Po Vystrčilově oficiální návštěvě na Tchaj-wanu v roce 2020 je to již druhý průlomový krok během několika let, říká o telefonátu nově zvoleného prezidenta Petra Pavla s prezidentkou Tchaj-wanu sinolog Martin Hála. V rámci Evropské unie jde podle něj o průlomový krok. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, co vztahy s Tchaj-wanem České republice přinesou i to, proč Čína telefonát odsoudila.

Nově zvolený prezident Petr Pavel si v pondělí telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Je běžné, že si nově zvolený prezident státu, který je členem EU i NATO, takto volá s představiteli Tchaj-wanu?

Zatím to nebylo běžné u států, které udržují jako Česká republika oficiální diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou, ale nikoliv s Tchaj-wanem, kde se omezují na intenzivní, ale neoficiální styky. Z posledních let se mi vybavuje jenom podobný telefonát prezidentky Cchaj s Donaldem Trumpem po jeho zvolení v roce 2017. V rámci Evropské unie je to rozhodně průlomový krok.

Dále čtěte

Týdeník FORUM dokazuje, že minulost Pavla a Babiše je nesrovnatelná. Generál sloužil státu, Babiš sobě

Podrobný a názorný přehled minulosti prezidentských kandidátů rok po roce. To je hlavní téma Týdeníku FORUM, který vychází ve čtvrtek…

Pokud bychom se orientovali pouze na Českou republiku, jak běžné je, že si nejvyšší ústavní činitelé telefonují s tchajwanskou prezidentkou?

I v rámci České republiky je to poprvé. Václav Havel komunikoval s tchajwanskými představiteli a ostrov také navštívil, ale pouze privátně. Po Vystrčilově oficiální návštěvě na Tchaj-wanu v roce 2020 je to již druhý průlomový krok během několika let. 

Takže souhlasíte s kanceláří Cchaj Jing-wen, která telefonát označila za diplomatický průlom?

V zásadě ano. Teď bude důležité, zda to zůstane ojedinělým gestem, nebo budou následovat další kroky v podobě nějaké komplexní a promyšlené strategii vůči Tchaj-wanu, a ovšem také vůči Čínské lidové republice. Současná vláda také původně ve svém programovém prohlášení avizovala revizi vztahů s Čínou, ale tváří v tvář realitě a nejrůznějším zájmům nakonec nepřistoupila ani k takovému jednoduchému kroku, jakým mohlo být loni společné vystoupení z iniciativy 16+1 s Estonskem a Lotyšskem. Gesta a symboly jsou v diplomacii důležité, ale ještě důležitější je promyšlená, dlouhodobá politika.

„Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství,“ popsal telefonát na twitteru nově zvolený prezident Petr Pavel. Měl jejich hovor podle vás spíše symbolický význam, nebo mohli dohodnout i něco konkrétního?

Konkrétní kroky se od takového zdvořilostního telefonátu očekávat nedají. To symbolické gesto by nicméně mohlo a mělo otevřít cestu pro další, již konkrétnější kroky v blízké budoucnosti. Již nějaký čas se mezi oběma stranami diskutuje o konkrétních formách spolupráce. Jejich realizace by se teď mohla urychlit. Za pár měsíců by měla na Tchaj-wan zamířit předsedkyně poslanecké sněmovny s početnou delegací, což poskytne příležitost pro konkrétnější dohody, ale intenzivní dialog s tchajwanskou stranou by měl na Pavlův telefonát navázat ještě předtím, dokud je takříkajíc železo žhavé.

Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning na úterní tiskové konferenci prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost. Je to běžná reakce čínských úřadů na podobné aktivity?

Reakce čínských úřadů byla zatím překvapivě umírněná, tedy v porovnání s agresivními výlevy, jakými na podobné diplomatické kroky reagovali donedávna. Peking právě reviduje svou dosavadní „diplomacii vlčích válečníků“, a zejména v Evropě se snaží vylepšit si svůj pošramocený obraz. Proto teď zřejmě tak trochu váhá, jak k této konkrétní záležitosti přistoupit nad rámec obvyklých, tak trochu mechanických protestů, jako například na dnešní tiskovce čínského ministerstva zahraničí.

Petr Pavel už dříve uvedl, že by Tchaj-wan chtěl navštívit na jedné ze svých zahraničních cest. Co by České republice taková návštěva mohla přinést a jak významný krok by to v česko-tchajwanských vztazích byl?

Upřímně řečeno pochybuji, že by se taková oficiální návštěva českého prezidenta na Tchaj-wanu mohla v dohledné době uskutečnit. To by snad mohlo přijít na pořad dne při pokračování současných trendů až za několik let, pokud vůbec. Co se jeví jako mnohem pravděpodobnější, je případná neoficiální návštěva prezidentky Cchaj Jing-wen v České republice, například u příležitosti nějaké konference, při níž by se, samozřejmě „neoficiálně“, mohla setkat i s novým českým prezidentem.  

Vy jste už zmínil plánovanou cestu předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). V minulosti Tchaj-wan navštívil i předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS). Mluví se i o možné cestě Petra Pavla, která se podle vás nejspíš neuskuteční. S ohledem na reakci Číny na pondělní telefonní hovor, nenaruší podobné návštěvy česko-čínské vztahy?

Česko-čínským vztahům zasadil fatální ránu dosluhující prezident Zeman svou nedomyšlenou, a v mnoha ohledech kontraproduktivní politikou takzvaného restartu. Zejména krach jím prosazované čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga v roce 2018 vedlo k propadu důvěry vůči ČLR i české veřejnosti i politické reprezentace. Současný vývoj, včetně větší vstřícnosti vůči Tchaj-wanu, je jen logickým vyústěním tohoto trendu.  

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Může to mít například i negativní dopad na české firmy v Číně? Andrej Babiš (ANO) například v předvolební kampani mluvil o tom, že kvůli návštěvě pana Vystrčila v Číně skončila Škoda Auto.

Andrej Babiš prohlašoval během své kampaně leccos. Vystrčilova návštěva na Tchaj-wanu neměla s odchodem Škody Auto z Číny nic společného. Škoda odchází, protože ji vytlačila domácí konkurence, kterou předtím sama pomáhala v Číně vybudovat v rámci společného podniku se šanghajskou firmou SAIC. Té předala výrobní know-how i technologie, a její dceřiné firmy dnes vytlačují Škodu nejen z Číny, ale i ze třetích trhů, kde prodávají vozy podobných nebo i lepších parametrů za zlomek ceny. Podobný osud nejspíš čeká i německé automobilky v Číně, jen to bude trvat déle. 

Neriskuje tím i Tchaj-wan to, že se Čína nakonec rozhodne a napadne ho, o čemž se dříve spekulovalo?

Naopak, prolomení diplomatické izolace Tchaj-wanu snižuje riziko války. Účel té diplomatické izolace ze strany Čínské lidové republiky spočívá v tom, aby případná invaze na Tchaj-wan vyvolala co nejmenší odezvu v mezinárodním společenství. Čím více bude Tchaj-wan integrovaný do okolního světa, tím menší je pravděpodobnost, že by se ČLR k invazi odhodlala. Význam mezinárodní odezvy na případnou agresi ještě více podtrhla současná ruská invaze na Ukrajině. Z tohoto pohledu je ten telefonát krokem k míru.