Průzkumy a faktor nejistoty

Průzkumy v roce 2016 selhaly. To je nejběžnější interpretace vítězství Donalda Trumpa v minulých prezidentských volbách. Celá věc je ale složitější. Jejich chyba může z velké části jít na účet faktorů, se kterými průzkumy z podstaty pracovat nemohou. Právě tyto neznámé faktory, byť jiné než minule, by jejich výraznější pochybení mohly způsobit i letos. Mapa na úvodním obrázku ukazuje realistickou možnost, jak by mohl Trump získat více než 270 volitelů za předpokladu, že by zvítězil ve státech, kde je rozdíl v rámci statistické chyby, a v Pensylvánii, kdyby byla chyba o pouhé dvě desetiny procenta větší než v roce 2016. Všechny ty chyby by samozřejmě musely být v jeho prospěch. 

Statistická chyba 

archiv

Všechny průzkumy pracují se statistickou chybou a i průměry zveřejňované servery, jako jsou FiveThirtyEight.com či RealClearPolitics.com, výslovně uvádějí, že odchylka +/- tři procentní body není neočekávatelná a neobvyklá. Pokud tedy nyní Joe Biden podle prvního jmenovaného serveru vede o 2,5 procenta, pak jakýkoliv výsledek v rozmezí 0,5 procenta pro Trumpa po 5 procent pro Bidena není chybou průzkumu.

Například v šesti státech, které byly v roce 2016 hodnoceny jako tzv. toss-ups, se průzkumy v rámci chyby trefily ve čtyřech. V Severní Karolíně a v Ohiu to bylo více, ale průměrná chyba byla pořád jen 2,2 %. Větší omyl, průměrně přes 5 procentních bodů, pak vykázaly ve třech klíčových státech – v Pensylvánii, Wisconsinu a Michiganu, které dohromady Trumpovi přinesly 46 volitelů.

Nerozhodnutí

Agentury se od té doby přou o to, co k takovému omylu vedlo. Někteří tvrdí, že průzkumy nezachytily voliče, kteří se k volbě Trumpa nechtěli přiznat. Jiní říkají, že za tím byl fakt, že vzorky a jejich vážení nezohledňovaly vzdělání. Obě tato vysvětlení dávají ve světle jistých skutečností smysl.

Velkou měrou ale k omylu přispěli nerozhodnutí voliči. Těch bylo v minulých volbách poměrně dost a podle povolebních sociologických studií v drtivé většině preferovali právě Trumpa. Z podstaty věci ale průzkumy nemohou zachytit okamžitou změnu nálady v posledních dvou, třech dnech před volbami. Za vysokým rozdílem mezi nimi a výsledky voleb tak mohla být kombinace obyčejné statistické chyby a voličů, kteří se rozhodovali na poslední chvíli.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky

Toto přísloví neznamená, že chybu už nikdy nebudeme opakovat. Znamená to jen tolik, že kvůli proudu vody už řeka nikdy nebude stejná, i kdybychom do ní vstoupili na stejném místě. Stejně tak je nepravděpodobné, že by se opakovala stejná chyba jako minule. Nerozhodnutých voličů je výrazně méně. Vzdělání už ve vzorcích zohledněno je. Snad jen u teorie stydlivého voliče jsou agentury pořád konzervativní.

Nicméně potenciál významně zvýšit chybovost průzkumů existuje a je docela nový. Vysoký počet hlasů odevzdaných poštou či osobně v předstihu je faktorem, jehož vliv je momentálně těžké odhadnout. Otázkou například bude, kolik hlasovacích lístků bude kvůli chybám vyřazeno. Letos budou mnozí voliči hlasovat tímto způsobem poprvé, a tak to může být i více než 1–3 procenta, což je standardní rozmezí.

Netradiční voliči

Zároveň to letos právě i díky korespondenční volbě vypadá na významně vyšší volební účast. Mluví se až o dvaceti milionech nových voličů. V Severní Karolíně, jednom z klíčových států, už letos před termínem voleb odvolil zhruba stejný počet voličů jako v roce 2016 celkově. Jde často o voliče bez stranické příslušnosti.

Podle dat ze států, které je zveřejňují, celou čtvrtinu hlasů odevzdali voliči nehlásící se ani k jedné straně. Je otázka, zda to agentury ve svých vzorcích zohlednily. Velká část pracuje s takzvanými pravděpodobnými voliči, a tak se snaží odhadnout, jaké složení elektorátu mají zkoumat. Pokud bude některá skupina nedostatečně zastoupena, povede to k chybám.

Kdy kdo volil

Dalším problémem pak je, že je téměř nemožné zjistit, kdy voliči svůj hlas odevzdali. I když je letos průměr průzkumů nezvykle stabilní, stejně může zvlášť při těsných výsledcích být rozdíl, zda třeba na Floridě lidé volili ve chvíli, kdy byl rozdíl 1,5 procenta pro Bidena, nebo 2 procenta pro Bidena. To je přesně rozdíl na začátku a na konci týdne, kdy na Floridě bylo možné odevzdávat hlasy v předstihu.

V jiných státech je ale okno třeba ještě delší, a tak mohou být rozdíly ještě větší a z principu těžko odhadnutelné.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner