Piráti a Starostové mají v programu také bod, kterým chtějí stabilizovat korunu vůči euru v rámci vstupu do ERM II. Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je způsob navázání kurzu měny na euro, aby se kurz pohyboval maximálně 15 % nahoru či dolů. Zapojení do ERM II po dobu minimálně dvou let a zachování kurzové stability jsou také jednou z podmínek možného budoucího přijetí eura.

Stabilní kurz koruny bez větších výkyvů může pomoci českým občanům ochránit reálnou hodnotu peněz a firmám snížit náklady na zajištění proti kurzovým ztrátám. Slovensko v ERM II bylo přes 3 roky a cílilo postupně na tři různě vysoké kurzy slovenské koruny vůči euru v závislosti na vývoji ekonomiky. Tento režim používali v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, které strávilo v ERM II před přijetím eura 8 let. Dánsko, které má výjimku na přijetí eura, je členem ERM II od roku 1999.

Dluhopisy české vlády v březnu 2021 měly třetí nejvyšší úrok (1,92 procent) ze státních dluhopisů v EU, což výrazně prodražuje obsluhu státního dluhu. Ve většině zemí eurozóny naopak neplatí za státní dluh téměř žádný úrok, například Slovensko ještě něco málo „vydělalo“ (-0,09 procent). I když tak mají některé země eurozóny větší dluhy, mají výrazně nižší náklady na obsluhu dluhu. Výnosy věřitelů jsou nízké i v zemích bez eura, které teprve loni vstoupili do ERM II – Bulharsko (0,22 procent) a silně zadlužené Chorvatsko (0,74 procent). V ČR spolu s Maďarskem vzrostly úroky za posledních 12 měsíců nejvíce z celé EU.

Již nyní má Česko nejvyšší nominální státní dluh v historii, přes 2 biliony korun. Dluh letos překoná hranici 2,5 bilionu, v roce 2023 tří bilionů. Jen za úroky státního dluhu bez splácení jistiny letos zaplatíme přes 50 miliard a v příštích letech ještě více. Vstup do ERM II by tak zvýšil důvěru investorů a snížil českému státu významně náklady na obsluhu dluhu. Úsporu na veřejných financích odhadujeme v řádech desítek miliard. Kromě toho by se pravděpodobně zlevnily půjčky i běžným občanům, což by pomohlo zajistit výhodné financování vlastního bydlení mladým rodinám, které nemají dostatek kapitálu jako bohatí investoři.

Ekonom Lukáš Kovanda začal strašit občany údajným zdaněním úspor. Daň je povinná platba uložená zákonem, která je příjmem veřejných rozpočtů, a nic takového v programu koalice Pirátů a Starostů nemá. Úroky z úspor jsou nyní v Česku významně nižší než inflace, která se pohybuje kolem 3 %, výrazně znehodnocuje úspory a je jedna z nejvyšších v Evropské unii. Některé komerční banky dávají poplatek formou záporného úroku na určitou výši zůstatku, v eurozóně ho uplatňují pouze některé banky na část zůstatku převyšující desítky tisíc eur, standardně nad sto tisíc euro – tedy zhruba nad dva a půl milionu korun.

V České republice jsou již pomalu běžné nulové úroky, záporný úrok má v sazebníku například Fio banka pro zůstatky nad sto milionů korun. V každém případě se záporné úroky běžných střadatelů se standardním vkladem netýkají ani v eurozóně – natož v rámci ERM II. Pokud by komerční banky takto úročily běžné vklady, způsobily by „run“ na banky, kdy by si zákazníci prostředky vybírali, případně investovali. V rámci ERM II přitom nadále stanovuje úrokovou sazbu Česká národní banka, která je na vládě nezávislá. Samotný vstup do ERM II se jeví pro české občany i stát výhodný.

Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty.