Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Babiš chválí Šlachtu. Okamura si dovede představit účast ve vládě s ANO bez Babiše. Zeman by viděl jako svého nástupce Babiše. Šlachta „bojuje“ proti korupci tradičních stran a celého demo bloku. Z toho plyne jednoduchý závěr, který není v naší roztodivné zemi vůbec nereálný. Příští vláda – Babišovo áčko ANO, Babišovo béčko Šlachta a Okamura. A příští prezident Babiš. Klasik v takové chvíli praví – Pic kozu do vazu!
Babiš by tímto scénářem zabil několik much jednou ranou. Získal by kýženou beztrestnost a doživotní imunitu. Za pomoci Tvrdíka a Zemana by prodal Agrofert Číňanům. Jeho vliv na českou politiku, byznys a společnost by nijak nezeslábl… Ostatně, podle něj přece vítěz bere vše. Šlachta by jako obvykle splnil zadání a rochnil by si v pozici ministra vnitra. Jeho špehovací zvyky by dostaly ještě větší pole působnosti. Přímý demokrat Okamura by ještě lépe kapitalizoval svoje podnikatelské angažmá v politice. Byl by z něj ideální ministr zahraničí, k neskrývané radosti v Pekingu a v Moskvě.
A co lid? Jako obvykle by se přizpůsobil. Za odměnu by měl každou lichou středu levnější chleba a každý sudý pátek levnější pivo. Ostatní náklady obyvatelstva by pokryly výhodné půjčky od úvěrové společnosti Home Credit International a.s. Ti, kteří by udali více sousedů a spolupracovníků za porušování vládních nařízení, by měli slevy a úvěry ještě výhodnější, a také lepší tarify od svého oblíbeného mobilního operátora. Všechno by vyhodnocovaly vládní monitorovací systémy.
Byla by to vláda Velkých bratrů, podle vzoru Orwellovy vize 1984. Součástí dohody vládní koalice by byla i příprava na referendum o našem vystoupení z EU a NATO. Zároveň by proběhlo i referendum o zákazu hromadných protestů neposlušných spoluobčanů. Ti by byli označeni za potencionální korupčníky, zaprodance a ztroskotance. To funguje spolehlivě. Na inauguraci prezidenta Andreje Babiše by zazpívali Michal David a Adam Vojtěch. Přímý přenos by vysílaly všechny televizní stanice v čele s médii veřejné služby, která by prošla důkladným poučením z krizového vývoje. Ústředními hesly nových pořádků by byla tato – „Příliš demokracie škodí“, „Republiku si rozvracet nedáme“, „Čechy Čechům (i těm asimilovaným)“ a „Chléb a hry“.
Je téměř jisté, že se tyto scénáře někomu zdají, když náhodou spí. A sny se mu obvykle plní. Prchal to pak shrne v Čau lidi. Nové pořádky by nezapomněly ani na jeho zásluhy. V nové vládě by byl ministrem kultury a propagandy, vedle něj by seděl ministr spravedlnosti Vratislav Mynář a další soukmenovci. Šlechetní spříznění oligarchové by se věnovali oblíbené charitativní činnosti v nadaci přítele prezidenta Babiše, a zároveň by společně tvořili vládní výbor pro veřejné zakázky a dotace. Předsedou výboru by byl Martin Nejedlý. Vše by bylo transparentní a protikorupční. Česká republika by byla vzorem pro demokratizační procesy v KLDR a v Bělorusku.
Doporučuji si právě nyní oživit paměť pohledem na československé dějiny v letech 1945 až 1948, jakož i na důsledky tohoto období. Někdy stačí relativně málo – jeden zdánlivě malý puč a svoboda je fuč.
