Taktika dvou momentálně nejviditelnějších sociálních demokratů, Jany Maláčové a Jana Hamáčka, zabírá. Tedy pokud se rozhodli zcela pohřbít ČSSD. Dosáhli nové mety, podle posledního průzkumu by jejich stranu volilo 3,6% lidí. Zdá se, že Hamáčkova pohádka o tom, že je supertajným agentem a geniálním stratégem v boji s ruskou tajnou službou tak nějak nezabrala, spíše naopak.

Podobně voliči pravděpodobně vnímají i nápady na definitivní destrukci státní poklady z dílny Jany Maláčové.  To, co se děje ČSSD, je pád na totální dno. Hamáčkovi se silně nevyplatilo stranu odevzdat Zemanovi a Babišovi, kteří s ČSSD zametají, jak je napadne.

Podivné divadelní kusy, jež pan předseda sehrál v souvislosti s teroristickým útokem, který Rusové spáchali ve Vrběticích, pravděpodobně stranu připravily o další voliče. A bude hůř. ČSSD nemá nic, čím by mohla voliče lákat. Současně to budou sociální demokraté, na které se bude snažit Babiš před volbami hodit vládní neúspěchy, jak je jeho zvykem.

Vážnou otázkou, která patří k tématu úvah nad předčasnými volbami, ale je, zda taková strana má vůbec být ve vládě. Už dávno nemá důvěru voličů. Lidé ČSSD nevěří, nechtějí ji volit. Má tedy zůstávat ve vládě? Nemá.

Voliči účtují s ČSSD a na lístku mají nejen podivné chování vrcholných členů, kdy kromě všech svých potíží Hamáček ještě trapně zametá s úspěšným stranickým kolegou, ale neúprosně jim spočítají i dlouhodobé přehlížení kauz premiéra a kolaboraci na některých jeho krocích, kdy si přihrává státní peníze do vlastní kapsy.

Zdá se, že ČSSD může zapomenout na boj o to, zda vůbec bude ve sněmovně. Pravděpodobně nebude. To je bohužel zasloužený účet za to, co vedení strany poslední roky provádí.