Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. V sobotu pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.

Plány na setkání, které by mělo být zároveň konferencí pro získání finančních prostředků na rekonstrukci Pásma Gazy, jsou v rané fázi a mohly by se ještě změnit, upozornil Axios. Schůzka by se měla konat v Americkém institutu míru ve Washingtonu, uvedl server a připomněl, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu se má s Trumpem setkat v Bílém domě den předtím. Bílý dům a americké ministerstvo zahraničí na žádosti o komentář nereagovaly.

Orbán v sobotu na předvolebním shromáždění ve městě Szombathely řekl, že v pátek večer dostal od amerického prezidenta pozvánku na první zasedání Rady míru. „Za dva týdny se opět setkáme ve Washingtonu kvůli Radě míru, tato mírová instituce bude mít zahajovací zasedání,“ řekl. Orbán, který patří k předním podporovatelům amerického prezidenta, navštívil Washington loni v listopadu, kdy se v Bílém domě sešel s Trumpem.

Dále čtěte

Evropská unie má důležitější priority než protiruské sankce, řekl Fico k návrhu komise

Evropská unie (EU) má důležitější povinnosti a priority, než jsou sankce proti Rusku, řekl v sobotu slovenský premiér Fico…

Trump na konci ledna zřídil Radu míru, které bude předsedat a která se podle něj zaměří na řešení globálních konfliktů. Mnoho odborníků však má obavy, že by nová platforma mohla oslabit Organizaci spojených národů (OSN). Zatímco především někteří blízkovýchodní spojenci Washingtonu se k iniciativě připojili, mnoho jeho tradičních západních partnerů se dosud drží stranou. Členy jsou například Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko.

Pozvánku obdrželo i Česko. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve řekl, že chce s odpovědí počkat na postoje spojenců v EU a NATO. V sobotu pak v pořadu televize Nova prohlásil, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo.

Dále čtěte

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijatá v polovině listopadu zmocnila vznikající Radu míru a země, které s ní spolupracují, k vytvoření mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy. Rada by měla podle Trumpových plánů také dohlížet na dočasnou správu Pásma Gazy.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1 200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila více než 71 000 Palestinců.