Garri Kasparov FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Ruský prezident Vladimir Putin se podle někdejšího mistra světa v šachu a ruského opozičníka Garryho Kasparova může pokusit ukázat, že NATO ve skutečnosti nefunguje. Dalším cílem ruského testu podle něj nemusí být Polsko, ale spíše Estonsko či Lotyšsko, kde by Moskva mohla použít rakety nebo drony proti některému z měst. Kasparov v rozhovoru pro polský Kanał Zero současnou ruskou agresi označil za součást „čtvrté světové války“ a varoval před další eskalací.
Vladimir Putin podle Garryho Kasparova nepotřebuje zaútočit na celé území některého ze států NATO. K prověření fungování Severoatlantické aliance by mu mohl stačit omezený útok na její východní hranici. Kasparov nepovažuje za nejpravděpodobnější útok na Polsko. Očekává spíše, že se Putin pokusí otestovat pozemní hranici NATO v Estonsku nebo Lotyšsku. Na tuto část Kasparovova rozhovoru upozornil ředitel Kyiv School of Economics Tymofij Mylovanov.
Podle Kasparova by mohlo jít například o raketový či dronový útok proti městu, jako je lotyšský Daugavpils, které má početnou ruskojazyčnou populaci. Smyslem takového kroku by nebylo pouze způsobit škody. Putin by se především pokusil zjistit, jak budou členské státy NATO reagovat, a ukázat, že bezpečnostní záruky aliance ve skutečnosti nefungují.
Právě přesvědčení o slabosti Západu patří k hlavním motivům Kasparovova rozhovoru s Arletou Boyke v pořadu Zero Hour, který polský internetový Kanał Zero zveřejnil ve středu.
„Putin je podle mě nepřítelem každého normálního, svobodného člověka. Je zosobněním absolutního zla, které musí být odstraněno,“ řekl Kasparov.
Garry Kasparov patří k nejvýraznějším představitelům ruské opozice v exilu. Někdejší mistr světa v šachu odešel z Ruska v roce 2013 a v současnosti jako chorvatský občan žije poblíž Splitu. Dlouhodobě kritizuje nejen Putinův režim a ruskou válku proti Ukrajině, ale také tradici ruského imperialismu a kolonialismu, od níž se podle něj nedokázala odstřihnout ani značná část ruské opozice.
Kasparov zároveň stojí v čele americké nevládní organizace Renew Democracy Initiative, která se zaměřuje na obranu liberální demokracie, vystupuje proti autoritářským režimům v Rusku a Číně, kritizuje trumpismus a podporuje Ukrajinu.
Současnou válku proti Ukrajině Kasparov nevnímá jako izolovaný konflikt. Podle něj jde pouze o nejdůležitější frontu mnohem širšího střetu mezi svobodnými státy a autoritářskými režimy. „Ve skutečnosti tato frontová linie vede přes celou planetu, od Tchaj-wanu po Kubu,“ řekl.
Putin podle Kasparova zároveň chápe nynější konflikt jako pokračování historické porážky Sovětského svazu ve studené válce. „Putin vede, soudě podle jeho vlastních slov a ruské propagandy, čtvrtou světovou válku. V jeho chápání byla třetí světovou válkou studená válka, kterou Sovětský svaz, nebo z jeho pohledu ruské impérium, prohrál,“ řekl Kasparov.
Připomněl přitom Putinův známý výrok o rozpadu Sovětského svazu jako největší geopolitické katastrofě 20. století a jeho dlouhodobou snahu obnovit ruský vliv v prostoru bývalého sovětského impéria.
Likvidace nezávislé Ukrajiny podle Kasparova proto není jediným Putinovým cílem. Ruský prezident se podle něj snaží vrátit mezinárodní vztahy do podoby, v níž o osudu menších států rozhodují velmoci. „Putin věří, že už bylo dost smluv, kompromisů a konsenzu. Pravdu má vždy silnější. Putinovým snem je návrat do éry supervelmocí, kdy o všem rozhodovali ti největší hráči,“ řekl.
V takovém systému by podle Kasparova menší státy nemusely být při rozhodování velmocí vůbec brány v úvahu. Součástí tohoto pohledu je podle něj také snaha obnovit ruskou sféru vlivu ve východní Evropě.
Kasparov tvrdí, že Moskva při svém postupu dlouhodobě sleduje reakci západních zemí a podle ní přizpůsobuje další kroky. Putin podle něj v minulosti opakovaně vyhodnotil, že Západ není ochoten riskovat přímou konfrontaci.
„Všichni diktátoři v historii udělali stejnou chybu. Podcenili svobodné lidi,“ řekl Kasparov. Na rozsah ukrajinského odporu podle něj nebyl připraven Putin, připravený ale podle něj nebyl ani Západ.
„Západ byl připraven kapitulovat. Putin pochopil, že Západ je slabý. Po mnoho let byl Západ demoralizovaný. Viděli jsme, jak postupně ustupoval. Nebyl to přece Putinův první útok,“ řekl.
Připomněl přitom rusko-gruzínskou válku z roku 2008 a ruskou okupaci Krymu zahájenou v roce 2014. Putin podle něj v krizových okamžicích opakovaně postupuje podobně: na čas přibrzdí, vyčká a následně zvýší sázky. „Nemám proto žádné pochybnosti, že letos na podzim přijde nová rozsáhlá eskalace,“ prohlásil.
Kasparov kritizoval také dosavadní reakce evropských zemí na ruské provokace a narušování vzdušného prostoru členských států NATO. Aliance by podle něj měla reagovat mnohem rozhodněji a být připravena ruské střely či drony sestřelovat.
Jako příklad zmínil západní pomoc při obraně Izraele proti íránským raketovým a dronovým útokům. Nevidí podle něj důvod, proč by podobnou ochranu nemohla získat také Ukrajina. Pouhá diplomatická odsouzení podle Kasparova Moskvu od další eskalace neodradí.
„Další mimořádně brutální útok. Zazní slova ‚odsuzujeme‘, ‚dáváme ultimátum‘ a podobně. A co dál? Uplynulo patnáct měsíců. Co jste udělali? Kde je ultimátum?“ ptal se.
Problém podle něj spočívá i v tom, že zatímco Putin má jasně definovaný strategický cíl, západní země podle Kasparova stále nedokázaly jednoznačně formulovat svůj vlastní. „Ukrajina musí vyhrát. Rusko musí prohrát. Putin má jasně definovaný cíl: likvidaci Ukrajiny jako nezávislého státu a obnovení ruského vlivu ve východní Evropě. To je jeho cíl. A jaký je náš cíl?“ řekl.
Za krok, který by naopak mohl zásadně otřást samotným Putinovým režimem, Kasparov označil osvobození okupovaného Krymu. K porážce Moskvy podle něj není nutné, aby ukrajinské či alianční jednotky obsadily ruské území. Přirovnal situaci ke konci první světové války, kdy Německo kapitulovalo, přestože jeho území nebylo obsazeno nepřátelskými armádami.
Rozhodující symbolický význam by podle něj mohl mít právě Krym. „Zlomovým bodem při změně ruského vědomí by byla ukrajinská vlajka v Sevastopolu,“ řekl Kasparov.
Ztráta poloostrova by podle něj mohla narušit imperiální představu, na níž Putinův režim staví značnou část své legitimity, a vytvořit prostor pro změnu uvnitř samotného Ruska.
