Ptali jsme se: Lze uvažovat o změnách pravomocí prezidenta tak, jak to naznačil Miloš Zeman?

Miloš Zeman v jednom ze svých posledních rozhovorů prohlásil, že pravomoci přímo voleného prezidenta by se měly zvýšit. Konkrétně by měl získat zákonodárnou iniciativu a jeho veto by mělo být přehlasovatelné většinou 120  hlasů (namísto současných 101).
Myslíte si, že o takových změnách lze uvažovat?

Jan Kysela
Ústavní právník
Uvažovat lze o jakékoli změně, tuhle nepovažuji za správnou. Když se Miloš Zeman odvolává na to, že prezident přišel o zákonodárnou iniciativu kvůli Václavu Havlovi, tak má do jisté míry pravdu, jenomže prezident tehdy místo zákonodárné iniciativy získal právo veta. Mít právo veta a zákonodárnou iniciativu v tomto ohledu není úplně koncepční. Mít právo veta tak kvalifikované, jak o tom Miloš Zeman mluví, je ještě ve větší míře spojeno s potenciálním problémem. Pokud uvážíte, že přímo volený prezident republiky nemusí mít v zásadě nic společného s politickou reprezentací, která sedí v parlamentu, a může být vynesený nějakou negativní emocí, tak představa, že vláda k tomu, aby mohla vládnout, bude potřebovat třípětinovou podporu v Poslanecké sněmovně, aby mohla přehlasovávat sérii prezidentských vet, znamená, že systém vládnutí, který u nás není úplně efektivní, by se mohl zadrhnout. Veto mi připadá úplně neobhajitelné a u návrhu na zákonodárnou iniciativu je to otázka. Máme to tak, že prezident republiky je koncipován nikoli jako nositel nějakých politických iniciativ, ale spíš jako orgán moderační, kontrolní, vyvažující a tomu v zásadě to veto svědčí. Ve chvíli, kdy z prezidenta republiky učiníte nositele zákonodárné iniciativy, tak ho posunete směrem, který odpovídá přání Miloše Zemana, ale rozhodně neodpovídá tomu, proč máte prezidenta v ústavním systému.

Aleš Rozehnal
Právník
Odpůrci tohoto návrhu budou jistě uvádět, že pravomoci jednotlivých složek státní moci v ústavě jsou vyvážené a že by to tuto vyváženost narušilo. To však není zcela pravda. I při nezměněném textu ústavy dochází a bude docházet k přetahování se o moc mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, mezi parlamentem a vládou či mezi vládou a prezidentem. Odkaz na ústavní obyčeje také není přiléhavý, protože kvůli zavedení přímé volby prezidenta a extenzivnímu Zemanově výkladu pravomocí prezidenta se tyto obyčeje…