Nový výzkum dokazuje, že demokraticky zvolení vůdci mají obvykle atraktivnější a vřelejší tváře než autoritářští vůdci. Zjištění, která vyšla v časopise Social Psychological and Personality Science, naznačují, že vzhled tváře vůdce často odráží politický systém, ve kterém působí.
Výsledky výzkumu shrnuje web Psypost.org. Řada průzkumů vztahu mezi vzhledem vůdců a jejich politickým úspěchem se zaměřovala jen na demokratické politické systémy. Autorka zmíněné studie Miranda Giacominová a její tým se snažili tento výzkum rozšířit a porovnat vůdce z demokratických zemí s vůdci z autoritářských režimů. Studii s názvem „Diktátoři se liší od demokraticky zvolených vůdců vřelostí obličeje“ publikovali Miranda Giacomin, Alexander Mulligan a Nicholas O. Rule.
„Zajímají mě představy lidí o tom, jak by měli vůdci vypadat, jak se tyto představy mohou měnit v různých kontextech a zda tyto představy odpovídají tomu, jak vůdci skutečně vypadají,“ vysvětlila Giacominová, odborná asistentka na MacEwan University.
V rámci studie byly 90 dospělým Američanům ukázány fotografie obličejů 80 demokratických vůdců a 80 diktátorů v náhodném pořadí. Účastníci měli uhodnout, zda je osoba na fotografii demokraticky zvolená, nebo diktátor. Pokud účastník uvedl, že daného vůdce zná, byla jeho odpověď z analýzy vyloučena. Výzkumníci zjistili, že účastníci dokázali správně rozlišit demokratické vůdce a diktátory přibližně v 69 procentech případů.
Aby lépe porozuměli základům těchto kategorizací, provedli výzkumníci druhou studii s dalšími 229 účastníky. Účastníci si opět prohlíželi fotografie obličejů 160 vůdců, ale tentokrát hodnotili afekt, atraktivitu, kompetenci, dominanci, vyspělost obličeje, sympatičnost a důvěryhodnost každého vůdce. Výzkumníci zjistili, že vůdci demokratických zemí mají tendenci vypadat atraktivněji, sympatičtěji a důvěryhodněji než vůdci autoritářských režimů.
„Kontext často hraje roli, pokud jde o typ vůdce, který je preferován. Lidé mohou ochotněji následovat vůdce, kteří odpovídají jejich představám o tom, kdo v daném kontextu vypadá jako vhodný vůdce,“ řekla Giacominiová pro PsyPost.
„V demokraciích se cení spravedlnost, otevřenost a transparentnost; voliči proto dávají přednost politikům, jejichž tváře působí vřele díky důvěryhodnosti a sympatičnosti. Diktatury však fungují prostřednictvím podřízení obyvatelstva, podvodů a tyranie. Diktátoři, kteří působí drsně a méně vřele, tomuto stylu vládnutí lépe odpovídají, a proto mohou v obyvatelstvu úspěšně vyvolávat strach,“ vysvětlili výzkumníci.
Jako každá studie však i nový výzkum může čelit výhradám a má nějaké limity.
„V těchto studiích jsme vůdce označili buď jako diktátora, nebo jako demokraticky zvoleného,“ říká Giacominiová. „Ve skutečném světě však bývají měřítka svobody a demokracie proměnlivější, což tyto binární klasifikace nezachycují. Existuje také celá řada dalších faktorů, které jsme v těchto studiích nezohlednili a které by mohly ovlivnit vnímání, jako je například rasa vůdce.“