Ústavní soud vyhověl návrhu senátorů a zrušil omezení pro maloobchod zavedená kvůli šíření koronaviru. Nebyla dostatečně odůvodněna. Senátorům vadil podivný výběr obchodů, které mohly mít otevřeno. Například obchody s dětským oblečením vláda zavřela, květinářství nechala otevřená. Současně také supermarkety mohly prodávat například zmiňované oblečení, když drobní obchodníci museli mít zavřeno.

Vydané rozhodnutí Ústavního soudu ale neznamená okamžité otevření obchodů. Zrušený zákaz totiž vláda nahradila novým. Vydané rozhodnutí Ústavního soudu se týká normy, kterou vláda zavedla k 28. lednu, platila do 14. února, kdy ji nahradila sice stejným zákazem, ale technicky jde o novou normu.

„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde „k otevření maloobchodního prodeje“, přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési „memento“ pro případná další omezující opatření vlády,“ konstatoval v rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Odůvodnění rozhodnutí je těžkou ránou pro vládu. Je totiž v podstatě výčtem toho, co vláda v přijímání zákazů dělá špatně a co jí dlouhodobě vytýkají kritici. Soud také zmiňuje, že vláda měla za uplynulý rok dostatek času na to, aby případná omezení nebyla diskriminační.

„Ústavní soud předně zdůrazňuje, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje. Tímto cílem je podle vyjádření vlády zabránění či alespoň zmírnění šíření onemocnění covid-19, s tím souvisejícímu kolapsu zdravotnického systému a rozsáhlé újmě na zdraví a životech obyvatel. Jiná je však otázka, zda je dostatečně ospravedlnitelné a přiměřené i odlišné zacházení s jednotlivými skupinami podnikatelů, které napadené opatření zavádí. Konkrétně, zda pro toto odlišné zacházení existují dostatečně silné důvody, a to i v tom ohledu, zda nebylo možno sledovaného cíle dosáhnout za použití méně invazivních prostředků zasahujících základní práva dotčených subjektů. K této zásadní otázce poměřování zavedeného úplného zákazu maloobchodního prodeje a poskytování služeb za současného stanovení výjimek se však vláda nijak nevyjadřuje a není ani zřejmé, zda použití méně invazivních omezujících prostředků vůbec zvažovala,“ uvádí Ústavní soud.

Soudci se pozastavili také nad počtem výjimek, které vláda zavedla. Těch bylo 36. „Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až „telefonní seznam“ (celkem 36). Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. Ani praktická nejistota a nedostatek perfektních informací neznamenají, že vláda může učinit „cokoliv“ a spoléhat se přitom pouze na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejím šíření,“ uvádí Ústavní soud.

Shrnuto, vydané rozhodnutí neotevírá restaurace a obchody, je však tvrdou ránou pro vládu, protože jasně konstatuje, že vláda jedná v rozporu s Ústavou ČR a šikanuje celé skupiny podnikatelů.