Profil skalního stoupence Zemana a Babiše: Co podporuje a co mu nevadí?

Andrej Babiš a Miloš Zeman  (ČTK)

Andrej Babiš a Miloš Zeman | FOTO: ČTK

V poslední době dochází ke sbližování postojů prezidenta Miloše Zemana a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. V dílčích věcech si nahrávají, neútočí na sebe. Cíl je zřejmý. Vytvořit pragmatický dvojblok s cílem zcela ovládnout současnou politickou scénu. Jejich přístup má své společné přívržence. Jaký je jejich profil?

Eric Drooker

Pragmatické spojenectví

Programově spolu mají prezident Zeman a ministr financí Babiš málo společného. Už jen proto, že hnutí ANO žádný program, kromě rozšiřování sfér vlivu jejich majitele, nemá. Přesto je mocenský dvojblok Zeman-Babiš realitou. O co v této partii jde?

Zeman, pokud mu to zdraví dovolí, se pravděpodobně pokusí obhájit prezidentský post. Dělá pro to v poslední době vše a výrazným angažmá v uprchlické krizi, kde se veze s většinovým názorem veřejnosti, se snaží překrýt vše negativní, co se za dobu jeho vládnutí kolem jeho osoby nahromadilo.

Babišovi současná pozice nestačí, i když v této vládní konstelaci dosáhne téměř na vše, co si umane. Chce víc moci, víc pravomocí k ovládání státu jako firmy. Chce být premiérem. A jelikož dobře ví, že Zeman má velký problém se sociální demokracií v čele s Bohuslavem Sobotkou, může v případě příznivého volebního výsledku hnutí ANO, nebo v případě vládní krize, počítat s prezidentovou oporou.

O tom, co by to znamenalo pro současný, už tak narušený demokratický systém se zjevnými oligarchickými prvky východního střihu, teď není třeba spekulovat. Určitě se však najdou stoupenci obou postav, kteří toto nebezpečí nevnímají. Naopak považují spojení zájmů obou politiků za naplnění i jejich zájmů a představ, jakým směrem se má ubírat Česká republika v budoucnosti.

Jaké názory zastává stoupenec Zemana a Babiše?

Neplatí samozřejmě, že každý, kdo podporuje Miloše Zemana, podporuje i Andreje Babiše. A naopak. Co však spojuje společné skalní stoupence Zemana a Babiše? Co podporují, tolerují a co jim nevadí? Jaké názory zastávají?

Vláda osvícených jedinců. Parlamentní demokracie je „žvanírna“. Nejlepší by bylo nahradit ji vládou osvícených jedinců, kteří by řídili celý stát a naše životy, kterým by vštěpili určitý řád. Zeman to prokázal sestavením vlády svých kamarádů bez ohledu na parlamentní většinu. Babiš dává opakovaně najevo, že by nejraději vládl sám a nejlépe bez opozice. To je jistě nejefektivnější řešení.

Polistopadový vývoj selhal. Oba politici měli společnou averzi vůči změnám po listopadu 1989. Zeman se v devadesátých letech dral k moci populistickou kritikou „spálené země“, Babiš o něco „modernější“ kritikou „matrixu“. Spojuje je dnes protest proti tradičním stranám, což Zeman potvrdil podporou obskurního spolku Zemanovci, zatímco pro hnutí ANO byl protest jediným programem. Že Babiš nemá žádný program a pružně jej upravuje podle průzkumů veřejného mínění, nic neznamená.

Lustrační zákon je překonaný. Zeman s Babišem našli společnou řeč krátce po volbách, kdy se stal poprvé v historii České republiky členem vlády ministr, který nemusel doložit čisté lustrační osvědčení. Lustrační zákon je přežitek, za minulostí udělejme tlustou čáru. Už je zase možné udělit státní vyznamenání bývalému ministru komunistické vlády. Proč ne?

Střet zájmů ve vládě není problém. Korupce a klientelismus je opravdu špatná věc. Všichni politici kradou. Tedy kromě Zemana včetně jeho okolí, a Babiše. Jejich společná minulost při netransparentních privatizacích, kterých se účastnil Agrofert za Zemanovy vlády v době, kdy startoval Babišův ekonomický rozmach, je nezajímavá. Éra Miroslava Šloufa je zapomenuta. Nevadí miliardové státní zakázky do kapes ministra financí, ačkoli ještě nedávno by jinému ministrovi ve vládě nikdo neodpustil ani „malou domů“ do vlastní firmy za sto tisíc. Babiš přece nekrade, protože je už bohatý. Proč se pídit v tom, jak toto bohatství vzniklo?

