Premiéra Andreje Babiše (ANO) dostihl podivný prodej akcií společnosti Profrost své vlastní firmě a své manažerce. Kriminalisté mají důvodné podezření, že vyvedl ze své firmy Agrofert holding stamiliony korun, navíc nezdaněných, jak uvedli pro FORUM 24.

Jedná se o velmi závažný případ. Zatímco případ možného dotačního a daňového podvodu se společností Farma Čapí hnízdo má na starosti krajská policie, v tomto případě bylo začátkem listopadu 2017 pražskou krajskou policií (která případ dostala od Městského státního zastupitelství v Praze) rozhodnuto o postoupení shromažďování důkazů na nejvyšší úroveň, elitním detektivům na Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), konkrétně na bývalou celorepublikovou „protikorupční policii“, sekci vyšetřování závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, jak uvedly pražská krajská policie i NCOZ pro FORUM 24.

O prodej dalších akcií Profrostu ze strany Babiše, tentokrát jeho manažerce Simoně Sokolové a jejím kolegům, se pak kvůli nesrovnalostem v účetnictví zajímá již od druhé poloviny října prostějovská kriminálka, jak informovala FORUM 24.

Problémy objevilo v březnu 2017 FORUM 24, krátce poté část těchto informací přinesl rovněž server HlídacíPes.org a jednu z našich verzí možného podvodu později převzaly také Hospodářské noviny. Tehdejší ministr financí Babiš byl na základě dostupných informací o svých dosavadních příjmech důvodně podezírán serverem Echo24.cz, že neměl dostatek peněz na nákup podnikového dluhopisu vydaného jeho vlastní firmou Agrofert holding (a proslaveného tím, že byl rozdělen na miliardy kousíčků, díky čemuž Babiš neplatí už několik let mnohamilionovou daň z přijímaných úroků, jak sám přiznal).

Ministr se hájil, že novináři vycházejí pouze z jeho přehledu zdanitelných (a zároveň i opravdu zdaněných) čistých příjmů. V posledních letech prý měl přitom rovněž vysoké příjmy osvobozené od daně z příjmů. Šlo zejména o příjmy z prodeje podniků (či podílů na nich), které předtím držel ve svém vlastnictví dostatečnou dobu na to, aby tyto příjmy ze zákona nemusel danit.

Aby tyto své příjmy prokázal, nechal ověřit smlouvy dvěma velkými mezinárodními auditorskými společnostmi EY a PwC (z tzv. Velké čtyřky). Stačilo by přitom požádat notáře. Od počátku totiž bylo jasné, že z podstaty věci nemůže být proveden standardní audit, jaký známe z ověřování účetnictví firem. Někteří novináři pak Babišovi vyčítali, že audit nebyl proveden podle mezinárodních standardů, což bylo uvedeno přímo ve zprávě od auditorských společností.

FORUM 24 však z těchto a z účetních informací zjistilo, že Babiš prodal své společnosti Agrofert holding zřejmě násobně předražený podíl. Z dostupných údajů nebylo zřejmé, jak přesně velký podíl na majetkových právech (např. právech na výplatu dividend) prodal, takže se předražení mohlo pohybovat zhruba mezi šestinásobkem a dvacetišestinásobkem. Kdybychom věřili Babišovým následným veřejným prohlášením o velikosti prodaného podílu, jednalo by se o zhruba šestinásobné předražení. I v případě této, nejmírnější varianty by bylo ze společnosti Agrofert holding vyvedeno více než sto milionů korun.

Možná si říkáte, že si může ve svobodné společnosti určit prodávající s kupujícím libovolnou cenu. U spřízněných subjektů však tomu tak není a má to své důvody. Jestliže totiž Babiš prodal své vlastní firmě cokoli příliš draze, nutně tím poškodil nejen svou firmu, ale i její věřitele, jako je stát (vybírající daně), dodavatel (poskytující materiál) či banka (poskytující úvěr). Přinejmenším zvýšil riziko budoucí neschopnosti své firmy splácet věřitelům v plné výši a včas dluhy.

