Sarah Palinová prohrála volby. Může to značit oslabování Trumpova vlivu

Sarah Palinová (Airman 1st Class Kristin High / Wikimedia Commons / Public Domain)

Sarah Palinová | FOTO: Airman 1st Class Kristin High / Wikimedia Commons / Public Domain

Mohlo by se zdát, že vlastně o nic moc nejde. Doplňující volby do sněmovny reprezentantů se na Aljašce konají vlastně jen pár měsíců před těmi řádnými. Nově zvolená demokratka Mary Peltolaová bude současný mandát vykonávat jen do ledna příštího roku. Jenže prohra Sarah Palinové, která doufala v politický comeback, a skutečnost, že Aljašku bude ve Washingtonu po zhruba půlstoletí reprezentovat členka demokratické strany, musí republikánům přidělávat vrásky na čele. Podpora prezidenta Trumpa také nakonec k vítězství nepomohla a i to může značit pro stranu problémy v listopadu.

Sněmovna a senát, nebe a dudy

Republikáni stále zůstávají velkými favority voleb do sněmovny. Hrají jim do karet průzkumy, současná, jen těsná demokratická většina i historická zkušenost. Od Jimmyho Cartera strana, která měla prezidenta, volby v poločase jeho prvního mandátu prohrála vždy s výjimkou republikánů v roce 2002. Tehdy ale byla situace kvůli útokům z 11. září poměrně výjimečná. Kdyby si demokraté sněmovnu udrželi, rovnalo by se to politickému debaklu.

(Týdeník FORUM)

Situace je ale jiná v senátu, kde republikáni obhajují mnohem více křesel. Navíc v některých státech voliči z primárek do všeobecných voleb vyslali kandidáty, kteří vzbuzují i mezi příznivci vlastní strany rozpaky. Příkladem může být další Trumpův kůň Herschel Walker v Georgii. I proto mají nyní podle agregátoru předvolebních průzkumů fivethirtyeight.com demokraté téměř 70% šanci, že si většinu v senátu udrží. Výsledek z Aljašky to, zdá se, potvrzuje.

Faktor Trump

Donald Trump Palinovou podporoval a samotná kandidátka je ve straně vyhraněnými postoji poměrně známá. Podporovala například Tea Party a dá se rozhodně říci, že patřila vždy k výrazně konzervativnímu křídlu strany. Navíc je přímo ve státě Aljaška dost známá. V roce 2006 porazila svého demokratického soupeře o sedm procentních bodů navzdory tomu, že na kampaň měla méně peněz. V primárkách před zvláštními volbami to vypadalo, že jí vše hraje do karet.

Na Aljašce jsou primárky otevřené a do voleb postupují první čtyři kandidáti v pořadí. Palinová ty červnové vyhrála o osm procentních bodů před republikánem Nickem Begichem a Peltolaová zaostala dokonce o bodů 17. V primárkách pro volby řádné, které se konaly spolu s doplňovacími volbami 16. srpna, však už dominovala demokratka s téměř 40 procenty hlasů a rozdíl mezi Palinovou a Begichem se snížil na čtyři body. Palinová si drží voliče, ale není schopna oslovit nové.

Preferenční hlasy

Občané Aljašky vybírají ze čtyř kandidátů a kandidátek. Pokud žádný z kandidátů nedostane více než polovinu hlasů, připočítají se těm na prvních dvou místech preferenční hlasy od voličů těch na třetím a čtvrtém místě. Jde vlastně o obdobu dvoukolového hlasování, které je ale zhuštěné do jednoho kola. Peltolaová vyhrála pomyslné první kolo s téměř 40 % a Palinová měla bezmála 31 %. Třetí v pořadí republikán Begich dostal skoro 28 %.

Kniha Návrat ze SSSR a Popraveni "Návratu ze SSSR" (FORUM 24)

Kdyby tedy republikáni volící Begiche podpořili druhým hlasem Palinovou, měla by snadno vyhrát. Jenže asi 16 tisíc z nich se rozhodlo podpořit demokratickou kandidátku a zhruba 27 tisíc, kteří zachovali stranickou věrnost, jí k výhře nestačilo. V součtu nakonec prohrála o tři procentní body. Taková nejednotnost je poměrně dost varující.

Trump králem menšinové strany

V primárkách byly úspěchy Trumpem podpořených kandidátů a kandidátek střídavé, ale v těch nejsledovanějších soubojích se jim spíše dařilo. Bývalému prezidentovi se především povedlo potrestat ty republikány, kteří hlasovali pro jeho impeachment. Mezi ně patří i Liz Cheneyová, která zároveň hraje výraznou roli ve vyšetřovacím výboru sněmovny, který se zabývá útokem na kapitol ze 6. ledna a Trumpovou rolí v něm.

Průzkumy před volbami do senátu a i současný výsledek z Aljašky ale naznačují, že exprezident má sice pořád velký vliv v republikánské straně, ale mnozí z umírněných republikánů pro něj a jeho kandidáty hlasovat nebudou. Buď zůstanou doma, nebo budou hlasovat pro demokraty. Koneckonců, asi osm a půl tisíce Begicheových voličů svůj preferenční hlas pro pomyslné druhé kolo neudělilo vůbec.

Ve sněmovně, kde drtivá většina obvodů je jasně republikánských či demokratických a reálně se hraje jen o pár desítek křesel, to ještě tolik vadit nemusí. Trumpovští kandidáti své volby nejspíš pohodlně vyhrají a v tzv. kompetitivních obvodech kandidují za republikány spíše umírnění politici a političky. V senátu, kde volí celý stát, to ale může být jiné, a může tak platit, že Trump bude pro stranu přítěží.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články