Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
Členské státy EU se snaží najít způsob, jak zajistit prodloužení unijních sankcí v případě maďarského veta. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se totiž musí prodlužovat každých šest měsíců. Řešením by podle diplomatických zdrojů listu Politico mohlo být převést veškeré sankce do vnitrostátního práva členských států. Nad tímto krokem začínají podle bruselského serveru uvažovat i země, které se dosud zdráhaly něco podobného učinit, a sice Belgie či Česko.
„My všichni – členské státy a instituce – se musíme připravit na to, že sankce nemusí být obnoveny,“ citovalo Politico jednoho z unijních diplomatů. „My ale musíme zajistit, aby sankční režim zůstal i nadále odolný,“ dodal tento zdroj.
Podle informací ČTK se žádné oficiální debaty o podobném postupu zatím nevedly, jde zatím jen o zákulisní diplomatické konverzace. S podobným krokem je totiž spojeno množství obav. Všechny země nemusí mít podobné sankční režimy ve svém vnitrostátním právu a v případě, že by sankce následně přijalo jen několik zemí, vznikl by v omezeních na úrovni EU zmatek.
Podle bruselského serveru by ale stačilo, kdyby sankce do svého práva převedlo několik klíčových zemí. „I to by omezilo dopad jakéhokoli budoucího maďarského veta,“ napsalo Politico.
Maďarsko už v lednu blokovalo prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, tedy nejrůznějších omezení dovozu a vývozu, která se musí prodlužovat každých šest měsíců. Tyto sankce by bez dohody vypršely 31. ledna a hrozilo by tak, že by přestala platit veškerá sektorová omezení obsažená ve schválených sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii. Nakonec Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tedy prodlouženy do 31. července.
V březnu pak podobně Budapešť společně s Bratislavou blokovala prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, nyní byly prodlouženy do 15. září.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského bude jedním z důsledků podobných pravidelných soubojů s maďarským premiérem Viktorem Orbánem to, že více rozhodnutí bude přijímáno na úrovni takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které chtějí dále vojensky a politicky podporovat Ukrajinu. „To by ale mohlo být vnímáno jako selhání společné zahraniční politiky uvnitř unijních institucí,“ uvedl Lipavský v nedávném rozhovoru se serverem Politico. „Měli bychom se zaměřit na nalezení politického řešení,“ dodal.