V tomto případě se však navíc Babiš dostal k penězům své firmy, které nemusel danit, protože je tento druh příjmu po splnění určitých podmínek od daně osvobozený, jak už bylo uvedeno výše. Jestli cena prodeje odpovídala pravidlům, pak je všechno v pořádku. Pravidla se přitom snaží o to, aby obchod mezi takto spřízněnými subjekty probíhal, zejména pokud jde o cenu, stejně jako na velkém trhu, kde je spousta aktivních obchodníků i zákazníků. Pokud však Babiš cenu přestřelil, neoprávněně se vyhnul dani, kterou by jinak musel zaplatit, pokud by se chtěl jako soukromá osoba dostat k penězům ze své firmy Agrofert holding. Buď by jako akcionář, který si vyplácí dividendu, musel zaplatit daň z dividend, nebo by třeba jako případný manažer firmy, který si vyplatí odměnu za své služby, musel zaplatit daň z této odměny a tak podobně.

Všechno by však mohlo být také naopak. Babiš ve svém oficiálním prohlášení vydaném ČTK tvrdí, že cena byla stanovena na základě znaleckého ocenění. Znamenalo by to sice, že hodnota rozprodávané firmy Profrost několik let před prodejem raketově rostla, ale vyloučit to nelze. V zásadě tomu odpovídá i námi odhadnuté zhodnocení firmy na základě vývoje jejího výkonu zachyceného v účetnictví. V tom případě by odpadla varianta, že byl podíl pro Agrofert holding předražený, zatímco podíl pro Babišovu manažerku Simonu Sokolovou a její kolegy odpovídal hodnotě na trhu. Podíl pro Agrofert holding by byl v pořádku, zatímco podíl pro paní Sokolovou by byl násobně zlevněný, jak vyplývá z kupních cen ověřených zmíněnými auditorskými společnostmi (jejichž „notářské“ zprávy zveřejnila ČTK).

Jenže jak zjistilo FORUM 24, v účetnictví firmy paní Sokolové (a jejích kolegů), do níž byl podíl na společnosti Profrost vložen, je uvedeno, že kupní cena řádově odpovídá ohodnocení, jakého by se tento podíl dočkal na aktivním (mlsném) trhu. Jedná se o firmu Rapaces Group. Připustíme‑li tedy variantu, že Babiš stanovil cenu správně (podle zákonných požadavků), má paní Sokolová obrovskou chybu v účetnictví své firmy. Právě proto se o detaily případu zajímají kromě Národní centrály proti organizovanému zločinu také kriminalisté z Prostějova, kterým přísluší tato větev možného podvodu (na základě postoupení od Okresního státního zastupitelství v Prostějově).

Babiš sice tvrdí (např. na serveru iDNES.cz), že tito manažeři měli právo koupit si podíl za předem dohodnutou cenu, která se podle něj nakonec ukázala jako nesmírně výhodná, ale to by nic neměnilo na skutečnosti, že je tržní ohodnocení podílu násobně vyšší. Vysoká v takovém případě nebyla fixně stanovená kupní cena akcií, nýbrž tržní hodnota onoho práva koupit si podíl za předem sjednanou cenu, nakonec proměněná na soukromý výnos (tzv. šťastnou koupi) těchto manažerů. Nechme přitom stranou, zda si tito manažeři koupili podíl opravdu od Babiše nebo případně od jeho firmy Agrofert holding.

Vraťme se k podílu prodanému společnosti Agrofert holding. I kdyby byla cena stanovena správně, FORUM 24 (a jinou cestou rovněž HlídacíPes.org) odhalilo v obchodním rejstříku další závažný problém ukazující na možný podvod. Babiš totiž nechal akcie společnosti Profrost ještě před uskutečněním jejich dohodnutého prodeje společnosti Agrofert holding naředit, ale tvářil se, jako kdyby prodával původně dohodnutý podíl (nebo lhal ohledně postupu všech prodejů, pro což by však neměl důvod). Takže prodával dokonce třeba i za správnou cenu, avšak, jak se zdá z údajů v obchodním rejstříku, špatný podíl.

Jenže když někomu slíbíte kolem osmdesáti rohlíků, stanovíte za ně správnou cenu, řekněme 200 korun, a následně za tuto cenu předáte zákazníkovi jenom dva rohlíky, přičemž ten druhý je ještě k tomu nakousnutý, vyjde to nastejno, jako kdybyste rovnou dohodli nákup dvou předražených rohlíků. Takže se Babiš zřejmě dopustil přinejmenším v tomto směru vyvádění stamilionů osvobozených od daně ze své firmy Agrofert holding. Možná se však toho samého trestného činu dopustil, jak vyplývá z výše uvedeného, v rámci tohoto případu již podruhé.

Zdárné dokončení případu nyní závisí na svobodě, jaká bude příslušným policistům a státním návladním dopřána.