Ilustrační foto. FOTO: Jan Šibík / FORUM 24
FOTO: Jan Šibík / FORUM 24
NÁZOR / Učitelku, která při výuce na základní škole v Praze 6 popírala válku na Ukrajině, soud osvobodil. Další potvrzení skutečnosti, že si demokratický stát z obavy o svobodu slova zřejmě nedokáže poradit s nepřáteli demokracie. Když soudružka učitelka v době, kdy na Kyjev dopadaly ruské střely, tvrdila dětem, že v Kyjevě se nic neděje, tak tím válečný zločin ruské útočné války nesporně popírala.
„V Kyjevě se nic neděje,“ sdělila žákům učitelka při hodině slohu ve škole v Praze 6, kousek od paneláku, kde jsem vyrostl. „ČT1 patří do skupiny médií, která jsou vázána na miliardáře Sorose. A o tom víme přesně, komu je poplatný,“ osvítila poté žáky.
Přesně takto nám soudružky učitelky za socialismu lhaly třeba o ruské – tehdy sovětské – invazi do Afghánistánu. Tedy soudružky – děti samozřejmě, jak nebyly dostatečně třídně uvědomělé, neříkaly správně a hlasitě „soudružko,“ používali jsme zadrmolení, které znělo nejvíce jako „souškó“. Ale nebylo to z politické uvědomělosti, že bychom tímto oslovením vytvářeli disent. Bylo to prostě kratší. Přesto toto oslovení mělo svůj půvab, a budu jej pro soušku učitelku, která na Praze 6 učila děti Putinovu propagandu, užívat v celém článku. Je výstižné.
Jak „souška“ lhala
Ve čtvrtek měla zmíněná „souška“ učitelka soud. „Rozhodla se dětem sdělit pouze svůj názor, který sesbírala na proruských dezinformačních webech, případně z přepisu projevu prezidenta Ruské federace Putina,“ uvedl v závěrečné řeči státní zástupce Richard Petrásek. Za společensky nebezpečné označil především to, že tak učinila před dětmi ve škole. A dodal velmi důležitou větu: „Neshledávám u obžalované žádnou sebereflexi za to, že zneužila hodinu pro ruskou masáž dětí.“ „Souška“ učitelka si za hlásáním propagandy nacistického Ruska stojí.
Dovolím si nejprve poněkud poopravit pana státního zástupce. „Souška“ nesdělovala svůj názor, ale nepravdivý poznatek, či možná dokonce lež. Pokud byla o sdělovaných nepravdách přesvědčena, považovala je za pravdivé, šlo o nepravdivou informaci, pokud věděla, že jsou nepravdivé, tak normálně lhala. Ale rozhodně nešlo o názor. Názor by byl, kdyby říkala, že je ruský útok na Ukrajinu dobrý, nebo špatný, oprávněný, nebo neoprávněný. Sdělení poznatku, jak učinila při výuce, rozhodně není názorem.
Když řeknu, že veverky jsou mi sympatické, je to názor. A není vyvratitelný. Nikdo mně nemůže nakouknout do hlavy a tvrdit, že vlastně mám jiný názor, než říkám. Když ovšem řeknu, že veverky obecné – Sciurus vulgaris – jsou zrzavé, černé a zrzavo-černě strakaté, je to poznatek. A je – zdravím teoretika vědy Karla Poppera – falzifikovatelný, vyvratitelný. Stačí, abyste chytili v lese veverku fialové barvy, donesli ji na přírodovědeckou fakultu, kde by prozkoumali, zda se nevrací od kadeřníka a nemá přeliv, a můj poznatek bude vyvrácen. Pravdivý poznatek pak bude, že veverky jsou zrzavé, černé, fialové a zrzavo-černě strakaté.
V době, kdy na Kyjev dopadala ruské rakety, „souška“ sdělila dětem, že „v Kyjevě se nic neděje“. Ten poznatek byl vzhledem k existenci internetu vyvratitelný během pár minut, videa, fotografie i popisy bombardování od očitých svědků byly plně k dispozici. A zcela jistě nešlo o názor. Můžeme se dohadovat, zda šlo o nepravdu, nebo o lež. Tedy zda o tom, že je Kyjev pod palbou, věděla, a žákům vědomě lhala. Ale zcela jistě nešlo o názor, ale o skutkové konstatování – nepravdivý poznatek.
Samosoudkyně konstatovala, že samotné výroky z vyučování „jsou směsicí výroků pravdivých, ale i výroků nepravdivých, překrucujících historická fakta, záměrně spojujících věci, které probíhaly v různých časových obdobích“. Ale nemyslí si, „že by se jednalo o explicitní popírání, ospravedlňování závažných zločinů“. Takže „soušku“ osvobodila.
Myslím, že novináři nemají zpochybňovat rozhodnutí soudu. Navíc nejsem právník, takže nemohu hodnotit, zda se dopustila trestného činu popírání genocidy, trestného činu popírání útočné války, která sama je válečným zločinem. V rámci jazyka obecného však zcela nepochybně výrok „v Kyjevě se nic neděje“ v době, kdy je Kyjev terčem ostřelování, popíráním války je. A rozhodně to není názor – je to v nejlepším případě nepravda, ale vzhledem k okolnostem spíše lež. Připustit, že je „souška“ natolik odtržena od reality, že zprávy o válečném útoku na Ukrajinu a Kyjev nezaznamenala, by znamenalo připustit, že na školách učí lidé s mimořádně omezeným kognitivním potenciálem.
Takže soud nebyl soudem „za názor,“ ale za sdělování nepravdivých informací či lhaní školákům. Jak sdělování nepravdivých informací, tak lhaní dětem při výuce považuji za extrémně problematické a trestuhodné – ale jak psáno výše, rozhodnutí soudu nemám kompetence napadat. Ale jsem opravdu zvědav, jak věc posoudí odvolací soud. Státní zástupce se totiž na místě odvolal.
„Souška“ odkráčela po boku TV Raptor
Prvoinstanční rozsudek potvrdil, že si náš stát včetně soudní moci není schopen poradit s dezinformacemi a zarazit jejich šíření. Rozsudek se pravděpodobně stane velkým vítězstvím dezinformační scény. Ale „souška“ sama po svém osvobození potvrdila, že je sympatizantkou Ruska a aktivně a iniciativně se podílí na jeho válečné propagandě. Po soudu odmítla rozsudek komentovat. „Vyjádření dám jen nezávislým médiím,“ prohlásila a odešla s kameramanem proruské Raptor-TV.
Takže doufám, že odvolací soud toto veřejné zaujetí postoje činem zohlední. Ale stát by ještě větší pozornost než lhavé „soušce“ měl věnovat samotné TV Raptor. Ta dlouhodobě a otevřeně ruskou propagandu hlásá, a stát si s ní neumí poradit – mlčky šíření Putinovy propagandy toleruje. Jak osvobození samotné učitelky, tak tolerance k TV Raptor odhaluje největší slabinu naší dnešní demokracie: Sametovost. Ovšem – a píšu to snad už popadesáté: Pokud si demokratický stát nedokáže poradit s antidemokratickými silami, které jej nahlodávají, poradí si antidemokratické síly s demokracií.
