Proč u Bečvy nehledala viníka úniku kyanidů protichemická jednotka české armády?

Hasiči Olomouc

Uhynulé ryby z Bečvy, ilustrační snímek | FOTO: Hasiči Olomouc

Dne 29. 9. 2020 ve 14:24 se na twitteru Policie ČR objevilo: „V současné chvíli již víme, že vyústění kanálu, ze kterého se kyanid do Bečvy dostal, je v katastru obce Juřinka na Valašskomeziříčsku. Dále provádíme úkony trestního řízení s cílem případ co nejdříve objasnit.“ Myslel jsem si, že za pár hodin bude místo, kde unikl kyanid, známé. Moderní detekční metody jsou, jak vím ze svých paleontologických i šnečích koníčků, nesmírně citlivé. Viník ekologické katastrofy však není znám dodnes, a jak ví každý čtenář detektivek, čím déle času od činu uplyne, tím hůř se pachatel hledá. Proč tedy nebyla k hledání viníka otravy Bečvy použita protichemická jednotka naší armády, která má špičkovou úroveň a vypátrat místo úniku by uměla?

Protože slůvko kyanid, ne-li cyankáli, zní děsivě a může vyvolat naprostou paniku či pochybnosti o tom, zda opravdu mohly tak strašně jedovaté látky uniknout a nevyhubit celý kraj. Ano, kyanidy jsou nesmírně nebezpečné, jejich únik ve větším množství vždy znamená obrovskou ekologickou pohromu, ale podobné průmyslové nehody se prostě občas stávají. V roce 1964 vypustila tehdy socialistická firma do řeky Jihlavy sto padesát kilo kyanidů a otrávila tím zhruba šedesát kilometrů toku řeky. A stejně jako letos v Bečvě uhynuly tenkrát desítky tun ryb a došlo k vyhubení menších organismů. 

V neděli 20. září 2020 unikla jedovatá látka do moravské řeky Bečvy. Během pár dnů zlikvidovala přes třicet tun ryb. K tomu přičtěme další vodní živočichy. Mrtvé ryby se objevily i v pětačtyřicet kilometrů vzdáleném Přerově. Ihned po havárii se začalo hovořit jako o možném viníkovi o firmě DEZA z koncernu Agrofert. Nejspíš proto zveřejňuje 24. 9. 2020 vedení společnosti DEZA, a. s. na firemním serveru text: „Stanovisko k ekologické havárii na řece Bečvě. Na základě obdržené informace jsme zajistili odběr mimořádných vzorků odpadních vod vypouštěných z našeho výrobního areálu do toku řeky Bečvy a v přilehlých vodotečích: Jasenickým a Černým potokem.“

archiv

Současným detektorům – i těm, jimiž se měří obsah jedů v tkáních mořských měkkýšů, kteří se používají jako indikátor znečistění  moře – trvá orientační vyhodnocení pár minut. A následný přesný rozbor zabere pár hodin, nanejvýše dní. Jak to, že zdroj otravy zůstal neznámý ještě devět dní poté, viník není nalezen a policie teprve oznamuje místo, kudy jed do Bečvy vtekl?

Zelení

Kauze se v souladu se svým programem věnovala Strana zelených. Dne 29. září píše na svém webu, že na tomto místě ústí do Bečvy cca 15 kilometrů dlouhý kanál, který sem od osmdesátých let odvádí odpadní vody z areálu bývalé Tesly Rožnov. „V tomto místě tak je potřeba hledat původce otravy. V areálu bývalé Tesly působí i firmy, které ve svém výrobním procesu používají kyanid, který otrávil téměř 40 km řeky Bečvy,“ napsal spolupředseda Zelených Michal Berg. Nehodu sledoval od pondělí přímo u řeky. „Bezprostřední označení firmy DEZA jako viníka se mi nezdálo, ani místní rybáři, se kterými jsem mluvil, to neviděli tak jasně,“ dodal. Ač nemám Zelené moc rád, tak seriózně připouštějí, že viník je (a dosud zůstává) nejasný. 

Deníku Referendum sdělil předseda místní organizace České rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický, že poprvé otravu zaznamenali rybáři v neděli 20. září v poledne v okolí mostu přes Bečvu mezi Hustopečemi nad Bečvou a Němeticemi. Rybáři sebrali sami iniciativně vzorky vody do PET lahví a několik mrtvých ryb do igelitové tašky, zástupci inspekce je převzali, ale – v souladu s předpisy – nakonec k analýze nepoužili. PET lahve nejsou na takové vzorky vhodným obalem. Inspektoři tedy odebrali své vlastní vzorky. Ty pak putovaly k analýze do laboratoře Hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vzorky rybářů – tedy ty nejrychleji sebrané – skončily neznámo kde. Sama DEZA pak argumentuje svými vlastními vzorky z toho dne – a v nich prý žádné kyanidy nejsou. 

ČTK

Když jsem zaznamenal prohlášení policie, že vědí, z kterého potoka se kyanid do Bečvy dostal, říkal jsem si, že s přihlédnutím k nutnosti to dvakrát třikrát ověřit budou úřady znát viníka úniku nejpozději do 48 hodin. Metodicky je totiž v takovém případě úkol už velmi jednoduchý, k jeho splnění potřebujete jen nohy a příslušný měřák. No a pak jdete od toho vyústění proti proudu a u každé stružky, strouhy, potůčku či roury odeberete tři metry proti jejich proudu vzorek, a měřák vám ukáže (a laboratoř později mnohem spolehlivěji a přesněji potvrdí), jestli tam jsou kyanidy. Pokud ano, postup opakujete – máte rouru či strouhu a zase jdete proti jejímu proudu a proměřujete přítoky. A tak dokola, až přijdete ke konkrétnímu prokopnutému kontejneru. Odpověď však neznáme dodnes. 

Vyšetřování se táhne tak strašně dlouho, že sama policie vydala ke kolujícím fámám o tutlání kauzy stanovisko: „Vzhledem k sílící kritice Policie České republiky a jejího postoje k informování veřejnosti ohledně probíhajícího trestního řízení ve věci otravy řeky Bečvy, bychom rádi uvedli na pravou míru některé spekulace, které se šíří veřejným prostorem. Policie ČR, ani nikdo jiný, neuvalil na případ »Bečva« informační embargo. (…) Policie České republiky nemůže zasahovat do pravomoci orgánu státní správy, v tomto případě České inspekce životního prostředí (ČIŽP), a omezovat jej ve své činnosti včetně informování veřejnosti. Trestní řízení probíhá po vlastní linii, o které nemají nezúčastněné strany žádné informace, tedy je ani nemohou vyzradit a ohrozit tak další činnost policie. Policie České republiky je dále kritizována za to, že doposud není znám viník otravy řeky Bečvy. Přestože tato kritika je obvykle spojována s veřejnými politickými vyjádřeními, která nemají na průběh vyšetřování žádný vliv a vycházejí z nepodložených informací, práci policejních vyšetřovatelů poškozují a navozují mylný dojem, že je policie nečinná. Faktem je, že policejní vyšetřování je nyní zcela závislé na výsledku znaleckého zkoumání.“ Podepsána plk. Mgr. Kateřina Rendlová, Policejní prezidium ČR, 16. listopadu 2020.

Jaké výsledky zkoumání? 

Naše armáda je jedna z mála institucí, které si vybudovaly obrovskou důvěru veřejnosti a snese svou odborností plné srovnání s armádami NATO, armádami nejvyspělejších zemí světa. Pro naši protichemickou jednotku to platí až „papírově“ – tato jednotka má certifikát NATO. Jak to, že tam stát neposlal tuhle jednotku? Naši armádní chemici by našli onu prokopnutou káď s kyanidem za pár hodin. Tak jsem poslal armádě dotaz, zda tam byli, jestli je někdo konzultoval, zkoušel je tam poslat. 

F24

„Speciální jednotky chemického vojska disponují přístroji a zařízením pro detekci průmyslových škodlivin, včetně kyanidů. Ohledně detekce kyanidů v terénu je třeba provést odběr vzorků a pak následnou analýzu v laboratorních podmínkách. Jednotky chemického vojska jsou ale prvořadě určeny k detekci, identifikaci a monitorování bojových otravných látek a radioaktivních látek. V případě určování kyanidů a trasování případného znečišťovatele jsou jednotky MV (GŘ ZHS a Policie ČR – jejich chemické jednotky a forenzní laboratoře) vybaveny adekvátními a přesnými přístroji k této detekci a jsou ze zákona k tomuto předurčeny.“

Takže to vojáci opravdu umějí. Chtěl po nich někdo pomoc? „Oddělení chemického vojka Sekce rozvoje sil MO nemůže na tuto otázku relevantně odpovědět, vzhledem k tomu, že nejsme za tuto oblast odpovědní a nemáme dostatek relevantních informací, zda AČR byla, či nebyla kontaktována níže uvedenými organizacemi. K dohledávání zdrojů znečištění mají státní instituce jako ČIŽP, Ministerstvo životního prostředí, AOPK vlastní postupy, síly a prostředky včetně dostatečných znalostí a zkušeností s touto problematikou,“ odpověděla mluvčí Armády ČR Magda Dvořáková.

