Tři desetiletí po pádu železné opony se obyvatelé zemí bývalého východního bloku obávají o stav demokracie a nedůvěřují vládám a médiím. Vyplývá to z průzkumu nadace Open Society Foundations zveřejněného při příležitosti letošního kulatého výročí. Autoři zkoumali také situaci v ČR, kde se podle nadace vybojovaných svobod lidé pevně drží a zůstávají optimističtí.
V šesti ze sedmi zkoumaných zemí se více než polovina dotázaných domnívá, že je demokracie v ohrožení. Nejvyšší počet nedůvěřivců je na Slovensku (61 procent) a v Maďarsku (58 procent). Výjimku tvoří Češi – o občanské svobody má strach „jenom“ 47 procent lidí. Pouze tři z deseti dotázaných Čechů však věří, že mohou v ČR žít tak, jak chtějí, bez ohledu na své zázemí, etnický původ nebo sexuální orientaci.
Pochybnosti mají dotazovaní i ohledně voleb. Přes tři čtvrtiny Bulharů a polovinu Maďarů nevěří, že volby v jejich zemi jsou „svobodné a spravedlivé“, naopak ve volební systém mají důvěru Češi a Němci (jen 21, respektive 19 procent ve férovost nevěří). Více než polovina ze všech dotázaných, znovu s výjimkou Čechů a Němců, si zároveň myslí, že veřejná kritika vlády by pro ně mohla mít negativní důsledky.
Většina občanů východní a střední Evropy je přesvědčena, že média v jejich zemi neposkytují důvěryhodné zpravodajství, o poctivosti médií má pochybnosti například 69 procent Čechů a 72 procent Slováků. Nedůvěru má většina obyvatel zkoumaných zemí kromě Německa také vůči informacím od vlády, o kterých si myslí, že „jsou zkreslené a chybí jim faktická správnost“. Němci naopak převážně svým médiím důvěřují.
Obyvatelé bývalého východního bloku, jehož součástí byl i komunistický východ Německa, přesto s nadějí hledí do budoucna a mnoho z nich se angažuje v občanských aktivitách, obzvlášť mladí mezi 18 až 23 lety a lidé narození ke konci či těsně po pádu komunistického režimu. Nejvíce optimistické jsou z tohoto pohledu mladé ženy, které podle autorů průzkumu „razí cestu“. Jsou tolerantnější než mladí muži a více jich věří, že mají nyní lepší příležitosti než lidé v roce 1990.
Aktivismus a angažovanost jsou nejsilnější na Slovensku, kde se na na chodu občanské společnosti – alespoň podpisem petice – za poslední rok podílelo více než 70 procent dotázaných. Autoři studie ovšem podotýkají, že v zemích bývalého východního bloku jsou v posledních letech čím dál tím častější protivládní demonstrace, včetně Česka, Slovenska či Rumunska, kde za několik posledních měsíců protestovaly proti korupci ve vládě desetitisíce lidí.
