Tomáš Prouza FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Slova z televizního projevu premiéra Petra Fialy o zodpovědnosti bývalé vlády Andreje Babiše za stoprocentní závislost České republiky na ruském plynu vyvolala veřejnou debatu, zda je taková kritika oprávněná. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza pro deník FORUM 24 potvrdil to, co Fiala uvedl: Andrej Babiš se jako premiér nestaral o energetickou bezpečnost Česka.
Krátce po Fialově projevu přinesla redakce deníku Právo a serveru Novinky stručný rozhovor s analytikem společnosti ENA Jiřím Gavorem, který uvedl, že vláda nemohla kontrakty ovlivnit, protože je prováděla firma RWE (dříve Transgas), která byla v době vlády Andreje Babiše již privatizovaná. Gavor své stanovisko potvrdil i na dotaz deníku FORUM 24: „Po privatizaci firmy Transgas šlo o plně soukromou německou firmu RWE. V tom smyslu to byla záležitost rozhodnutí soukromé firmy, nikoli české vlády, na to jsem upozorňoval.“ Gavor připomněl, že kontrakt v roce 2017 nevzbuzoval pozornost, protože ceny plynu byly nízké a plynu byl dostatek. Navíc se podle něj v Evropě ustupovalo od dlouhodobých kontraktů. „Myslím si, že vláda, ať by byla jakákoli, by toto neměla jako velké téma.“
Tento pohled ale nesdílí prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který působil ve vládě Bohuslava Sobotky jako státní tajemník pro evropské záležitosti. Na otázku, zda vláda Andreje Babiše mohla reagovat na ukončení kontraktu na odběr norského plynu v roce 2017, Prouza odpovídá: „U norského plynu měla vláda jasně říct, že trvá na jeho prodloužení, a mohla Transgasu garantovat případný rozdíl cen mezi ruským a norským plynem. U dlouhodobých kontraktů jsou přitom ty rozdíly menší než u spotových nákupů. Projekt Stork II (který měl zvýšit kapacitu dodávek plynu ze severu přes Polsko) spadl pod stůl, protože jej Andrej Babiš přestal prosazovat vůči polské vládě. Komerčně Stork II v „mírové“ době polské straně nedával smysl, ale za Sobotkovy vlády Poláci věděli, že to je pro Českou republiku priorita, a hledaly se cesty, jak propojení vybudovat. Když na to Babiš přestal tlačit, Polsko projekt odpískalo,“ říká Prouza.
Babišova vláda podle nedávného vyjádření Bohuslava Sobotky pro Seznam Zprávy navíc mohla na stavbu plynovodu pro norský plyn získat i evropské dotace, ale nepokusila se o to. „Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že se na to vláda Andreje Babiše vykašlala,“ řekl Sobotka.
Prouza Sobotkovo vyjádření podporuje: „Evropské dotace lze získat, když na tom stát intenzivně pracuje a je to jeho jasná politická priorita. Pro Andreje Babiše ale energetická bezpečnost a nezávislost na Rusku tématem nebyla, zajímal se pouze o cenu plynu a ne o bezpečnostní aspekty.“
Názor, že vláda Andreje Babiše nemohla pro diverzifikaci energetických zdrojů nic dělat, Prouza vyvrátil a vypočítal hned čtyři nástroje, které má vláda k dispozici. Na otázku, jak může stát zajistit nezávislost na jednom zdroji, Prouza deníku FORUM 24 sdělil: „Stát může energetickou bezpečnost posílit několika způsoby: Za prvé pravidly pro plnění zásobníků. Česká republika přísnější pravidla prosadila v celé Evropě, právě včera (v pondělí) to schválili ministři pro energetiku. Za druhé výstavbou propojení infrastruktury, i když to není ekonomicky návratné, protože do ekonomického hodnocení nevstupuje hodnota zvýšené bezpečnosti. Za třetí finanční podporou pro zavádění úsporných technologií a úsporných programů, případně technologií, které nepracují s plynem. A za čtvrté výrazným zjednodušením instalace obnovitelných zdrojů, v Česku zejména fotovoltaiky. Prostě to nemůže trvat dlouhé měsíce, než běžný člověk získá povolení na solární panely na střechu svého domu,“ je přesvědčen Prouza.
