Bombardování nemocnic se Rusové od počátku války nevyhýbají. Na fotografii je dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu... FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Igor Chaun zažil děsivé okamžiky, které líčí na videu. Kráčel prý jen tak na magistrát vedle Kongresového paláce a viděl tam dav mladých lidí. Co zjistil, ho zdrtilo. Přišli na promítání filmu Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila. Ten pojednává o trojici lidí, se kterými ani cesta po Ukrajině, kde viděli následky ruských válečných zločinů, nepohnula ke změně jejich názorů.
„Mně se z toho normálně zvedá žaludek, protože takhle vypadá indoktrinace,“ vyděsil se Chaun. A měl „chuť křičet, ať tomu filmu nevěří“. Nahnali tam podle něj mladé lidi, „aby jim vymydlili hlavu“.
„Kdo tohleto zařídil, proč se mladým lidem nedávají objektivní informace, ať se podívají na to, co se tam doopravdy dělo. Ne že tady nějaký šílený režisér najme nějaké lidi. Ještě se je pokusí vybrat tak, aby už oni sami sebe dehonestovali pouhou svou existencí. Ten film je prostě špatný, ten film je podvrh. Ten režisér, Robin Kvapil, se pak stal mediální hvězdou,“ stěžuje si Chaun na lepší osud svého profesního kolegy.
Pak se pokouší vysvětlit, v čem je podle něj „největší problém filmu“. „Velký vlastenecký výlet je ideologický, jednostranný film, protože se soustředí na převýchovu dezolátů a ignoruje hlubší skutečné příčiny války. Tvůrci zvolili záměrně zjednodušený rámec, který působí spíš jako manifest než jako skutečný dokumentární rozbor. Redukce konfliktu na osobní zážitek tří protagonistů vlastně způsobila, že se konflikt vůbec nezabývá těmi geopolitickými, historickými, ekonomickými důvody rusko-ukrajinské války. Místo toho staví celou strukturu filmu na tom, že tři lidé s proruskými názory uvidí válku, uvozovky, na vlastní oči. To je metodologicky chybné,“ tvrdí Chaun.
„Válka není jen vizuální šok, ale komplexní politický problém. Výběr protagonistů coby karikatury: tvůrci záměrně vybrali osoby označované jako dezoláti. Fanoušky Putina, kteří věří konspiračním teoriím. Tím se film po počátku staví do pozice nadřazenosti. Publikum má sledovat hloupé lidi, kteří jsou ve filmu konfrontováni s realitou. To není neutrální dokument, ale ideologická inscenace. Film absentuje pluralitu pohledu. Film neukazuje žádné jiné perspektivy než pohled tvůrců, kteří věří v jakési humanistické gesto, a pohled dezolátů, kteří jsou předem odsouzeni k selhání,“ míní režisér a ezoterik.
Mohli bychom trochu psychologizovat o osobě Igora Chauna, který skutečně byl talentovaným režisérem a možná někde v jádru své osoby ještě je. Pak se to nějak zvrtlo a dnes není hvězdou on, ale zazářil Robin Kvapil, o kterém v Chaunových zlatých časech nikdo neměl tušení. Lidské nitro je nám ale nedostupné, tak se podržíme viditelné skutečnosti.
Tak předně studenti na film přišli dobrovolně a kontextem je příval řízené ruské propagandy, která u nás probíhá nonstop a masově. V tomto zamořeném prostředí se studenti – stejně jako celá veřejnost – nacházejí neustále. Zhlédnutí jednoho filmu je kapka v moři a i ta kapka u jistých lidí vzbuzuje hysterické záchvaty.
Chaun filmu vyčítá, že se „vůbec nezabývá těmi geopolitickými, historickými, ekonomickými důvody rusko-ukrajinské války“. To by ovšem neodpovídalo ani (legitimně zvolenému) žánru, ani nic nezměnilo na faktu, že žádné „geopolitické, historické a ekonomické důvody“ nedávají Vladimiru Putinovi a jeho hordám právo vpadnout do sousední země, vraždit tam civilisty (a ukrajinští vojáci jsou také převážně ještě nedávno civilisté), bombardovat obytné domy, mučit lidi, popravovat zajatce a unášet děti. Donbas nebyl místem žádné genocidy na ruskojazyčných obyvatelích, jak lže ruská propaganda. Co stálo Putinovi za to, aby o život celkem připravil a nechal zmrzačit i milion vlastních lidí a vrátil ekonomiku země desítky let zpět? Spory o ukrajinský jazykový zákon? To jako vážně?
Film chtěl ukázat názory určité skupiny lidí a jak zareagují, když uvidí, co Rusko na Ukrajině páchá. To se stalo. Byli vybráni konkursem, jak to bývá běžné. Nešlo o „placený kompars“. Oni ty názory mají ve svém běžném životě, jak pak sami potvrdili. Kdo by měl být nějakou protiváhou? Jindřich Rajchl? Dmitrij Peskov? Směšné.
Igor Chaun se zabývá převážně provozováním komerční ezoteriky. To by samo o sobě tolik nevadilo, kdyby dnes nebyla zvláště promíchaná s hlásáním bludů o lidském zdraví a zastáváním absurdních názorů o probíhající válce na Ukrajině. Jak je něčí hlava poškozená tím, že odmítá zjevná fakta a pořád hledá něco „hlubšího“ a „skrytého“, výsledek se dostaví. Nic hlubšího tu ale není. Psychopat Vladimir Putin, zřejmě posedlý ruskou imperiální myšlenkou, poslal bez jakéhokoli přijatelného důvodu vojska do sousední země.
Výbuchy vzteku a hysterie v proruských kruzích jsou pochopitelné. Tolik se napojily na ruské lhaní, že je pravda až fyzicky bolí. To utrpení si ale způsobily samy a budou trpět tak dlouho, dokud budou na své bludné cestě pokračovat. Pro některé už ale asi není cesty zpět.
