Proč někteří lidé ani po kontaktu s infikovaným nemají covid? Vědci na to přišli

ilustrační foto (AdobeStock)

ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Na otázku, jak je možné, že někteří lidé mají negativní test na covid-19 i poté, co se setkají s někým nakaženým, nabízí odpověď nová studie britských vědců. Podle badatelů to může být tím, že část lidí má tak silnou obranyschopnost, že virus zlikviduje v rekordním čase. Výzkumníci mluví o tomto jevu jako o imunitní paměti. Objev by mohl pomoci s vývojem nových typů vakcín, které by dokázaly poskytnout delší ochranu před nákazou.

Nejspíš každý z nás minimálně slyšel o člověku, jenž navzdory tomu, že se kolem něj všichni nakazili covidem-19, sám nikdy neměl pozitivní test, který by u něj nákazu ukázal. Nyní vědci nabízejí vysvětlení, proč se toto děje – podle nich část lidí prodělá tzv. nezdařenou (neúspěšnou) infekci, při níž se sice nebezpečná nákaza dostane do těla, ale tzv. T-buňky imunitního systému si s ní poradí už v zárodku tak rychle, že pozdější PCR testy či testy na přítomnost protilátek vyjdou s negativním výsledkem, jak píše britský The Guardian.

Týdeník FORUM (Lucie Batková / FORUM 24)

Uvádí, že vše nasvědčuje tomu, že se tento fenomén týkal přibližně patnácti procent zdravotníků, kteří byli vytrasováni během první vlny covidu v Londýně. Tento objev by mohl podle deníku „vydláždit cestu“ nové generaci vakcín. Ty by působily právě na už zmíněné T-buňky a výhledově by tak mohly zajistit mnohem déle trvající imunitu, domnívají se vědci. Aktuálně se přitom řeší právě to, že ochrana poskytovaná aktuálně používanými vakcínami proti covidu-19 klesá v čase rychleji, než byly původní odhady.

„Všichni máme zkušenost s někým, kdo byl viru vystaven, ale nákaze přesto nepodlehl. Ale dosud jsme nevěděli, zda je to díky tomu, že se tito jedinci opravdu dokázali covidové nákaze úplně vyhnout, nebo díky tomu, že dokázali virus přirozeně „vyčistit“ ještě předtím, než ho zvládly zachytit rutinní testy,“ popsal vedoucí výzkumného týmu a hlavní autor nové studie Leo Swadling, imunolog z University College London (UCL).

Tým při práci intenzivně monitoroval zdravotníky během první vlny pandemie a hledal známky nakažení či imunitní reakce. Navzdory vysokému riziku vystavení viru 58 účastníků studie nikdy nemělo pozitivní test na covid-19. Analýza odebraných krevních vzorků nicméně prokázala, že tito lidé měli vyšší podíl T-buněk oproti době před vypuknutím pandemie. A jejich krev vykazovala i další známky toho, že se jejich tělo v nedávné době vypořádalo s virovou infekcí.

Dárkové předplatné Týdeníku FORUM (FORUM 24)

Studie tak naznačuje, že určitá část lidí měla v těle T-buňky, které si pamatovaly dřívější nákazu jinými sezónními koronaviry, které způsobovaly například obyčejné nachlazení. A tato „paměť“ je následně ochránila před covidem-19. Tyto imunitní buňky totiž umějí „vyčenichat“ jisté proteiny viru a následná imunitní odpověď je u některých jedinců tak rychlá, že covid vymýtí v nejranějším stádiu nakažení.

Zjištění je o to zásadnější, že imunitní reakce zprostředkovaná a vedená T-buňkami zpravidla vede k dlouhotrvající imunitě – v porovnání s klasickými protilátkami spíše v řádu let než měsíců. V podstatě všechny aktuálně využívané vakcíny na covid-19 se přitom zaměřují právě na protilátky a jejich „namíření“ na protein, který viru SARS-CoV-2 usnadňuje proniknutí do buněk. „Tyto neutralizující protilátky poskytují vynikající ochranu proti těžkému průběhu nemoci. Ale takováto imunita časem slábne a potenciální slabinou tohoto typu vakcín je to, že oblast viru, na niž se zaměřují, má tendenci mutovat,“ připomíná Guardian.

Oproti tomu reakce vedená T-buňkami zpravidla neslábne takto rychle a navíc je namířená na sekci viru, která je v podstatě jednotná napříč celou skupinou koronavirů. To znamená, že nová vakcína, která by potenciálně fungovala na stejném principu, by dokázala ochránit nejen proti novým kmenům viru, ale potenciálně i proti úplně novým druhům patogenů.