Předseda hnutí ANO na Hradě před jednáním s prezidentem Petrem Pavlem (5. 10. 2025). FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Máme k dispozici dva dokumenty, které by měly popisovat, jak se bude vláda Andreje Babiše chovat a co bude dělat. Jde o Koaliční smlouvu mezi ANO, SPD a Motoristy a Programové prohlášení vlády Andreje Babiše. Jako důležitější se jeví koaliční smlouva, neboť předvádí Babišovu zjevnou snahu, aby měl volné ruce a bez potíží vládl celé čtyři roky. Otázkou pak je, nakolik lze brát vážně program, který by se ideálně vešel pod výraz „slibotechna“. Ale nejen, lze z něj i vyčíst, kde můžeme čekat změny k horšímu.
Nejprve pár vět k babišovské koaliční smlouvě. „Strany zajistí, aby se všichni jejich poslanci zúčastnili hlasování o důvěře vládě a aby vládu po celé volební období podporovali.“ A pod tím: „Každá ze smluvních stran se zavazuje, že po dobu trvání této koaliční smlouvy nevyvolá na půdě poslanecké sněmovny hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo hlasování o rozpuštění poslanecké sněmovny a ani se k takovým hlasováním nepřipojí,“ píše se v ní.
Kdo je nejsilnější? Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Pro koho tyto body slouží jako bianco šek? Pro ANO a Babiše. Tomio Okamura a Petr Macinka na něj nemají a přesně to podepsali.
„Strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády,“ stojí v ní dále. Tak to je hezké, trojka respektuje ústavu, děkujeme. Zároveň Babiš jasně říká: tenhle job je můj, do toho mi nikdo kecat nebude.
Hle, 108 roubíků
Pikantní je článek 7 – Zásady spolupráce. Dávejte dobrý pozor: „Veřejná a mediální vystoupení k zásadním otázkám vládní politiky budou koordinována mezi předsedy stran nebo jimi pověřenými mluvčími.“ Dále se píše, že se strany „zdrží veřejných prohlášení, která by mohla oslabit vzájemnou důvěru nebo stabilitu vlády“. Teď si vzpomeňte na ten křik o svobodě slova a jejím potlačování Fialou. Tady se trio ochočeně dohodlo, že nasadí náhubky 108 poslancům, jen to hvízdlo. Gratulujeme ke konci svobody slova a názoru.
Celá koaliční smlouva je přitom velmi vágní a mistrovi manipulace Andreji Babišovi poskytuje mnoho možností říct „ale tohleto jste špatně pochopili“. Předvedl, že on je práskaný politik a ti dva jen vykulení nováčkové.
Pojďme na programové prohlášení. Úplně na začátku otázka: lze brát vážně a jako závazné cokoli, co Babiš slíbí? Co Okamura slíbí? Co Macinka slíbí? Jen s Petrem Macinkou zatím nemáme dost zkušeností, zato s Babišem a Okamurou, který tak lehce hebce opustil referendum o odchodu z EU a NATO a své voliče poslal někam, máme zkušeností habaděj.
Druhá otázka: jak vypadá Babišův zájem? Co chce? Odpověď není snadná. Když se někdo neustále zaštiťuje Českem na prvním místě, připomíná Trumpa. Trump je Babišův vzor a Trump Ameriku devastuje. Nevím, jestli bude Babiš Česko devastovat, ale minimálně si troufnu říct, že nemá Česko na prvním místě.
Babiš má na prvním místě Babiše a Babiš je Agrofert. To znamená, že on osobně touží uspět v mezinárodní politice, obdivuje Orbána, který se ovšem stal onucí Putina a Trumpa. Babiš by byl jistě rád takovou onucí. Babiš-Agrofert znamená, že bude chtít maximum zakázek a dotací pro své firmy. Ale je v tom i malá naděje, že ty firmy kotví na Západě, proto on odmítl referendum o skoku do náruče Ruska.
Pokud koaliční smlouva předvedla konec svobody slova a názoru pro 108 poslankyň a poslanců, čím je programové prohlášení?
Nekonečná kampaň pokračuje
Když si dáte tu práci a přelouskáte ho, dojde vám, že je to kampaň. Babiš prostě pokračuje v kampani. A tomu přesně odpovídají jednotlivé důrazy. To znamená neuvěřitelný vějíř finančních slibů, které jsou protichůdné. Čteme, že „vláda bude prosazovat stabilitu veřejných financí“ a zároveň přidá všem kromě hrobníků. Takže krása končí a začíná buď nesmysl, nebo snaha o krach státu.
Co je podle programu hlavní problém České republiky? Neziskové organizace. Tuto velkou domácí „bolest“ řeší program opakovaně ve čtyřech pasážích. Zřízen bude „veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace“, těm vznikne povinnost zveřejňovat svoje výdaje ze státních zdrojů – ne, že by to snad třeba Člověk v tísni pravidelně nezveřejňoval. Speciální pozornost bude věnována neziskovkám, které „vyvíjejí politickou činnost“ a mají zdroje ze zahraničí. Zde jasně platí: Rusko Babišovým vzorem.
Štiplavá poznámka. Čteme, že „základem vládního úsilí je slušnost, odpovědnost, spolupráce a respekt mezi lidmi“. OMG, Babiš, Okamura a Macinka se svou ikonou Turkem vzývají slušnost? Respekt? Bože, koho Babiš respektuje kromě Fica, Orbána a Trumpa? Fakt černá sanitka, tahle věta.
ANO do programu vecpalo tuny vágních slibů, všem bude líp. Což je nesmysl. Kdo mu nejvíc pomohl? Kdo ho vyslal do vlády? Chudé regiony. Mají tam nějakou kapitolu? Je v programu rozpracováno, jak pomoci podhodnoceným krajům a okresům a lidem v nich, kteří skočili Babišovi na lep?
Ale kdež. Čteme samé výkřiky přesně jako v kampani, „vláda zajistí přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky“, „odmítne emisní povolenky“, „sníží poplatky za distribuci a přenos“ atd. Kde na to vezme? Líp bude taky u doktora, čeká nás návrat k „bezplatnému a dostupnému zdravotnictví pro všechny občany“. Ono bylo někdy bezplatné? A ono bude bezplatné?
Ne, nemá to smysl. Liberály má upokojit, že nebudeme vystupovat z EU a NATO, jen EU proměníme tak, aby nám jen dávala a nic po nás nechtěla. Část programu jde přímo proti Bruselu, žádná část proti Moskvě. Žádná část proti Rusku. Pokud jde o velmoci, čteme, že „Česká republika bude rovněž udržovat dobré, nebo alespoň standardní vztahy s ostatními klíčovými globálními mocnostmi“. Takže i s Ruskem a Čínou. Samozřejmě ani ň o muniční iniciativě.
Jen zopakuji, programové prohlášení je kampaň, je to dál pokračující kampaň, kterou nám Babiš poskytuje už roky. Nečekejme, prosím, že stát zlepší, zmodernizuje, osvěží. A braňme se všemu, čím ho chce vrhnout o 50 let dozadu.
