Průzkum agentury STEM pro Spolek pro podporu liberální demokracie shromáždil data ohledně nespokojených voličů současných vládních stran. Lze z nich vyčíst, jak by se vůči „své“ vládě zachovali při příštích volbách a co je předmětem jejich nespokojenosti.

Vládní strany volilo 28 % oprávněných voličů, což je celá dospělá populace. Ta v říjnu 2021 zahrnovala přesně 8 275 752 osob, což byl počet voličů ve volebních seznamech. Vládní strany volilo 2 333 681 voličů, opoziční strany v parlamentu volilo 1 971 537 voličů. Zbytek tvoří propadlé hlasy neparlamentních stran a voliči, kteří nešli k volbám. Těch bylo 2,86 milionu.  

„Nespokojené voliče je možné rozdělit na tři skupiny. Polovina z nich nicméně podle analýzy stejně některou z vládních stran volit bude. Čtvrtina (cca 250 tisíc) váhá, jestli jít k volbám, a necelá čtvrtina se spíš kloní k tomu vládní strany už nevolit (cca 220 tisíc),“ píše se ve zprávě.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

Oněch 10,6 procent nespokojených je rozděleno takto: Chtějí volit vládu, nevědí koho asi 410 tisíc lidí. Chtějí volit vládu, váhají nad účastí 250 tisíc lidí. Spíše nechtějí volit vládu 220 tisíc lidí.

Tyto tři skupiny mají společné, že jsou výrazně proevropské a protirusky naladěné. Pouze lidé z nejvíc nespokojené skupiny považuje současnou vládu za horší (40 procent) nebo stejnou (38 procent) jako byla ta minulá. Všichni nespokojení voliči nicméně mají negativní názor na předsedy opozičních stran Andreje Babiše a Tomia Okamuru (vždy více než 95 procent).

Zjištěním agentury STEM odpovídá i to, co je známo z jiných zkoumání. Spokojenost s vládou klesla z původních přibližně 33 procent na současných asi 19 procent. Ve volebním modelu klesají zisky koaličních stran na úroveň 38 až 41 procent. Přitom ani zisk 43 procent jako v roce 2021 by nemusel znamenat možnost sestavovat vládu.

Empirická data potvrzují, co už dlouho zaznívá v různých komentářích, tedy že lidé od voleb čekali změnu a někdy svůj hlas brali jako volbu nejmenšího zla. Vláda ale jejich očekávání nenaplnila. Pokud by ti zklamaní a váhající nakonec přece jen hodili hlas stejným vládním stranám znovu, šlo by o „negativní volbu“, tedy aby se k moci nedostal Andrej Babiš a jeho ANO.

Pro zklamané představují větší problém „přešlapy jednotlivců“ než špatná politická opatření. Příkladem je podle badatelů třeba nezrušený ministerský večírek po střelbě na Filosofické fakultě, účast ministra spravedlnosti Pavla Blažka na oslavě Martina Nejedlého nebo výrok Jany Černochové o vystoupení z OSN.

Dále čtěte

Mladý Stropnický blouzní. Pomoc Ukrajině je pro něj morální exhibice a Rusko bylo vyprovokováno

NÁZOR / Bývalý šéf Strany zelených Matěj Stropnický pokračuje ve svých kapitulantských výlevech, hlásá, že Západ Rusko k válce na…

Výzkumníci poukazují na na vnitřní rozpor u některých voličských názorů. Voliči jsou zklamaní z toho, jak vláda (ne)zvládá dluh a deficit veřejných financí a inflaci, především pokud jde o ceny potravin a energií, ale na druhou stranu není jasné, jak přesně by si to snižování výdajů, respektive schodku představovali.

Váhající podporovatelé by také chtěli, aby strany důsledněji dodržovaly své stranické programy, ale nejspíš jim není vždy jasné, co to přesně znamená. „Větší personální obměny nevyžadují, ale nebudou výrazněji proti nim,“ zní komentář badatelů k jedné z diskutovaných otázek.

Důvody a motivace pro preferenci ve sněmovních volbách 2021 jsou celkem jednoznačné. „Volil(a) jsem hlavně proti Andreji Babišovi“: Určitě ano 37 procent, spíše ano 34 procent. V podstatě totéž se týká hnutí ANO, tam je to 32 a 35 procent. Druhým důvodem byla „volba změny“ (určitě ano 28 procent, spíše ano 52 procent). V příštích volbách budou priority zřejmě podobné. Volit hlavně proti Babišovi určitě nebo spíše chce dohromady 67 procent respondentů z této skupiny.

Co by nespokojené přesvědčilo přesvědčilo o opětovném volení strany nebo koalice? „Důslednější prosazování vlastního programu strany“ určitě ano 14 procent a spíše ano 52 procent. Výměna předsedy strany by s jistototou přesvědčila jen osm procent a spíše přesvědčila 28 procent z oněch 11 procent nespokojených uvažujících, jak se u voleb zachovat.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Na výzvu „vyberte až tři vlastnosti, které nejlépe vystihují ideální stranu podle Vašich představ,“ respondenti na prvních místech odpověděli takto.

Významně sníží státní výdaje: 55 procent. Přinese pořádek a stabilitu: 44 procent. Zajímá se o normální lidi: 42 procent. Bude se řídit selským rozumem 39 procent. Zajistí především bezpečnost občanů 31 procent. Na posledním místě je prosazování práv sexuálních menšin se sedmi procenty.