Američtí mariňáci z 31. expediční jednotky námořní pěchoty nastupují 28. dubna 2026 na palubu obchodní lodi M/V Blue Star III, která byla podezřelá z pokusu o plavbu do Íránu v rozporu s americkou blokádou íránských přístavů. FOTO: Námořní pěchota Spojených států
FOTO: Námořní pěchota Spojených států
Americký ministr války Pete Hegseth na úterní tiskové konferenci oznámil, že americké síly otevřely bezpečný koridor pro komerční lodě v Hormuzském průlivu. Podle Pentagonu už průlivem bezpečně propluly první americké obchodní lodě doprovázené torpédoborci. Washington zároveň tvrdí, že Írán dál útočí na civilní plavidla a snaží se „vydírat světovou ekonomiku“. Trvající příměří je podle amerického velení křehké, ale zatím drží. Pentagon současně varoval, že americké síly jsou připraveny obnovit rozsáhlé bojové operace, pokud Teherán překročí stanovenou hranici eskalace. Podle prezidenta Trumpa je operace krátkodobě pozastavená, „aby se ukázalo, zda může být dohoda finalizována a podepsána“.
Podle Pentagonu je operace Project Freedom zaměřena na obnovení volného pohybu komerčních lodí v průlivu a je oddělená od předchozí operace Epic Fury, kolem níž nyní platí příměří. Hegseth zdůraznil, že jde o „obrannou, časově omezenou a úzce zaměřenou“ misi s jediným cílem: chránit civilní lodní dopravu před íránskou agresí.
Podle ministra války americké síly nepotřebují vstupovat do íránských vod ani vzdušného prostoru, aby zajistily bezpečnost lodní dopravy v Hormuzském průlivu. „Nehledáme konflikt, ale Íránu nemůže být dovoleno blokovat nevinné země a jejich zboží na mezinárodní vodní cestě,“ uvedl.
Podle Hegsetha Írán dlouhodobě obtěžuje civilní lodě a snaží se vytvořit systém „mýtného“ za průjezd průlivem. „Íránský plán, forma mezinárodního vydírání, je nepřijatelný.“ řekl šéf Pentagonu. Dodal, že dvě americké komerční lodě už za doprovodu amerických torpédoborců průlivem bezpečně propluly.
Hegseth současně tvrdil, že Teherán „ztrácí kontrolu nad situací“. „Říkali, že průliv kontrolují. Nekontrolují ho,“ prohlásil. Podle něj se nyní u vstupu do průlivu řadí stovky dalších lodí čekajících na tranzit. Ministr obrany popsal operaci jako vytvoření „červeno-bílo-modré ochranné kupole“ nad průlivem.
Americký prezident Donald Trump následně v noci na středu oznámil, že operace Projekt Svoboda je dočasně pozastavena. Podle něj k tomu Spojené státy přistoupily na žádost Pákistánu a dalších zemí a také kvůli „významnému pokroku“ v jednáních s Íránem o konečné dohodě.
„Vzájemně jsme se dohodli, že zatímco blokáda zůstane plně v platnosti, Project Freedom bude na krátkou dobu pozastaven, abychom zjistili, zda může být dohoda finalizována a podepsána,“ uvedl Trump na síti Truth Social.
Letadlová loď třídy Nimitz USS George H.W. Bush pluje v Arabském moři, 3. května 2026. George H.W. Bush je nasazen v operační oblasti 5. flotily USA s cílem podporovat námořní bezpečnost a stabilitu na Blízkém východě. FOTO: U.S. Navy
FOTO: U.S. Navy
Předseda Sboru náčelníků štábů generál Dan Caine uvedl, že Írán během posledních sedmi týdnů opakovaně útočil na komerční dopravu v průlivu a snažil se „poškodit globální ekonomiku“. Hormuzským průlivem proudí zhruba pětina světové ropy.
„Írán tímto způsobem zneužívá globální dodavatelské řetězce jako zbraň,“ uvedl Caine. Podle Pentagonu je nyní v Perském zálivu uvězněno přes 22.500 námořníků na více než 1.550 obchodních lodích, které kvůli bezpečnostní situaci nemohou oblast opustit.
Caine zároveň uvedl, že od vyhlášení příměří Írán devětkrát střílel na komerční plavidla, zabavil dvě kontejnerové lodě a více než desetkrát zaútočil na americké síly. Pentagon ale zatím tyto incidenty nepovažuje za překročení hranice pro obnovení rozsáhlé války.
„Je to zatím nízkoúrovňové obtěžování. Írán působí dojmem, že se zoufale snaží něco podniknout,“ uvedl Caine v reakci na otázku novinářů, co by už Washington považoval za porušení příměří. Dodal, že íránská velitelská struktura zůstává po předchozích úderech značně narušená.
Že by současná operace znamenala konec příměří mezi Washingtonem a Teheránem odmítl i Hegseth. „Příměří neskončilo. Toto je oddělená operace zaměřená na svobodu plavby a mezinárodní obchod,“ uvedl.
Americké síly podle Pentagonu vytvořily „rozšířenou bezpečnostní zónu“ na jižní straně průlivu chráněnou námořními, leteckými i pozemními jednotkami USA. Caine uvedl, že operace zahrnuje více než 15 tisíc amerických vojáků, přes sto bojových a podpůrných letadel a několik válečných lodí vybavených systémy protivzdušné obrany.
Pentagon zároveň popsal konkrétní íránské hrozby, proti nimž americké síly zasahují. Jde mimo jiné o rychlé čluny a jednosměrné útočné drony. Caine dodal, že některé íránské čluny nyní používají i palbu z pušek a lehkých kulometů proti lodím v oblasti.
Stíhačka F/A-18E Super Hornet pojíždí po letové palubě letadlové lodi třídy Nimitz USS Abraham Lincoln 16. dubna 2026. Abraham Lincoln je nasazen v operační oblasti 5. flotily USA za účelem podpory námořní bezpečnosti a stability na Blízkém východě. FOTO: U.S. Navy
FOTO: U.S. Navy
„Komerční lodě uvidí, uslyší a upřímně i pocítí americkou bojovou sílu kolem sebe,“ řekl generál. Nad Perským zálivem podle něj nepřetržitě operuje více než sto stíhacích a útočných letadel, vrtulníků, dronů a dalších strojů koordinovaných právě 82. výsadkovou divizí.
Pentagon zároveň tvrdí, že Írán pokračuje v útocích i proti regionálním státům. Jen během pondělí měl podle Cainea zaútočit na Omán a Spojené arabské emiráty, včetně ropného terminálu Fudžajra. Americké vrtulníky MH-60 a AH-64 Apache podle něj útoky odrazily.
Na tiskové konferenci zazněla i bizarní otázka týkající se údajných „kamikadze delfínů“, které se objevily v internetových spekulacích. Generál Caine reagoval ironicky slovy: „To zní jako žraloci s laserovými paprsky.“ Hegseth následně dodal, že „nemůže potvrdit ani vyvrátit“, zda USA disponují kamikadze delfíny, ale „může potvrdit, že Írán je nemá“.
Spojené státy a Izrael zahájily válku proti Íránu a jeho regionálním spojencům, včetně Hizballáhu, Húsiů, iráckých milic, Hamásu a Sýrie 28. února 2026 . Konflikt započaly americko-izraelské údery na íránské vojenské a vládní cíle, při nichž byli zabiti i někteří íránští představitelé včetně nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.