Vládě je už několik měsíců vyčítáno jak odborníky, tak širokou veřejností, že nekomunikuje zřetelněji. Jedině správně zvolený plán dokáže rozbíjet nedůvěru občanů a dezinformace šířící se o koronaviru. Ministr zdravotnictví Roman Prymula během tiskové konference, na které ohlásil uzavření maloobchodních prodejen a služeb, sdělil, že Česko chce zveřejnit plán podobný irskému modelu.

Irská vláda v září představila svůj „národní plán pro život s covidem“. Jde o šestiměsíční vizi toho, jak přizpůsobit zemi a jasně připravit obyvatele na to, co bude, kdyby se situace zhoršila, ale i zlepšila. Irská vláda to ukázala na pěti úrovních. (Přeložený dokument naleznete zde.)

Na té první dochází při nízké hodnotě reprodukčního čísla R jen k menším omezením. Povoleny jsou vnitřní i vnější akce, s ochrannými prostředky fungují všechny podniky, obchody a instituce. Naopak pátá úroveň v sobě skrývá mnoho přísných omezení a v podstatě znamená lockdown.

Irové tak dostávají přehlednou a okamžitou představu o tom, jak přesně se budou muset chovat a co je čeká. Jednoduché, účelné. Na zlepšení komunikace Česko stále čeká. Stále se jednotliví ministři každý den rozcházejí ve svých výrocích, stále odvolávají to, co slíbili a slibují, to, co odvolali, a pořád odsouvají smluvené tiskové konference.

Twitter ministra Prymuly jakožto oficiální kanál, který působí více, jako by se zaměřoval na osobní PR pana ministra než na vysvětlování jednotlivých opatření, také moc nepomůže – vzhledem k tomu, že v Česku je zhruba jen 400 tisíc uživatelů této sociální sítě, ovšem obyvatel tu máme na 10 milionů.

Irský plán ale veskrze není nic speciálního, byť nadchl svou jednoduchostí. Některé země už podobný koncept mají zavedený několik měsíců. České vládě ho před několika dny na svém facebooku doporučil například lídr opoziční ODS Petr Fiala. „Lidé vědí, jaká opatření přijdou, když se epidemiologická situace zhorší. Podobně by měla postupovat i naše vláda. Bohužel nepostupuje, protože není připravena ani dobře vedena,“ podotkl.

V komunikaci a plánu je klíč

Když se nečeká až na zkolabování zdravotnického systému, ale je dopředu jasně deklarováno, „co se stane, když“ – a opatření tedy nejsou volena bez koncepce, náhodně a jako „překvapení“, i důvěra lidí může stoupat. Tím pak větší ostražitost a tím pak méně nakažených.

Situace je však vážná i v Irsku. Země s téměř pěti miliony obyvatel má momentálně 28 tisíc aktivních případů nákazy, což je oproti našim 124 tisícům o poznání lepší stav.

Přesto se Irsko od středy stalo první zemí EU, která se vrátila k lockdownu. Oprávněné obavy, ale žádný zásadní chaos. Lidé totiž věděli, jaký je plán. Premiér Micheál Martin v pondělí oznámil, že země přechází do režimu úrovně číslo 5, tedy nejvyšší. Tamní vláda uzavřela podobně jako u nás všechny prodejny, bary a rastaurace, nechala však otevřené školy. „Školy a zařízení péče o děti zůstanou otevřené, protože nemůžeme dovolit a nedovolíme, aby budoucnost našich dětí a mladých lidí byla další obětí této nemoci,“ uvedl při svém projevu Martin.

Druhá vlna si pohrává s mnoha zeměmi, nicméně v takové situaci je pro klid obyvatel důležitý jednoznačný plán, který u nás vládnímu týmu v čele s unaveným, opakovaně selhávajícím premiérem bohužel chybí.

Podle výzkumu National Pandemic Alarm se index důvěry v český státní aparát oproti září propadl téměř o polovinu. Teď sice lehce narůstá, může za to ale hlavně naděje na lepšího ministra zdravotnictví, než byl Adam Vojtěch. Toho mimochodem odborníci žádali už během první vlny epidemie, aby vytvořil jasný plán, koncepci a lidem ji ukázal. Dodnes žádný podobný oficiální systém nevznikl.

Vláda si přehledného irského dokumentu konečně všimla a chtěla by podobný zavést i v tuzemsku. Ministr zdravotnictví Prymula prohlásil, že se chce irským modelem inspirovat a představit podobný, postavený na českých podmínkách.

Kdyby podobný plán vláda zavedla už dříve, nemusela by tu vzniknout „uvolněná atmosféra“, o které vládní představitelé často a rádi hovoří, když vysvětlují, proč v létě rozhodovali tak laxně. Mluvil o tom jak exministr Adam Vojtěch, tak premiér Andrej Babiš, který znovuzavedení roušek zakázal.

„Nebyla atmosféra k tomu, abychom dělali nějaká tvrdší opatření. Představte si, že bychom přišli v průběhu července a začali bychom všude zavádět roušky,“ řekl v Událostech, komentářích na ČT24 vicepremiér Karel Havlíček. Některé země to však udělaly, a to právě v průběhu července – namátkou třeba Rakousko nebo Chorvatsko. A obyvatelé to respektovali. Jenže to se opět dostáváme na začátek debaty o lepší komunikaci a vysvětlování všech opatření občanům. Když je budou dobře znát a budou jim vysvětlena lépe než doposud, budou jim dost možná i věřit.