Za střelbu do lidí, vážná zranění a řadu úmrtí při pokusu o překročení hranic ČSSR může někdejší vedení komunistického státu. I když o tom státní zástupce nepochyboval, trestní stíhání bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, expremiéra Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara zastavil. Důvody detailně vysvětluje v usnesení, které má HlídacíPes.org k dispozici. Kromě Jakešovy smrti je to především špatný zdravotní stav Štrougala s Vajnarem.

„Byly shromážděny důkazy, které důvodnost trestního stíhání potvrzují a dále dokreslují míru zavinění obviněných,“ konstatuje usnesení o zastavení trestního stíhání tří bývalých komunistických politiků. Jde konkrétně o dva dokumenty, jeden se týká Štrougala s Vajnarem, druhý Jakeše, který zemřel letos v létě. Řada pasáží se však shoduje.

„Používání zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže vůči narušitelům státních hranic bylo notorietou, tedy skutečností známou i běžným občanům socialistických států,“ stojí v dokumentu. Ten připomíná, že předsednictvo ÚV KSČ bylo spolu s vládou nejvyšším orgánem ČSSR a jeho členové museli o tom, co se děje na hranicích, vědět.

Skutek se stal a spáchali ho obvinění
„Byl vybudován informační kanál mezi příslušníky Pohraniční stráže, kteří zbraň proti narušitelům státních hranic použili, a předsednictvem Ústředního výboru KSČ a ministrem vnitra,“ píše státní zástupce s tím, že „členové předsednictva Ústředního výboru KSČ a ministr vnitra přímo ovlivňovali činnost Pohraniční stráže a režim ochrany státních hranic“.

Z usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání:

Při vyšetřování se policii podařilo najít archivní materiály, ze kterých lze podle státního zástupce „dovodit závěr, že předsednictvo de facto disponovalo pravomocí úkolovat federální ministry (tj. členy federální vlády), vedení vlády a potažmo vládu samotnou v zákonodárné iniciativě a v tvorbě interních norem“. Jinými slovy, kdyby předsednictvo chtělo, mohlo zákony umožňující střelbu na hranicích změnit.

Materiály také jasně dokazují, že „členové předsednictva Ústředního výboru KSČ se zajímali o problematiku ochrany státních hranic a činnosti Pohraniční stráže, a to nejméně v jednoročním intervalu na schůzích předsednictva v rámci informování federálním ministrem vnitra prostřednictvím výročních zpráv o zhodnocení činnosti SNB, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra“.

„I přesto neučinili při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby,“ vypočítává dále usnesení a dochází k jednoznačnému závěru:

„Za současného důkazního stavu je tedy nepochybné, že skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, se ve smyslu § 172 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu stal, je trestným činem a spáchali jej obvinění.“

Trpí více nemocemi
Přesto však státní zástupce stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara zastavil. U Jakeše kvůli jeho úmrtí letos v červenci. U Štrougala s Vajnarem na základě dvou znaleckých psychiatrických posudků, podle nichž nejsou v takové duševní kondici, aby mohli být nadále stíháni.

Ke Štrougalovi posudek píše, že trpí více nemocemi a odkazuje se na psychologická vyšetření: „Obviněný je schopen v konvenčních, známých a sociálně pozitivních podmínkách velmi dobře udržet společenské normy a kultivovaný projev, s probíhajícím časem, a především v zátěži, se však dále snižuje psychomotorické tempo, prosexie (pozornost) a nejvýznamněji paměťové schopnosti ve všech funkcích.“

Obviněný tak podle posudku „není schopen zúčastnit se úkonů stanovených v rámci trestního řízení, a to ani za speciálních podmínek. (…) vzhledem k výše uvedené závažné duševní poruše není schopen chápat smysl trestního řízení“.

Zdravotní stav exministra vnitra Vajnara pak posudek hodnotí velmi podobně. Stejně jako u Štrougala dochází znalec k závěru, že obviněný „není schopen chápat dostatečně smysl trestního řízení“. S dodatkem, že se nedá čekat, že by se tento stav změnil k lepšímu.

„Vzhledem k charakteru duševních chorob obviněných, které mají původ v jejich pokročilém věku, nelze mít za to, že by se jejich projev postupem času zmírnil, což by odůvodňovalo pouhé přerušení trestního stíhání dle § 173 odst. 1 písm. c) tr. řádu, a naopak lze očekávat jejich progresi. Je tedy zjevné, že duševní choroby neznemožňují obviněným chápat smysl trestního stíhání pouze přechodně, ale trvale,“ zdůvodňuje usnesení, proč bylo stíhání zastaveno.

Policie se případem dále zabývá
Jakeš, Štrougal a Vajnar byli vzhledem ke svým někdejším pozicím do letoška „největšími rybami“ při současné snaze potrestat viníky zločinů na hranicích. Trestní oznámení proti nim a proti dalším možným pachatelům, prominentům režimu i běžným vojákům, podala Platforma evropské paměti a svědomí, a to jak v Česku, tak v Německu.

Případ od loňska vyšetřuje společný česko-německý tým policistů a státních zástupců. To má ulehčit přístup do archivů a usnadnit výslechy svědků.

„Spolupracujeme s německými kolegy – státními zástupci. Především se jedná o výměnu informací,“ potvrdil součinnost s německou stranou na jaře obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek.

Německé oznámení míří na zhruba padesátku osob, to české zhruba na dvě stovky. I po zastavení stíhání trojice bývalých politiků se tak policie případem zabývá. „Policejní orgán koná ve vztahu k dalším odpovědným osobám prověřování,“ říká za českou stranu vyšetřování státní zástupce Lelek. Policie však zatím nikoho dalšího neobvinila.

Článek publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.