Tento článek je osobní, protože útok na moji osobu ze strany premiéra byl rovněž osobní. Včera předseda vlády prohlásil v nejsledovanější televizi, že jsem psychopat. Prý jsem jeho synovi opatřil nějakého psychiatra ve Švédsku, který ho prohlásil za psychicky zdravého. A to dokáže našeho premiéra vážně naštvat, když někdo řekne, že jeho syn není nemocný. On přeci potřebuje před volbami, aby Andrej Babiš mladší nemocný byl. A basta. Na Babišovi bylo vidět, že má vztek a že mu zdraví jeho syna zkazilo narozeniny. Navíc se s ním po letech potkal a syn mu do očí vynadal. Chudák miliardář.
Poprvé jsem se od Andreje Babiše dozvěděl, že jsem psychopat, v roce 2013. Tehdy jsem mu v průhonické Sokolovně řekl, že pro něj nebudu pracovat. Myslel jsem si totiž, že kupuje vydavatelství, kde jsem vedl časopis Reflex. Proto jsem chtěl využít poslední chvíle svobody a připravil jsem články, které ho popisovaly jako falešného mesiáše. Než jsem toto číslo Reflexu vydal, šel jsem mu o tom říct.
„Pane Babiši, vy jste se při večeři ke mně choval slušně, ale já vám teď musím říct, že pro vás pracovat nebudu. Vy chcete dělat politiku a zároveň vydávat noviny a s tím nesouhlasím. Buď buďte vydavatel, a nebo politik, obojí dohromady být nemůžete, protože to je proti systému dělby moci.“ Snažil jsem se mu vysvětlit, že celý náš demokratický systém je postavený na tom, že se jednotlivé složky veřejných institucí navzájem hlídají a nelze sedět na místě médií, která hlídají výkon moci, a zároveň být držitelem moci. On to poctivě nechápal. Systém dělby moci náš premiér chápe tak, že mu chce někdo házet klacky pod nohy.
A tehdy mi řekl: „Veď oni mi povedali, že jste psychopat, pán Šafr.“ Souhlasil jsem s tím. Ano. Jestli on považuje za normální, že bude vydavatel i politik zároveň, tak jsem v tomto jeho barbarském světě obyčejný psychopat.
Když pak toto číslo Reflexu vyšlo, Babiš zadal všem firmám Agrofertu, že ho musí ve všech trafikách vykoupit, aby se nedostalo k veřejnosti. A zaměstnanci Agrofertu pak jako ovce chodili po trafikách a kupovali po desítkách kusů Reflex.
Od té doby pan Babiš desetkrát vztekle opakoval, že jsem psychopat. Třeba jsem se zastavil v hospodě na jedno pivo, tam byla puštěná televize a v ní byl Babiš a vykládal, že jsem psychopat. Byl to divný pocit. Pak byl na mítinku v Brně a zase tam říkal, že jsem psychopat. Za pár týdnů už byl díky našim skvělým voličům ve sněmovně. A tam při dvou plenárních schůzích zase říkal, že jsem psychopat.
Není to moc dobrý pocit, když o vás předseda vlády říká, že jste duševně nemocný. Tehdy jsem ještě nevěděl, že duševní nemoc v jeho světě hraje důležitou roli. Každý, kdo ho neposlouchá a kdo ho kritizuje, patří do blázince. Sovětští komunisté to viděli stejně. Barbarství vyznává hrubou sílu a psychiatrická diagnóza má schopnost člověka zničit. Proto mají barbaři k smrti rádi psychiatrii.
Dal jsem ho k soudu. Nemám žádné psychické potíže a navíc slovo „psychopat“ už není medicínský terminus technicus. Dříve se tak označovala asociální porucha osobnosti. Dnes je to ale jenom obyčejná nadávka. Jako když někdo o někom řekne, že je magor. Soud se konal dvakrát a dvakrát bylo výrokem soudu řečeno, že Andrej Babiš nesmí o mně mluvit jako o psychopatovi. To řízení jsem sám zastavil, když se mělo jednat o původně požadovaném odškodnění. Tehdy mi došlo, že si nemám vzít od Babiše ani jednu korunu.
Pak jsem měl několik let klid. Prchalové vysvětlili šéfovi, že mi stejně jenom dělá reklamu a že o mně mluvit nemá. A když se v něm někdy vařil vztek jako v papiňáku, tak říkal „ten psychopat, jak nesmím říct jeho jméno“.
Až včera se to zase stalo. Zase se v ústech předsedy vlády objevil psychopat Šafr. A v kuriózní souvislosti. Andrej Babiš dostal ke včerejším narozeninám dárek, který nečekal a nechtěl. V Týdeníku FORUM vyšel rozhovor se švédským soudním znalcem, který říká, že jeho syn není psychicky nemocný. To byla pro premiéra vážně rána, že má zdravého syna. V jeho trestní kauze dotačního podvodu je pro něj velmi důležité, aby byl jeho syn, z něhož kdysi udělal bílého koně a přepsal na něj na čas akcie Farmy Čapí hnízdo, psychicky nemocný až tak, že má žít ve světě bludů. Všichni, kdo vidíme, že se Andrej Babiš chová jako barbarské čuně, patříme přeci podle něj na psychiatrii, protože zdraví lidé všichni vidí, jak on maká pro lidi, jak staví dálnice a přidává důchodcům. Jak nám jako slepice snáší zlatá vejce a my mu máme jenom děkovat. Kdo nevidí to všudypřítomné Babišovo dobro, ten je psychicky narušený.
Mám toho dost. Andrej Babiš zavedl do české politiky psychopatické metody boje, v nichž je každý spor o veřejné věci zcela osobní a musí nutně dopadnout zničením jedné strany. Podle něj jsou psychicky narušení všichni, kdo mu neslouží. Jsem pyšný na to, že jsem takový psychopat a nehraju s ním jeho hru. Ale žádný politik a žádný miliardář nesmí hrubě a beztrestně urážet své oponenty a nesmí je nálepkovat zlými a urážlivými pojmy. Je to naprosto za hranicí myslitelného, aby se tu nějaký psychopat, který stojí v čele státu, takhle choval. Tuto psychopatickou politiku a psychopatické chování je třeba konečně zastavit.
Nedávno mi Andrej Babiš mladší řekl o svém sporu s otcem: „Ono se to brzy pozná, kdo z nás dvou je blázen.“ Moc mu držím palce a smekám před ním.