Kdyby ještě žil Fjodor Dostojevskij a byl při síle, mohl by své slavné dílo Běsi napsat znovu. Běsíky by ale musel umístit především do kulis současného Kremlu, dumy a prorežimních médií. To už jsou v Rusku tak nějak všechna, co zbyla. Jako přední běsinka by tam mohla vystupovat Margarita Simonjanová, která svými výroky popírá všechny tradiční představy o citlivých ženách, které kdyby světu vládly, tak by… a tak dále.

Přední ruská propagandistka ve službách Putinova režimu sama Ruska není. Narodila se v arménské rodině. Má za sebou kariéru jako novinářka a vedoucí manažerka oficiálních prokremelských médií Russia Today (RT) a Sputnik a od roku 2014 také jako vedoucí redaktorka tiskové agentury Rossija Segodnja. Kdyby se ale ruská propaganda mohla vtělit do nějaké dvojice, byla by to Simonjanová a Vladimir Solovjov. Oba inteligentní, výmluvní a zcela bez ohledu na nějaké hodnoty oddaní imperiálnímu kultu smrti.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Minulý týden se Simonjanová inspirovala vystoupením Vladimira Putina ve Valdajském diskusním klubu. Ve skutečnosti byl projev vůdce dost průměrný. Putin se pokoušel přesvědčit zahraniční publikum, že je na obzoru takzvaný „nový světový řád“, ve kterém bude mít jeho říše významné místo a Západ bude upadat, a podobné, už poněkud nudné záležitosti.

Pozornost vzbudilo spíše to, co Putin neřekl. Toho momentu jedné významné pauzy si všimla Julia Davisová, která píše pro Daily Beast a jíž z ruského dění nic neunikne.

Co se stalo? Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs a předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku, se Putina zeptal na jeho výroky o možném použití jaderných zbraní, které pronesl před čtyřmi lety. „Řekl jste, že se všichni dostaneme do nebe, ale že tam nespěcháme, že?“ Putin dlouho teatrálně mlčel a na otázku neodpověděl. Lukjanov pak poznamenal: „Přestal jste přemýšlet. To je znepokojující.“

Putin pak pravil: „Udělal jsem to schválně, abych vás trochu znepokojil. Mise splněna.“

„Putinova odpověď zarazila jeho vlastní mediální mluvčí,“ píše Julia Davisová. „A to natolik, že se Margarita Simonjanová, šéfka státní zpravodajské agentury RT, rozhodla využít nereakci jako příležitost k potvrzení své připravenosti k mučednické smrti kvůli ruskému prezidentovi.“

Paní Margarita zaběhla do vysílání Nedělního večera s Vladimirem Solovjovem ve státní televizi, kde bývá prvním hostem a oblažuje diváky svým monologem. („Je jedinou včelí královnou, která si smí sednout do studia,“ komentuje to Julia Davisová.)

Z mediální kněžky padala duchovní moudra jako z patriarchy Kirilla.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

„Probíhá proměna světa a to je zdroj naděje. Když sedíte v tom sále, zažíváte naději… Pro mě to bylo psychoterapeutické sezení, jak už na setkání s Putinem bývá zvykem. Správné psychoterapeutické sezení.“

Tím „správným“ druhem psychoterapie Simonjanová mínila, že za Putinovy myšlenky stojí za to zemřít.

„Svět je ve slepé uličce, především co se týče hodnot. Pokud se západní svět bude nadále vyvíjet stejným způsobem a bude pokračovat po stejné šílené trajektorii, pak směřuje ke zničení lidstva. A to i bez jakékoli války. Ještě padesát až sto let, a nikdo už nebude rodit. Nikdo nebude schopen rodit. Se všemi těmi hormonálními terapiemi, se svými farmaceutickými lobby, s vymýváním mozků, mentality vlastního národa i ostatních, vlastních lidí a vlastních říší.“

Pokračovala dál: „Nechci žít v takovém světě. Lepší je jít hned do nebe, jak řekl Putin: My půjdeme do nebe a oni budou jen chroptět.“ Pak něco o tom, že nechce „žít ve světě, kde bych měla zakázáno oblékat své dcery a vysvětlovat svému synovi, že je chlapec“. A že je to pro ni horší než válka.

Pak přišla pasáž o krásách války, která oběhla sociální sítě.

„Válka má své cíle. Vedle tragédií, bolesti a dalších pochopitelných věcí má válka hrdost, štěstí z vítězství a určitý osobní růst. Dochází ke změnám osobnosti, které vedou k hlubšímu sebeuvědomění jako součásti svého národa, jako součásti určitých hodnot a ideálů. Co má ta ultraliberální fašistická pakáž? Já nevím. Šíří se jako nekontrolovatelný nádor, proti kterému je chemoterapie neúčinná. Pokud ji pustíte někam do blízkosti svých hranic, než se nadějete, budete žít v zemi, která vám bude diktovat, že musíte žít určitým způsobem. S naší mentalitou je žít tímto způsobem nesnesitelné.“

Pod příspěvkem na twitteru, kde Julia Davisová ty pseudoduchovní žvásty cituje, se rozpoutala vášnivá debata. Přispěvatelé zmiňují Čečensko, součást Ruské federace, kde probíhají čistky lidí s menšinovou sexuální orientací. Radí Margaritě, aby šla příkladem a sama šla bojovat. Také padla zmínka o tom, jak jsou bojovníci za tradiční hodnoty posedlí otázkami kolem sexu. Další míní, že když se jí v tomto světě nechce žít, tak ji tady nikdo nedrží.

Dále čtěte

Jaderné zbraně použijeme, když bude ohrožena existence státu, prohlásilo Rusko

Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace vydalo prohlášení, že Rusko může hypoteticky použít jaderné zbraně pouze pro obranné…

Jak vypadá ten „osobní růst“ ve válce, by mohli vyprávět mnozí, kteří na Ukrajinu narukovali. Jenže nebudou, protože jsou už mrtví. Někteří několik dní poté, co byli mobilizováni. Další zase budou řešit otázku, jak s jejich osobnostním růstem souvisí, že přišli o ruku nebo o nohu. Manželky, které zůstaly bez živitele, který momentálně osobnostně roste na frontě, zatím zkoumají, jak mají uživit sebe a děti. Pro některé se to vyřeší tím, že muž padne a dostanou pohřebné. Je otázka, jestli je to dostatečná náhrada a zda nakonec tato almužna zbude na všechny, protože těch padlých nejspíš nebude málo.

Margarita Simonjanová nosí slušivé kostýmky. Jistě by jí slušelo ještě víc, kdyby trochu osobnostně dorostla někde v zákopech u Chersonu. Kdyby náhodou padla, nevadí. Byla by v ráji, jejž slíbili Putin a patriarcha Kirill, a možná by byla uctívána jako světice, jako se to stalo Darje Duginové. Snad jen přirozená skromnost jí brání vyrazit do boje. Nemusí se bát, že by bez ní Rusko přišlo o skvělé myšlenky. Vždyť je tu přece ještě Putin.