Není to řečeno výslovně, ale co chápu, tak je nikdo o pomoc nepožádal. Tak píšu na ČIŽP a MŽP. 

Není přece krizový stav…

„Česká inspekce životního prostředí nepožádala o součinnost protichemickou jednotku Armády ČR. V daném případě se jednalo o mimořádnou situaci, nikoli krizovou, ta vyhlášena nebyla (podotýkám, že ji nevyhlašuje ČIŽP). Řešila se tedy podle zákona o IZS, nikoli krizového zákona. Podle zákona o IZS nerozhoduje ČIŽP o nasazení sil a prostředků,“ říká Mgr. Bc. Radka Nastoupilová, tisková mluvčí ČIŽP. 

archiv

„Vzhledem k tomu, že nebyla vyhlášena krizová situace dle krizového zákona (podotýkám, že ji nevyhlašuje ani ČIŽP, ani MŽP), byla mimořádná situace řešena podle zákona o integrovaném záchranném systému a vodního zákona (IZS). Podle zákona o IZS nerozhoduje o nasazení sil a prostředků MŽP ani ČIŽP, vodní zákon to ani neumožňuje,“ doplňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Jak říká pan premiér…

Svým laickým okem jsem studoval zákony o krizovém řízení – a nevykoukal jsem víc než osobní přesvědčení, že takový právní stav může být vyhlášen i v rámci malé územní jednotky, třeba kraje, nejen celostátně, a jistě jej ze zákona může vyhlásit vláda. I zaslal jsem paní mluvčí skromný dotaz:

„Z ministerstva životního prostředí mi sdělili, že nebyla vyhlášena krizová situace dle krizového zákona, a proto byla mimořádná situace řešena podle zákona o integrovaném záchranném systému a vodního zákona (IZS). Stejně tak ČIŽP sdělila, že se jednalo o mimořádnou situaci, nikoli krizovou, ta vyhlášena nebyla. Legislativa jim proto neumožnila požádat AČR o součinnost. Proč prosím vláda nevyhlásila v souvislosti s únikem kyanidů do Bečvy (alespoň lokálně v postižené oblasti a na krátký čas) krizový stav? Nepovažovala únik za krizovou situaci, která by nasazení AČR umožnila, s tím, že by naše protichemická jednotka zdroj znečistění byla pravděpodobně schopna krátce po havárii dohledat v řádu hodin?  Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů, sbírka 240/2000, částka 73/2000, výslovně říká: »§ 3: Stav nebezpečí (1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí.« 

Předem děkuji za odpověď, kterou bych potřeboval do čtvrtka 19. listopadu večer.“

Odpověď do uzávěrky nepřekvapivě nepřišla. Pan premiér Babiš již dříve definoval svůj standard komunikace s médii svým trefným výrokem „na*rat jako“.

Odpověď je jasná!

Shrnutí: V České republice existuje vojenský útvar, který by pravděpodobně díky své profesionalitě a vybavení dohledal původce ekologické havárie v řádu hodin či dnů. Nebyl k vyšetřování nasazen, neboť to neumožnil legislativní stav. Formální, legislativní kroky, které by umožnily nasazení armádní protichemické jednotky a rychlé vyšetření havárie na Bečvě, vláda neučinila. Na dotaz, proč tak neučinila, vláda neodpověděla. 

Vysvětlení je jednoduché a zcela jistě můžeme vyloučit, že by za oním nenasazením vysoce kompetentních specialistů mohl stát jakýkoli postranní zájem Andreje Babiše, například možnost odhalení úniku jedu z nějaké jeho fabriky. K podobně nízkému jednání by se pan premiér nikdy nesnížil. Skutečnost je jiná, vojenští chemici nebyli nasazeni z jiných důvodů. Díky své malé zoo na Čapím hnízdě a kontaktům chovanců v místech původního výskytu pan premiér ví, že proti České republice chystá okupační armáda afrického Lesotska – domovině surikat – chemický útok. A tak musí být naši armádní chemici připraveni v kasárnách v plné bojové pohotovosti, a ne se brouzdat někde v Bečvě!

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner