Psycholog Ahmad Mansour: Současné útoky v Německu nebyly bohužel poslední

faz.net

Psycholog a spisovatel Ahmad Mansour | FOTO: faz.net

Mladí muslimové, kteří samostatně, ale v duchu ideologie Islámského státu páchají útoky v západních zemích, jsou noční můrou bezpečnostních složek. Odborník na náboženský extremismus Ahmad Mansour v rozhovoru pro německou zpravodajskou stanici n-tv vysvětluje, jak se tito pachatelé radikalizují a co proti tomu můžeme dělat. S Ahmadem Mansourem hovořil Johannes Graf.

K útoku z Würzburgu se hlásí takzvaný Islámský stát. Co měl ale pachatel s IS doopravdy společného?

O tom můžeme pouze spekulovat. Skutečnost, že se Islámský stát hlásí skoro ke všem útokům v Evropě, vlastně ještě sama o sobě nic neznamená. Je to jen pokus o znejistění Západu a snaha prezentovat se silnější, než IS ve skutečnosti je. Zda však existovalo skutečné spojení s IS, o tom pochybuji. Pachatel ale mohl jednat v duchu ideologie IS.

Atentátník z Würzburgu, ale i pachatelé dalších útoků, jsou velice mladí. Je novinkou, že se islamisté radikalizují v tak útlém věku?

Ne, tuto tendenci pozorujeme už řadu let. Stalo se to fenoménem mladých. Mluva i potřeby mnoha mladých lidí narážejí u IS na živnou půdu. Tito mladí hledají dobrodružství, uznání, orientaci a oporu – a to vše nalézají u islamistických seskupení.

Würzburgský útočník a atentátník z Ansbachu přišli do Německa jako uprchlíci. Jakou roli hraje tato skutečnost?

Nesmíme se teď na všechny uprchlíky začít dívat jako na teroristy nebo jako na potenciální hrozbu. Od léta 2015 ale varuji před tím, že mladiství uprchlíci bez doprovodu jsou skupinou, která je nejvíce ohrožena radikalizací. Jsou to lidé, kteří jsou sami, bez orientace, pocitu bezpečí a otcovského vzoru. Ještě nemáme důkaz, že tomu tak bylo i v těchto případech, ale obecně víme, že islamisté se snaží verbovat právě tyto mladé lidi.

Nejsou mladiství bez doprovodu pod nějakým dohledem?

V případě útočníka ve vlaku poblíž Würzburgu žil pachatel u pečovatelské rodiny. To je sice dobře a je to přesně to, co potřebujeme, ale záleží také na tom, čím je to doprovázeno. Vyznají se sociální pracovníci v radikalizaci? Umí rozpoznat příznaky ohrožení, když jim rodiny hlásí cokoliv nápadného? Poslední dva, tři roky se věnuje mnoho úsilí školení pedagogů, pomocníků, starajících se o uprchlíky, a sociálních pracovníků. Bohužel však stále existuje mnoho takových, kteří nejsou schopni radikální tendence rozpoznat.

Mělo by tedy být předem nápadné, že pachatel útok plánuje?

Mohu jen spekulovat. Nevíme, zda to bylo viditelné i v těchto případech. Pokud se jedná o tzv. turboradikalizaci, nelze to včas poznat. Nebo tu opravdu byly náznaky, které se během měsíců, po které zde mladistvý pobýval, daly rozpoznat? Je to ale také zásadní politická otázka: Musíme být ve stavu vědět, kdo a s jakými motivy k nám přichází. Na druhou stranu se ale musíme střežit toho, abychom všechny uprchlíky označovali za potenciální atentátníky tzv. Islámského státu. Každý případ je nutné analyzovat samostatně.

Mladistvý z würzburgského vlaku své oběti napadl sekerou, atentátník z Nice použil nákladní auto. Jsou zbraně islamistů stále triviálnější?

Překvapuje mě, že je nyní tolik lidí překvapených. V Izraeli již léta pozorujeme, jak jdou palestinští mladíci dopoledne zcela normálně do školy a cestou domů se pokoušejí nožem vraždit židy. To je právě důvod, proč je těžké takové útočníky s předstihem odhalit. Pokud by se mladík s někým spojil, aby si pořídil zbraň, mohl by být případně odhalen. S nožem nebo sekerou, kterou má každý v garáži, to je nepravděpodobné. A to je přesně to, čeho chtějí radikálové dosáhnout: ukázat, že mohou zaútočit kdekoliv a jakkoliv. Tak se jim daří terorizovat celou společnost.

Jak dospěje mladý člověk ke spáchání takového činu? Musí být psychicky nemocný?

Myslím si, že každý, kdo je schopen zavraždit jiného člověka, musí být psychicky labilní. Přesto varuji před patologizací teroru. Při pochopení radikalizace a teroru hrají roli různé roviny. Musíme vzít v potaz sociologické a psychologické faktory, ale i za tím stojící ideologii.

Co máte na mysli ideologií?

Existuje jedna islamistická ideologie, která je u muslimů v Německu hodně rozšířená. Mladiství z tohoto kulturního okruhu se s jejími částmi seznamují již během výchovy. Mám na mysli například odmítání západní kultury, démonizaci našich základních hodnot, jisté vidění role oběti a nepřátelských obrazů, které jsou velmi rozšířené. Aniž bych se chtěl dopouštět paušalizace, není jim tento světonázor zprostředkováván jen některými salafisty a v některých mešitách, ale je často přítomný i v patriarchální výchově.

Je tedy vše otázkou výchovy?

Ne, je třeba ještě jedné obsahové roviny. Tou je reálný kontakt a vztah k osobě, která zprostředkuje plný přístup ke zmíněné ideologii. Pokud je takový přístup přítomný, hrají roli i videa na internetu. Internet slouží jako urychlovač – najdeme na něm vše a lze se tam dále radikalizovat.

Jak proti tomu působit?

Nebudeme schopni zabránit všem případům – to vidíme v Nice i v Izraeli. Přesto můžeme dělat mnohé, abychom tomu zabránili. K tomu potřebujeme politickou vůli. Musíme mladé lidi oslovit dříve než radikální uskupení. Ve školách musíme mluvit o aktuálních politických tématech a podporovat kritické myšlení. Navíc musíme školy a sociální práci reformovat.

A samotní muslimové?

I muslimská komunita je žádána. Musí podnítit vnitroislámskou debatu a nabídnout mladým lidem takové chápání islámu, které vezme islamistům a jejich radikálním ideologiím půdu pod nohama. Musí vést k demokratickému, humanistickému islámu, který bez vytáček respektuje lidská práva. Současné chápání islámu je ale konzervativní a je nositelem hodnot, které hrají do rukou radikálům.

To zrovna nezní, jako by mohlo dojít k rychlé změně.

Ano, to je zřejmě pravda. Myslím si, že to nebyly poslední útoky v Německu. Bohužel. Ale doufám, že se mýlím.

 ■ ■ ■

Ahmad Mansour (narozen 1976) je izraelsko-arabský psycholog a spisovatel. Je programovým ředitelem European Foundation for Democracy a mluvčím Muslimského fóra v Německu. Koncem roku 2015 mu ve vydavatelství S. Fischer vyšla kniha „Generation Allah. Wieso wir im Kampf gegen religiösen Extremismus umdenken müssen“ (Generace Alláh. Proč musíme přehodnotit náš boj proti náboženskému extremismu).

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner