Proč v celém světě prudce vzrostla cena plynu a uhlí

Ilustrační foto. (Pixabay/Comfreak)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/Comfreak

Ceny zemního plynu a uhlí jdou prudce nahoru. Někteří lidé už vyhlašují, že za všechno může Green Deal a emisní povolenky a podobně. Jenže to nemá s tímto skokem cen nic společného.

Globální energetická krize způsobená počasím a oživením poptávky se zhoršuje a vyvolává obavy před zimou, kdy bude potřeba více energie na svícení a vytápění domácností. Vlády po celém světě se snaží omezit dopady na spotřebitele, jenže přiznávají, že nemusí být schopny drahým účtům za energie zabránit.

Koalice SPOLU ()

CNN.com popisuje, co se dnes děje a proč: „V Číně již začaly výpadky elektřiny pro obyvatele, zatímco v Indii se elektrárny snaží získat uhlí. Obhájci spotřebitelů v Evropě volají po zákazu odpojování, pokud zákazníci nemohou okamžitě uhradit, co dluží. ‚Tento cenový šok je neočekávanou krizí v kritickém okamžiku,‘ uvedla ve středu komisařka pro energetiku EU Kadri Simson a potvrdila, že Unie příští týden nastíní svou dlouhodobější politickou reakci. ‚Bezprostřední prioritou by mělo být zmírnění sociálních dopadů a ochrana zranitelných domácností.‘“

Podle údajů společnosti Independent Commodity Intelligence Services se zemní plyn v Evropě nyní obchoduje za ekvivalent 230 dolarů za barel v přepočtu na ropu, což je od začátku září skok o více než 130 procent; a téměř devětkrát více než ve stejném období loňského roku. Zdražuje se všude. Ve východní Asii se cena zemního plynu od začátku září zvýšila o 85 procent a v přepočtu na ropu dosahuje zhruba 204 amerických dolarů za barel. Ve Spojených státech, které jsou čistým vývozcem zemního plynu, zůstávají ceny mnohem nižší, přesto však vystřelily na nejvyšší úroveň za posledních 13 let.

„Šílenství ve snaze zajistit si zemní plyn také zvyšuje cenu uhlí a ropy, které lze v některých případech použít jako náhradu, ale jsou pro klima ještě horší. Indie, která zůstává extrémně závislá na uhlí, tento týden uvedla, že až 63 z jejích 135 uhelných elektráren má zásoby na dva dny nebo méně. Tyto okolnosti vyvolávají obavy centrálních bank a investorů. Rostoucí ceny energií přispívají k inflaci, která již byla velkým problémem, protože světová ekonomika se snaží setřást přetrvávající důsledky covidu-19.“ Vývoj v zimě by mohl situaci ještě zhoršit.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Kořeny krize jsou v prudce rostoucí poptávce po energiích v době, kdy se ekonomika zotavuje z pandemie. Pečlivě vyvážený systém snadno naruší výkyvy počasí nebo technické problémy (omezené dodávky z Norska kvůli problémům s údržbou).

Neobvykle dlouhá a chladná zima na začátku letošního roku vyčerpala v Evropě zásoby zemního plynu. Prudce rostoucí poptávka po energii ztížila proces doplňování zásob, což se obvykle dělá na jaře a v létě. Rostoucí zájem o zkapalněný zemní plyn měla Čína a trhy s LNG nemohou tuto mezeru zaplnit. Pokles vývozu ruského plynu tento problém ještě zhoršil.

Nakolik je Rusko zodpovědné za současný nedostatek a rostoucí ceny?

BBC.com uvádí: „Rusko dodává přibližně 50 procent zemního plynu dováženého do EU. Většina zbytku pochází z Norska a Alžírska. Rusko posílá plyn do Evropy několika hlavními plynovody – například Nord Stream, Jamal-Evropa a Družba. Plyn se shromažďuje v regionálních zásobnících a poté se distribuuje do různých zemí na kontinentu.

Během pandemie celkový vývoz plynu z Ruska do Evropy poklesl, protože byla menší poptávka. Ta se sice v Evropě opět zvedla, ale tento klesající trend pokračuje. V letošním roce jsou dodávky nižší, zejména prostřednictvím plynovodů na Ukrajině a v Bělorusku. To vedlo k vyčerpání zásob v celé Evropě, což následně zvyšuje ceny.

Gazprom, ruská energetická společnost ve většinovém vlastnictví státu, dodává plyn do Evropy na základě dvou různých dohod:

Dlouhodobé smlouvy, které často trvají 10 až 25 let.

Jednorázové nákupy pevně stanoveného množství plynu.

Sám Gazprom označuje dlouhodobé smlouvy za „zásadní pro stabilní a udržitelné dodávky plynu“. Předpokládá se, že v letošním roce své závazky vůči evropským odběratelům v rámci těchto smluv splnil.

Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol však nedávno uvedl, že podle jeho odhadu by Rusko mohlo dodávat o 15 procent více plynu, kdyby chtělo.

Někteří analytici naznačují, že Rusko by mohlo zadržovat dodávky, aby urychlilo schválení nově budovaného plynovodu Nord Stream 2 vedoucího přímo z Ruska do Německa. Ten obchází Ukrajinu a setkal se s námitkami z geopolitických i ekologických důvodů, ačkoli Rusko si přeje, aby byl uveden do provozu.“

CNN píše, že ve Spojených státech vzrostly ceny zemního plynu od začátku srpna o 47 %. Boj o uhlí vyvolává také prudký nárůst ceny, kterou musí mnohé evropské společnosti platit za uhlíkové kredity, aby mohly spalovat fosilní paliva. Energetická krize navíc podporuje ceny ropy, které tento týden ve Spojených státech dosáhly sedmiletého maxima.

Teoreticky by mohlo nastoupit Rusko. Société Générale poznamenala, že rychlejší schválení politicky citlivého plynovodu Nord Stream 2, který by vedl plyn přímo z Ruska do Evropy, německými úřady by zmírnilo značné napětí.

Ve středu ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že by Rusko mohlo zvýšit svou produkci, a uvedl, že státní plynárenský gigant Gazprom nikdy „neodmítl zvýšit dodávky svým spotřebitelům, pokud předloží odpovídající nabídky“.

Jan Křesadlo. (cs.wikipedia.org)

Nepříznivé počasí v nadcházejících měsících by způsobilo obrovskou zátěž, a to zejména v zemích, které se při výrobě energie ve velké míře spoléhají na zemní plyn, jako jsou Itálie a Spojené království. Británie je v obzvláště obtížné situaci, protože nemá dostatečné skladovací kapacity a potýká se s následky přerušení elektrického vedení s Francií.

Vyšší účty za energie by mohly omezit výdaje spotřebitelů na oblečení nebo aktivity, jako je stravování, a poškodit tak návrat z pandemie. Pokud budou podniky nuceny omezit činnost, aby šetřily energií, mohlo by to rovněž poškodit ekonomiku.

Vlády, které se zavázaly ke snižování emisí, se preventivně snaží vyslat rozhodný signál: To posiluje, nikoliv podkopává argumenty pro investice do širšího mixu zdrojů energie.

„Je zcela jasné, že v případě energetiky je z dlouhodobého hlediska důležité investovat do obnovitelných zdrojů,“ uvedla ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „To nám zajistí stabilní ceny a větší nezávislost, protože 90 % plynu se do Evropské unie dováží.“

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]