Průzkum: Jen 22 procent Rusů tvoří tvrdí stoupenci války a podobný počet je jasně proti. Zbytek je pasivní

Průzkumy veřejného mínění v Rusku po třinácti měsících stále ukazují velmi vysokou míru podpory války na Ukrajině i jejího strůjce, ruského prezidenta Vladimira Putina. Tyto údaje z průzkumů jsou běžně využívány ruskými médii k potvrzení kremelského narativu a zdá se, že jsou široce přijímány i na Západě. Jsou však přesné?

Fred Weir, zvláštní moskevský dopisovatel listu The Christian Science Monitor, se ve svém článku zabývá otázkou, jestli současné sociologické průzkumy o postojích obyvatel Ruska mají nějakou výpovědní hodnotu.

„Nedávné průzkumy ukazují, že 72 procent dotázaných plně nebo částečně ,podporuje akce ruských ozbrojených sil na Ukrajině‘, zatímco téměř rekordních přibližně 80 procent schvaluje práci, kterou odvádí vůdce Vladimir Putin. Jen málo ruských sociologů, dokonce i těch, kteří žijí v exilu nebo se označují za opozičně smýšlející, tyto výsledky otevřeně zpochybňuje, zejména zjištění nezávislého Lavada Center, které nadále funguje, přestože je ruskou vládou označováno za ,zahraničního agenta‘.
Mnozí však tvrdí, že vzhledem k napjaté atmosféře válečného Ruska a rostoucím státním represím vůči lidem s odlišnými názory jsou k pochopení těchto údajů zapotřebí nové nástroje a metodologie,“ píše Fred Weir.

K těm patří větší pozornost vůči respondentům, kteří se zdají být neochotní odpovídat, a kladení doplňujících otázek příznivcům války, třeba jestli by dali přednost škrtům ve vojenských, nebo sociálních výdajích.

„Rusko je jedinou zemí na světě, která stále provádí nezávislé průzkumy veřejného mínění, a přitom je diktaturou,“ říká Margarita Zavadská, socioložka z Finského institutu mezinárodních vztahů, která stále udržuje úzké kontakty se svými kolegy uvnitř Ruska.

„V tomto smyslu je ruská situace zcela jedinečná. V žádném případě však nemůžeme tyto výsledky srovnávat s těmi, které bychom získali z podobných průzkumů ve volebních demokraciích. Popravdě řečeno, nevíme, kolik lidí skutečně podporuje Putina a válku.“

Levada Center nepřijímá žádné státní prostředky a zachovává si nezávislost. Rozpočet agentury byl však snížen, prostředí nezávislých médií, které ji dříve podporovalo, se zmenšilo. Denis Volkov, současný šéf Levada Center, říká, že lidé jsou stále ochotni odpovídat na otázky tazatelů v osobních rozhovorech, ale jsou nyní k nevyžádaným telefonátům mnohem nedůvěřivější.

„Část populace tvoří lidé, kteří podporují vojenskou operaci a pozorně sledují dění. Jsou připraveni mluvit a vyjádřit svůj názor. Pro ně je vše v pořádku,“ říká. „Lidé, kteří ji nepodporují, nejsou ochotni mluvit, méně sledují události a uzavírají se do sebe.“

Skupina převážně anonymních nezávislých odborníků provedla hloubkovou analýzu, zveřejněná je na internetu v sérii nazvané Chronicles.

Na co v analýze přišli? „Například se ukazuje, že ,jádro‘ podpory války činí pouhých 22 procent, a to na základě výpovědí lidí, kteří zároveň tvrdí, že by upřednostnili vojenské výdaje a nepodpořili by žádné stažení sil z Ukrajiny, pokud by nebylo dosaženo vojenských cílů. Studie zjistila, že ,jádro‘ opozice je téměř stejně velké, a to 20 procent, jsou to lidé, kteří nevyjádřili podporu – často tím, že se rozhodli neodpovědět na otázku – a kteří také uvedli, že sociální výdaje jsou důležitější než vojenské, a kteří by podpořili mírové řešení, které by nebylo úplným vítězstvím,“ cituje výsledky The Christian Science Monitor.

„Jen menšina Rusů má pevný postoj,“ říká Alexej Miniailo, opoziční politik a spoluzakladatel projektu Chronicles. „Jsem si docela jistý, že naprostá většina je v depolitizovaném stavu. Putinův režim tuto pasivitu, devalvaci politiky rozvíjí už dvacet let. Spousta lidí říká, že o těchto otázkách prostě nechce přemýšlet. Lidé ve vedoucích pozicích samozřejmě říkají totéž, ale v jejich případě to může být proto, že se bojí odpovědět.“

Většina sociologů spolupracujících na projektu Chronicles nechce být veřejně identifikována, protože se obávají, že by to mohlo způsobit problémy na jejich oficiálních pracovištích, ale práce sama zatím nenaráží na větší obtíže.

„Recept Putinova režimu je jedno procento represe, 99 procent strach. To znamená, že každý je v nebezpečí, ale jen málokdo je skutečně potlačován. Neříkám, že je to snesitelné, jen že to jsou podmínky, ve kterých pracujeme,“ říká sociolog Miniailo.

Zatím je možné ruské veřejné mínění sondovat. Nikdo v tuto chvíli nezaznamenává dostatečně silnou opoziční náladu, která by mohla něco politicky změnit. Nejkritičtější Rusové se uchýlili do „vnitřní emigrace“. Také je stále ještě možné zemi fyzicky opustit.

„Jediné, co můžeme předpovědět o budoucnosti, je, že bude bouřlivá,“ říká Miniailo.