Jako výrazné zlepšení podmínek pro podnikání hodnotím programové prohlášení koaliční vlády SPOLU a PirSTAN premiéra Petra Fialy. Považuji to za velmi důležité, protože podnikatelé a živnostníci jsou pro stát velkým přínosem. Oni jej například nevydírají požadavky na přehnané zvyšování platů a dalšími. Vlastně chtějí pouze jediné, aby je úřady nezatěžovaly zbytečnou byrokracií.

Za důležité opatření, které může výrazně pomoci osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), považuji zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun a na stejnou hranici posunutí možností využití režimu paušální daně.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Jak si Zemanova parta zprivatizovala Pražský hrad

Co všechno je na Pražském hradě zavřené? Jak je možné, že některá dříve navštěvovaná místa prostě zmizela z mapy? Kdo…

Důvody tohoto opatření jsou zřejmé a logické, současná hranice pro povinnou registraci k DPH byla stanovena v roce 2004, tedy před 18 lety. Za tu dobu se průměrná mzda v ČR více než zdvojnásobila na současných zhruba 39 000 Kč měsíčně. Pravidelně se valorizují i důchody. Když k tomu připočteme stoupající inflaci, tak je jasné, že milion korun v roce 2004 zdaleka není milionem v roce 2022. Proto je důležité, aby se v rámci rovnosti příležitostí valorizovala i tato částka, která zlepší podmínky stávajícím živnostníkům a zatraktivní podnikání i pro ty, kteří se chtějí postavit na vlastní nohy.

Nová vláda dále chystá snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body za předpokladu konsolidovaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Dále plánuje snížení počtu odpisových skupin a u vybraných zkrácení doby odpisování. Snížit by se měla i byrokratická zátěž při správě daní a poplatků a zrušit povinnost elektronické evidence tržeb (EET) se současnou úpravou kontrolního hlášení. Jako pozitivní se jeví i slib zavedení jednotného inkasního místa a rozvoj digitalizace státní správy.

Pravdou, je, že odvody z mezd patří v České republice k nejvyšším v Evropě. Hlavním důvodem jsou vysoké pojistné částky placené zaměstnavateli za zaměstnance. Jedná se o 24,8 % v případě sociálního pojištění a 9 % u zdravotního pojištění. Dohromady to tedy činní 33,8 %. Proto každá úleva je v této oblasti vítaná a prospěšná a pomůže i k udržení zaměstnanosti.

Zrušení EET je rovněž krokem správným směrem. Její finanční přínos je minimální a je příčinou konce mnoha živnostníků, například majitelů hospůdek či obchodů na malých vesnicích.

Autor je středočeským krajským zastupitelem.