Protiruské sankce jsou nesmyslné. Je potřeba oprostit se od negativního náhledu na Putinovo Rusko. Protiruské sankce jsou nesmyslné a neefektivní a měly by být co nejdříve zrušeny. Že v tom hrají přímé obchodní zájmy jednak Zemanova okolí, jednak Babiše, který s Rusy obchoduje už od osmdesátých let minulého století, je podružné.

Příklon státu na Východ je v pořádku.  Není problém, když se hlava státu často vyděluje z prozápadní linie a obrací se směrem na Východ. A to i v tak signálních situacích, kdy se český prezident jako jediná západní hlava státu účastní oslav konce druhé světové války v Moskvě. Aspoň jsme sví.

Populismus v imigrační krizi. Oba politici se vezou na vlně veřejného mínění v otázce imigrační krize. Snaží se přitom vytlouci politický kapitál překrývající jejich problematické stránky. Často se oba odchylují od oficiální linie České republiky. Nečitelná a nejednotná zahraniční politika státu není žádný problém, stejně jako účast na akci extremistů.

Bezpečnostní riziko nehrozí. Je úplně vedlejší, že se v okolí prezidenta pohybují na významných postech lidé bez bezpečnostní prověrky. Proč pátrat po důvodech, že nebyla udělena hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi? Babiš kolem sebe soustřeďuje armádu bývalých policistů a zasahuje do práce bezpečnostních složek a justice. Na tom přece není nic zvláštního.

Protikorupční boj. Miloš Zeman kdysi rozjel populitickou akci „čisté ruce“. Andrej Babiš si později „najal“ protikorupční iniciativy, které jej vyvezly k moci pod skrytým heslem „pod svícnem je nejvíc tma“. Nevyjasněné majetkové poměry lidí v okolí prezidenta a financování jeho kampaně, stejně jako nejasná klientelistická minulost současného ministra financí, který dříve politiky využíval ve svůj prospěch, jsou mimo rámec uvažování.

Dohled „velkého bratra“ musí být. Postupné oklešťování občanských svobod je v pořádku. Všichni podnikatelé kradou, a proto je nutné zvednout karabáč. Neplatí to samozřejmě pro velké firmy typu Agrofert a agenty Lukoilu typu Nejedlého, neplatícího pokuty státu v řádech desítek milionů korun ani po rozhodnutí soudu. Zejména je nutné zmáčknout malé podnikatele a živnostníky, tedy parazity a podvodníky, kteří podrývají daňový výběr státu.

Média jsou nepřátelská. Zeman jich má přitom proti sobě o něco víc, protože si je, na rozdíl od Babiše, tak či onak nekoupil. Oba politici mají dojem, že i v těchto „normalizovaných“ poměrech se proti nim média spikla. Babiš jde dokonce tak daleko, že občas vidí „spiknutí“ i ve vlastním tisku, který jej prý nijak nepodporuje.

Neplnění slibů nevadí. Zeman nesplnil svůj základní slib, že bude společnost spojovat, a nikoli rozdělovat. Babiš neplní sliby jako na běžícím pásu. Jeho „odborníci“, kteří měli nahradit „nemehla“ ve státní správě, selhávají. Hnutí ANO, „výkladní skříň“ nové politiky, se v regionech drolí kvůli vnitřním nesvárům. Snížení daňových úniků o 100 miliard korun ročně bylo jen předvolební „plácání“. No a co? Hatí mu to jen destruktivní opozice a neschopní koaliční partneři.

Dalo by se pokračovat. Společných zájmů skalního stoupence Miloše Zemana a Andreje Babiše by se našlo víc. Ti ostatní by se měli zamyslet, jestli tento model ovládnutí státu, který se rýsuje v projekcích týmů obou politiků, je opravdu tou nejlepší budoucností pro Českou republiku. A měli by s tím něco dělat, dokud je čas.

Eric Drooker

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]