Prosím, už žádné Kroměřížské výzvy

()

Prezidentské volby ještě nejsou úplně za dveřmi, přesto se už pilně vybírají kandidáti, lépe řečeno kandidát, který se v prezidentském soupolení utká pravděpodobně s dosavadním prezidentem Milošem Zemanem. Do hledání prezidenta se zapojila i Kroměřížská výzva, která umožnila každému signatáři, který se s ní ztotožnil, vytipovat tři kandidáty. Vznikl tak velmi nesourodý žebříček.

Na první pohled jsou tam úplné absurdity, jako psychiatr Cyril Höschl (16. místo) a profesor Tomáš Halík (2. místo), kteří se spolu nemohou cítit dobře snad ani v jednom seznamu. Jeden příklad za všechny je Höschlův vyargumentovaný nesouhlas s vědeckou Výzvou proti násilí a lhostejnosti, kterou Halík nejen signoval, ale byl s ní, troufám si říct, ztotožněn tak, že víc už to ani nejde. Ani jeden navíc kandidovat nemíní.

Michal Horáček už dal najevo, že s Kroměřížskou výzvou nechce mít nic společného. „I kdyby iniciátorem společenství, jakým je třeba Kroměřížská výzva, byl kdokoli, s jeho pomocí zvolený prezident bude muset upřednostňovat jeho názory a jeho hierarchii hodnot. A nikde přitom není psáno, že jsou lepší nežli jiné a že morálními a jinými dobrozdáními lze mlátit lidi za jiné preference po hlavě,“ napsal Horáček v květnu.

Na seznamu čítajícím pětadvacet jmen se přesto ocitl na prvním místě. Zájem o iniciativu přitom ze zmiňované pětadvacítky projevili pouze dva, a to Petr Kolář, který se umístil na páté pozici a kandidaturu zvažuje, a z třináctého místa Jiří Pospíšil, který se zatím kloní spíše k tomu, že do volby nepůjde. To není nic moc, ostatní se buď kandidovat vůbec nechystají, nebo se iniciativy straní. Je to moudré rozhodnutí.

Vypadat dobře a nezvracet

Člověk, který to s kandidaturou myslí vážně a je ochoten prezidentské kampani propůjčit své jméno, čas a peníze, bude jen horko těžko chtít „pouštět před sebe ty lepší, až se na poslední příčce tohoto žebříčku ocitne ten nejlepší“, tedy startovat z jakéhosi pelotonu, kde bude vyčkávat do doby, než bude za nejasných podmínek vybrán ten, který má „největší šanci“.

Z téhož důvodu se absolutně nelze divit, že nejrychlejší distanc přišel právě od Horáčka, který je snad jediným dosud vážně vnímaným kandidátem kromě Miloše Zemana, tudíž na něj podobné projekty mohou mít reálné dopady. Marek Eben nebo Jiří Grygar naopak mohou brát zařazení do seznamu jen jako určitou poctu, neboť žádné známé prezidentské ambice nemají.

Signifikantní je, že ani o jejich názorech toho zřejmě signatáři moc netuší. Marek Eben se jako kandidát zamlouval už před minulými volbami Jiřímu Krampolovi. „Je chytrý, umí anglicky, má charisma,“ řekl tehdy, načež Eben svému kolegovi poděkoval s tím, že je to „nereálné“ a sám by volil Petra Robejška, který „perfektně rozumí politice, je reprezentativní, ví, o čem mluví.“

Vážně, kolik signatářů Kroměřížské výzvy by volilo Petra Robejška? Marek Eben se jim zamlouvá proto, že je to nepochybně milý, vzdělaný a distingovaný člověk, který na rozdíl od Zemana nikoho neuráží a neopíjí se. Kultivovaně však působí i lidé velmi odlišných postojů, například již zmiňovaný Robejšek je gentleman par excellence, je to tedy jediná podmínka, která musí být naplněna pro zařazení do „výběru“?

Škatulky, které škodí

Vytváření nesourodých seznamů různě orientovaných lidí pod patronátem naopak až příliš dobře názorově vyprofilovaných osobností jako je Michael Kocáb, navíc bez jejich souhlasu, při hledání protiváhy k Miloši Zemanovi spíše uškodí. Že podporu Kroměřížské výzvy v kandidatuře zvažují pouze dva z pětadvaceti, to nepozorný čtenář snadno přehlédne a všechny si neomylně zařadí do stejného myšlenkového trustu, do kterého navíc vůbec nepatří a který se zkrátka podstatné části veřejnosti příčí.

Je velmi těžké tento jev pojmenovat a nedostat se na úroveň Miloše Zemana, tedy nesklouznout k rozdělení společnosti na „kavárníky“ a „dolních deset milionů“. Osobně bych nebýt svých nechutně konzervativních názorů ostatně asi ke „kavárně“ náležela. Jakkoliv je to však skutečně škatulka škatulek a podobně jako Kroměřížská výzva směšuje lidi, kteří spolu nemají vlastně nic společného, kromě toho, že jim nepřijde adekvátní způsob Zemanova vystupování, k čemuž není vůbec zapotřebí být nějakým „kavárníkem“, je to už nějakým způsobem terminus technicus.

Tak tedy, nepotřebujeme žádné rozdělení na „slušné s hodnotami“ a „nenávistnou masu“. Jak se v přímé volbě sluší, nechť každý kandidát, který to myslí vážně, připraví svůj program bez zbytečného prostředníka, který spíše škodí než pomáhá. Zemana neporazí Anti-Zeman, protože proti tomu Zeman šikovně zamanévruje s několika kartami, které mu dlouhodobě fungují. Zemana dokáže porazit kandidát smíření, a nikoliv smíření různých myšlenkových proudů v „kavárně“, ale smíření „kavárny“ s hospodou v Ratíškovicích.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]