Novým papež byl zvolen Robert Francis Prevost. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Robert Francis Prevost Martínez se narodil 14. září 1955 v Chicagu ve Spojených státech amerických do rodiny s italskými, francouzskými a španělskými kořeny. Jeho otec, Louis Marius Prevost, byl katecheta, a matka, Mildred Martínezová, podporovala kněze, což v Robertovi probudilo zájem o církev. Vyrůstal ve farnosti St. Mary of the Assumption v Chicagu a získal americké i peruánské občanství díky službě v Peru.
Absolvoval střední školu na augustiniánském semináři v roce 1973 a získal bakalářský titul z matematiky na Villanova University v roce 1977. Téhož roku vstoupil do noviciátu Řádu svatého Augustina (OSA), sliby složil v roce 1981 a o rok později byl vysvěcen na kněze. Studoval teologii na Catholic Theological Union v Chicagu a kanonické právo na Papežské univerzitě sv. Tomáše Akvinského v Římě, kde získal licenciát a doktorát.
V letech 1985 až 1986 a 1988 až 1998 působil v Peru jako farní pastor, diecézní úředník, učitel na semináři a správce augustiniánského semináře v Trujillu. V letech 1999 až 2001 byl provinciálem augustiniánské provincie v Chicagu a od roku 2001 do 2013 generálním převorem řádu. V roce 2014 ho papež František jmenoval apoštolským administrátorem diecéze Chiclayo v Peru a v roce 2015 biskupem. V roce 2020 se stal členem Kongregace pro biskupy, v lednu 2023 prefektem Dikasteria pro biskupy a prezidentem Papežské komise pro Latinskou Ameriku. V září 2023 byl povýšen na kardinála a v únoru 2025 získal hodnost kardinála-biskupa diecéze Albano. Po smrti Františka 21. dubna 2025 byl považován za „papabile“ na konkláve 2025.
Prevost je středovou osobností, podporuje synodalitu, dialog a péči o chudé a migranty. Biskupové by podle něj měli být pastýři, nikoli „malí princové“. K otázkám svěcení žen na jáhenky či požehnání stejnopohlavních svazků přistupuje opatrně, hledaje rovnováhu mezi liberálními a konzervativními proudy. Podpořil reformu Františka zahrnutím žen do jmenovacího procesu biskupů. Hovoří anglicky, španělsky, italsky, francouzsky, portugalsky a čte latinsky a německy.
Čelil kritice za údajné nedostatečné řešení případů sexuálního zneužívání. V roce 2000 povolil knězi Jamesi Rayovi, obviněnému ze zneužívání, pobývat v klášteře u školy, aniž by informoval správu. V roce 2022 byl v Chiclayu obviněn z nečinnosti při vyšetřování zneužívání, a v roce 2025 se objevila tvrzení o odškodnění obětí. Diecéze Chiclayo tato obvinění odmítla, tvrdíc, že Prevost postupoval podle norem a předal podněty úřadům.
Zvolen papežem byl 8. května 2025. Prevost pokračuje v reformách Františka s pragmatickým stylem. Jeho zkušenosti z Latinské Ameriky a Vatikánu ho činí mostem mezi globálním Jihem a Západem. S důrazem na synodalitu, sociální spravedlnost a pastorační blízkost chce sjednotit církev a čelit polarizaci i skandálům. Ve věku 69 let má potenciál pro stabilní pontifikát.
První papež z USA přináší kombinaci americké efektivity, latinskoamerické pastorace a evropské zkušenosti. Jeho pontifikát se zaměří na dialog a odkaz Františka, přičemž bude řešit výzvy spojené s minulostí a očekáváními od církve v 21. století.
