KOMENTÁŘ / Toryové si zvolili nové vedení. V čele strany stane Kemi Badenochová, která je první ženou tmavé pleti ve vedení jedné z hlavních politických stran v Británii v dějinách. K tomu ostatně konzervativcům pogratulovali i labouristé a liberální demokraté. Badenochová však musí stranu především vyvést z hluboké krize, do které ji přivedly následky brexitu, skandály i nástup Farageovy strany Reform UK.

V posledním kole souboje o vedení strany se Badenochová utkala s Robertem Jenrickem. Oba patří k pravicovému křídlu strany. Členové dolní sněmovny za Konzervativní stranu, kteří v několika kolech závěrečnou dvojici vybírali, tak obyčejným členům strany nepředložili skutečnou alternativu. Zdá se ale, že Badenochová se ideologickému vyhranění chce prozatím vyhnout.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Rychle rostoucí hvězda

Kemi Badenochová se poslankyní stala až v roce 2017. Už v roce 2019 dostala svou první exekutivní roli, když se stala parlamentní podtajemnicí pro rodinu a děti při ministerstvu vzdělávání. Zastávala pak i pozice v ministerstvu financí a nakonec se vypracovala až na ministryni průmyslu a obchodu.

To ovšem také znamená, že pro ni bude těžké se úplně oprostit od výkonu svých stranických předchůdců. Labouristická ministryně financí už řekla, že Badenochová se plně podílela na tom, jak její strana vedla zemi v minulosti.

Nová lídryně bude muset především přesvědčit voliče, že mohou konzervativcům opět věřit. Skandály Borise Johnsona a dalších během covidu, sázení na termín voleb, nepřehlednost a chaotičnost rozhodování i kampaně dohromady znamenaly rekordní propad podpory.

Napravo, či nalevo

Badenochová si to podle svého projevu po zvolení uvědomuje. Nebyla konkrétní, co se týče plánů a ideologického zaměření. Ač je třeba silná zastánkyně protiimigračních opatření, nezvedla ani toto téma. Mluvila o návratu k poctivosti, standardům a principům.

Zároveň nabídla vedoucí pozice ve stínovém kabinetu v podstatě všem, kteří proti ní stáli v souboji o křeslo lídra strany, a to včetně velké naděje středové frakce strany Jamese Cleverlyho. Ten už to ale odmítl, takže sjednocování nebude mít Badenochová jednoduché.

Dále čtěte

Rusko, Írán a Čína chtějí zničit demokracii. Proto pomáháme Ukrajině a zvýšíme výdaje na obranu, prohlásil britský premiér

Britský premiér Rishi Sunak na návštěvě Polska oznámil, že nový balíček pomoci Spojeného království pro Ukrajinu bude zahrnovat miliony kusů…

Navíc je zřejmé, že dříve nebo později bude muset určit kurz, čemuž se prozatím vyhýbá. Jistě, v opozici si lze dovolit být trochu vágnější a spoléhat na to, že voliči budou mít prostě pocit, že to vláda dělá špatně, a budou chtít zkusit něco nového. Jenže toryové nejsou jediná opozice.

Obnovit velký stan

Na úkor konzervativců získávala voliče jak pravicově vyhraněnější Farageova strana Reform UK, tak naopak středovější Liberální demokraté, byť ti první ve znatelně větší míře. Volební systém ale znamená, že toryové musí oslovit ty, kteří jim utekli za Faragem, aniž by zvýšili ztráty voličů ve prospěch liberálů.

Pod Johnsonovým vedením a díky brexitu se konzervativci stali skutečnou cath-all stranou, tedy příslovečným velkým stanem. Teď jim z něj i kvůli brexitu velká část jejich voličů utekla. Labouristé ani přes mizerný výkon předchozí vlády nijak masivně v poměru hlasů neposílili. Oproti roku 2019 si vedli asi jen o jeden a půl procentního bodu lépe.

Badenochová tak musí především najít téma, kterým by stranu a její tradiční i vlažnější voliče opět sjednotila. Jenže brexit jednak ztrácí na popularitě, jednak už není tak aktuální a zpřísnění imigračních zákonů je teď především Farageova parketa. Rétorický návrat k hodnotám může krátkodobě pomoci, ale řešením není.