Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Napsala, že v Buče byli zabíjeni civilisté. Připomněla oběti útoku na Oděsu. Teď za to dostala osm let vězení. Moskevský Golovinský okresní soud v nepřítomnosti odsoudil jednu z výrazných tváří nezávislé televize Dožď Ekaterinu Kotrikadzeovou k osmi letům ve vězení. Podle rozsudku šířila „vědomě nepravdivé informace“ o ruské armádě. Soud jí navíc na čtyři roky po odpykání trestu zakázal spravovat internetové stránky a publikovat online obsah. V praxi to znamená jediné – zákaz vykonávat novinářskou profesi.
Důvodem trestního stíhání byly její příspěvky na síti Telegram, v nichž psala o zabíjení civilistů ruskou armádou v ukrajinské Buče a vyzývala ke shromažďování důkazů o možných válečných zločinech. Obžaloba zmiňovala také její text o obětech raketového útoku na Oděsu. Právě tyto informace však dlouhodobě ruské úřady označují za „diskreditaci“ armády, pokud se odchylují od oficiální verze ministerstva obrany.
Zákon o trestání „falešných zpráv“ o armádě přijalo Rusko krátce po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Umožňuje ukládat mnohaleté tresty za informace, které se rozcházejí s oficiální linií Kremlu. Kritici opakovaně upozorňují, že norma je formulována natolik široce, že umožňuje postihnout prakticky jakékoliv nezávislé informace o válce. V takovém prostředí už nejde jen o boj s dezinformacemi, ale o kontrolu veřejného prostoru a umlčování nepohodlných hlasů.
Kotrikadzeová podle dostupných informací žije mimo území Ruska, a proto byl rozsudek vynesen v její nepřítomnosti. Tento postup se v posledních letech stává běžným nástrojem proti novinářům a kritikům války. Má zjevný zastrašující efekt – vysílá signál, že žádná odchylka od oficiálního narativu nebude tolerována.
Televize Dožď patřila před začátkem invaze k nejvýznamnějším nezávislým médiím v zemi. Po zpřísnění mediální legislativy a tlaku úřadů musela svou činnost přesunout do zahraničí. Kromě Kotrikadzeové byli loni v nepřítomnosti obviněni také další představitelé stanice a ruský úřad Rosfinmonitoring je zařadil na seznam teroristů a extremistů. Označovat novináře za extremisty kvůli jejich práci je dalším krokem v procesu, který oslabuje důvěru v právní stát.
Rozsudek nad Kotrikadzeovou tak zapadá do širšího trendu postupného omezování prostoru pro nezávislou žurnalistiku v Rusku. Informování o válce, která začala ruskou invazí, může vést k trestnímu stíhání – a to i v případě, že se novinář nachází mimo území země. Organizace na ochranu svobody médií dlouhodobě upozorňují, že podobné rozsudky představují další krok v potlačování nezávislé žurnalistiky v Rusku.