Proč nechtějí v Německu prodloužit provoz jaderných elektráren? Nemá to podle nich už smysl

Ilustrační foto  (Pixabay)

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině znamená pro Evropu velké energetické problémy. Potíže přináší zejména import ruského plynu. Pro Moskvu jsou energie nástrojem vydírání. Rusko se ukazuje jako nespolehlivý partner, když není po jeho, a navíc platit Rusku za energie znamená nechtěné financování agresivní války. Skutečná a potenciální energetická nouze znamená, že je třeba se obrátit k těm zdrojům, které jsou k dispozici. Jedním z nich je jaderná energie. Právě té se ale chce zbavit jedna z klíčových zemí, Německo.

Pro přesnost je třeba uvést, že jaderná energie není pro Německo už dávno příliš podstatný energetický zdroj. Díky rychlému nástupu obnovitelných zdrojů má Německo z OZE 40 až 50 procent elektřiny. To, co mají Němci z posledních jaderných bloků, které chtějí letos zavřít, je jen zlomek. Přesto se vede debata o tom, jestli by se provoz „jaderek“ neměl přece jen prodloužit.

()

Nedávné průzkumy naznačují, že Němci, byť obecně nemají jádro rádi, v tom nejsou příliš ideologičtí. Březnový průzkum ukázal, že 70 procent respondentů uvedlo, že by se vyřazení mělo odložit s ohledem na závislost země na Rusku. Podle jiných nedávných průzkumů bylo toto číslo nižší, mezi 61 a 53 procenty , ale i tak je to většina. Většina podporující solární a větrnou energii je však mnohem větší. Až 92 procent respondentů tvrdí, že by Německo mělo urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, aby dosáhlo energetické nezávislosti.

Je nějaká reálná možnost, že by reaktory běžely déle, než se plánovalo? Na to se pokoušel najít odpověď článek v Politico.com už na konci dubna.  To, co se tam píše, má ještě větší platnost dnes, deset týdnů poté, protože s postupujícím časem je možnost podržení jádra stále více jen teorií. Jde v zásadě o to, že Berlín nepovažuje jadernou energii za řešení současné krize, a důvody jsou technické, právní, politické a kulturní.

Německo od vypuknutí války snížilo import ruského plynu na 40 procent, bývalo to dříve 55 procent. I tak je to hodně a zavření kohoutků by bolelo.

Politico píše: „Tato závislost na Rusku oživila diskusi o postoji Německa k jaderné energii. Někteří politici, zejména středopravicoví, navrhli, aby se postupné ukončení výroby jaderné energie odložilo… Berlín však dospěl k závěru, že se to nevyplatí, a to s poukazem na skutečnou smršť technických, právních, politických a kulturních překážek.“

(Týdeník FORUM)

Jde o tři jaderné elektrárny (oproti 17 v roce 2011), jejichž vyřazení z provozu je naplánováno na konec letošního roku. Další tři elektrárny byly uzavřeny na konci roku 2021 a jsou v počáteční fázi odstavování. Všechny ostatní elektrárny jsou demontovány a nelze je jen tak znovu zapnout. Šest jaderných elektráren vyrobilo v loňském roce 12 procent německé elektřiny; poslední tři vyrábějí asi pět procent.

Nejde jen o to, že té elektřiny z jádra už je tak jako tak málo: „Drtivou většinu německé spotřeby plynu však nelze v krátké době vyměnit za jadernou energii. Asi polovina německých domácností topí plynem – a plynový kotel na elektřinu fungovat nemůže. Průmysl se na celkové spotřebě plynu podílí více než třetinou a velkou část z něj lze jen těžko nahradit. Plynové elektrárny vyrábějí asi 15 procent elektřiny, ale ani ty nelze v krátké době všechny nahradit jinými zdroji. To znamená, že jaderná energie by mohla nahradit jen malou část ruského plynu.“

Pokud jde o ty tři odstavené elektrárny, podle ministerstev hospodářství a životního prostředí, jež mají na starosti energetickou politiku, respektive jadernou bezpečnost, je jejich opětovné spuštění „vyloučeno“. Jejich povolení k provozu vypršelo. Povolení k opětovnému spuštění „by bylo právním ekvivalentem vydání povolení pro novou elektrárnu. To znamená zahájení zdlouhavého byrokratického procesu, který nepřispívá k rychlému odchodu od ruského plynu“.

A pokud jde o poslední tři aktivní elektrárny, „i zde číhají právní nebezpečí a byrokratické překážky. Vzhledem k blížícímu se ukončení provozu například již více než deset let neprošly požadovanými bezpečnostními kontrolami“.

Michal Lebduška (Asociace pro mezinárodní otázky / se souhlasem)

Podle vlády jsou také problémy s nedostatkem vyškoleného personálu, protože většina z toho stávajícího má na konci roku změnit zaměstnání nebo odejít do důchodu. Potíže znamená i palivo. Protože harmonogram vyřazování byl jasný již deset let, provozovatelé nakoupili právě tolik uranových palivových tyčí, aby to stačilo do konce roku 2022.

Aby reaktory fungovaly i po jaru, potřebují nové palivové články, jejichž výroba podle vlády trvá 12 až 15 měsíců. Je pravda, že podle Sdružení jaderného průmyslu Kerntechnik Deutschland (KernD) by prodloužený provoz mohl přinést určitý dodatečný výkon, zvlášť pokud obnovitelné zdroje v létě vyprodukují přebytek energie, takže by šlo jaderné palivo uchovat pro případný nedostatek plynu v zimě. Šlo by také mimořádně koupit palivo nové, i mimo Rusko, jen by to bylo dražší.

Každou ze tří zbývajících elektráren provozuje jiná společnost a všechny odmítly podrobněji odpovědět na otázky. Mluvčí společnosti RWE například uvedl, že „prodloužení provozu její elektrárny Emsland v Dolním Sasku by bylo spojeno s ‚velkými překážkami‘ souvisejícími s technickými záležitostmi a právními otázkami“. Její elektrárna v Gundremmingenu, která byla odstavena v roce 2021, „ztratila povolení k provozu a je v procesu bezpečné demontáže“.

Když to shrneme, němečtí občané by projednou od své nechuti k jádru na nějakou dobu upustili, ale kvůli pěti procentům elektrické energie v celkovém energetickém mixu Německa a s ohledem na to, že plyn by to stejně v některých oblastech nenahradilo, se nikomu moc do podobných manévrů nechce. Teď by to nemělo moc smysl a budoucnost vidí Německo úplně jinde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]