Nevidím nic, co by Putina zastavilo, řekl v rozhovoru pro švédský deník Dagens Nyheter Sergej Alexašenko, jeden z nejznámějších ruských ekonomů v exilu, který od roku 2014 žije v New Yorku. Podle něj Západ nedokáže Rusko ekonomickými sankcemi rozdrtit a válka na Ukrajině tak může trvat ještě roky.

Únorová bezpečnostní konference v Mnichově vyvolala v Evropě jistý optimismus ohledně ruské útočné války proti Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte tam mimo jiné prohlásil, že Ukrajina Rusko postupně vyčerpává. Tomu ale někdejší náměstek ruského ministra financí a šéfa ruské centrální banky Sergej Alexašenko příliš nevěří.

Podle něj ten, kdo se stále domnívá, že válku lze vyhrát protiruskými sankcemi, nepochopil, jak funguje ruská ekonomika. „Ruská ekonomika se nachází na začátku výrobního řetězce a produkuje to, co světová ekonomika potřebuje. Ropu, plyn, kovy, umělá hnojiva, obilí. Tyto suroviny se vždy dají prodat na světovém trhu. Sankce Evropské unie a Spojených států se vztahují pouze na jejich trhy.“

Dále čtěte

„Rusko má vážný problém.“ Ukrajinci vyhmátli místo, kde je Kreml nejzranitelnější

Eskalace dronových útoků na ruská ropná zařízení, s níž Ukrajinci začali v noci na 23. března, nebere konce. Nejvíce úderů…

Alexašenko poukazuje kupříkladu na to, že Rusko vyrábí 50 procent světové produkce palladia, bez něhož nelze vyrábět katalyzátory pro automobily. Rusko je rovněž na druhém místě mezi světovými producenty hliníku a na třetím místě, pokud jde o nikl. Tamní ekonomika se sice neustále zhoršuje – letos roste pouze o jedno procento a v letech 2027 až 2028 odborníci předpovídají růst ve výši 0,5 procenta. Země však disponuje ekonomickým základem, kterým je těžké otřást.

Projev evropské slabosti

„Proč evropští politici nejraději mluví o sankcích, má podle mě politické důvody. Nechtějí udělat to, co je skutečně potřeba: dát Ukrajině více zbraní. Ukrajina potřebuje Taurusy (německé rakety středního doletu, pozn. red.) a další zbraně, aby obstála na bojišti. Tak se vyhrávají války,“ tvrdí ekonom, který je v současné době spojený s think tankem New Eurasian Strategies Centre financovaným Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským.

To, že se EU stále nepodařilo uvolnit zmrazená ruská aktiva, aby je mohla použít jako záruku za půjčku Ukrajině, je podle Alexašenka trapné. „Od začátku jsem říkal, že EU nebude moci tato aktiva zabavit, protože by to mělo právní důsledky. Místo toho evropští politici a Evropská komise čtyři roky vyhrožovali, že najdou způsob, jak tyto peníze zkonfiskovat. Samozřejmě to neudělali.“

Dále čtěte

Staňte se členy Klubu FORUM. Demokracie není samozřejmost

Jsou chvíle, kdy nestačí jen číst zprávy. Jsou chvíle, kdy cítíte, že chcete být víc než jen pozorovatelem. Jsou prostě…

Celý proces podle Alexašenka Putinovi naplno ukázal, že Evropa je slabá. „Bylo nesmírně riskantní zahájit proces, který neměl šanci být dokončen. Putin si totiž myslí, že je nejsilnější. Nyní dostal důkaz, že měl pravdu, že se ho Evropané bojí. Američané také. Jediní, kdo se nebojí, jsou Ukrajinci, jenže ti nemohou bojovat podle svých schopností. Nedostávají totiž dostatek zbraní.“

Ekonom zároveň podotýká, že ruské hospodářství má problémy. Válečná ekonomika, která několik let šlapala na plné obrátky a zajišťovala růst, nyní začíná pokulhávat. Rozpočtový deficit roste a mnoho podniků je na kolenou.

Nečekaný dárek pro Putina

„To, že Trump zaútočil na Írán, což vedlo k raketovému růstu cen ropy, byl pro Putina nečekaný dárek. Putin měl vždycky štěstí. Měl ho i na začátku svého prezidentského období. Všechny nezbytné reformy už byly provedeny a pak začaly ceny ropy stoupat,“ konstatuje ekonom. Jedním dechem však dodává, že vysoké ceny ropy Putinovy problémy nevyřeší.

Dále čtěte

U nás se jako doma cítit nebudete. Norové se chystají uštědřit další políček ruské nabubřelosti

NÁZOR / Mezi znalci typické ruské nátury se traduje, že Rusové chtějí všude, kam vkročí, zavádět vlastní pořádky. Aby to…

„V lednu a únoru byl rozpočtový deficit tak velký, že překročil limit povolený ruským zákonem. I kdyby vysoké ceny ropy vydržely tři měsíce, Rusko bude mít stále velký rozpočtový deficit. Bude jen o něco menší,“ uvedl Alexašenko s tím, že ruská ekonomika se neustále mírně zhoršuje.

Například letecké společnosti nemají dostatek letadel, aby mohly létat do zahraničí. „Podle ruského zákona musí letecká společnost provozovat vnitrostátní linky, aby mohla létat na zahraničních linkách. Právě ty jsou nejvýnosnější, ale teď to řada leteckých společností dělat nemůže, protože prostě nemají dostatek letadel.“

Ruské letecké společnosti nemohou kvůli sankcím nakupovat nové zahraniční letouny. Stará letadla se opravují pomocí starších a dražších náhradních dílů. „V dlouhodobějším horizontu, možná za 3 až 5 let, bude mít Rusko problémy s přístupem k špičkovým technologiím,“ upozornil ekonom.

Dále čtěte

Putinovi a spol. se postaví bývalá sekretářka. Příběh nové šéfky špionů NATO je jako z Hollywoodu

Švédská generálmajorka Lena Persson Herlitzová se v polovině července ve svých osmapadesáti letech stane šéfkou špionů NATO. Její životní příběh…

Na druhou stranu může podle něj Rusko ve válce pokračovat ještě nejméně dva nebo tři roky. „Nevidím nic, co by v tom Putinovi bránilo. Ve státní kase jsou peníze, ruský zbrojní průmysl jede naplno a lidé dále proudí na frontu. Stále se najde dost občanů, kteří jsou ochotni tam jet a vydělat si peníze, které by jinak za celý svůj život nikdy nevydělali.“