000 rublů (340 dolarů) za podmínky, které musel snášet ve vazbě, kde měl se svými 170 spoluvězni přístup jen ke dvěma „tureckým“ záchodům a dvěma moderním toaletám. Dne 22. září 2017 přišel Macileckij pozdě na ranní cvičení, protože čekal ve frontě na záchod. Jako trest za pozdní příchod ho zavřeli na 15 dní na samotku.

Ochránci lidských práv vedou od počátku 90. let kampaň za nahrazení otvorů v podlaze v ruských detenčních centrech moderními toaletami. Pokrok zatím není vidět, jak se nyní mnozí občané nedobrovolně přesvědčili na vlastní kůži.