ANALÝZA / Obklopený bronzovými reliéfy, ruskými pravoslavnými ikonami a pod kopulí s obrazem Spasitele Všemohoucího v chrámu svatého Jiří Vítězného v Moskvě ruský prezident Vladimir Putin v úterý popřál „pravoslavným křesťanům a všem občanům Ruska, kteří slaví narození Krista, zdraví a pohodu“. Chrám postavený mezi lety 1994 a 1995 na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce se stal symbolem postmoderny v ruské církevní architektuře.

„Tento zářivý, dlouho očekávaný svátek je drahý milionům lidí na celém světě,“ pokračoval Vladimir Putin ve svém projevu. „Dává věřícím radost a naději, inspiruje k dobrým myšlenkám, činům a skutkům. Během Vánoc z celého srdce cítíme, jak důležité jsou pro nás otcovské, rodinné tradice předávané z generace na generaci.“

Svými slovy se odkazoval na nařízení z roku 2023, kterým byl loňský rok označen „rokem rodiny“. Z prvního chrámu Vladimir Putin zamířil do druhého. V katedrále Krista Spasitele na břehu řeky Moskvy, druhém největším pravoslavném kostele na světě postaveném na památku dalšího velkého ruského vítězství – vítězství nad Napoleonem – , poblahopřál patriarchovi Kirillovi a znovu i celému Rusku k Vánocům.

Moskevský patriarcha a podporovatel „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, kvůli čemuž je vedený na sankčním seznamu České republiky, posvětil kříže, jak napsal v oficiální zprávě Kreml, „pro velitele vojenských uskupení plnících zvláště důležité úkoly v zóně Severokavkazského vojenského okruhu“.

Slova, která Vladimir Putin pronesl v chrámu v Parku Vítězství na Poklonné hoře společně vybudovaném k 50. výročí vítězství nad nacismem o tom, jak významný je „přínos náboženských organizací k upevňování instituce rodiny“ a „potvrzování takových morálních ideálů a hodnot ve společnosti, jako je péče o bližního, milosrdenství a soucit, podpora těch, kteří potřebují pomoc a pozornost“, ale nebyla tak důležitá. Daleko důležitější bylo, kým se ruský prezident při jejich pronášení obklopil.

Nová ruská elita speciální vojenské operace

Na fotografiích, které zveřejnila tisková služba Kremlu, stojí hned za Putinem – na místě, kam by se zjevně běžný smrtelník kvůli bezpečnosti prezidenta největší země světa nikdy nedostal – dvě ženy. První z nich je podle ruského nezávislého webu Agentstvo kapitánka zdravotnické služby Darja Svetjašová. Druhou ženou je Anastasija Urjupinová, manželka velitele pluku podplukovníka Alexandra Urjupiny, který stojí na fotografiích vedle ní. Putin se v chrámu postaveném na počet vítězství obklopil lidmi, ze kterých by rád vytvořil novou ruskou elitu.

Během svého projevu před ruským Federálním shromáždění na konci února loňského roku Vladimir Putin označil za „skutečnou elitu“ ty, „kdo slouží Rusku, dělníky a bojovníky“.

„Slovo elita se do značné míry zdiskreditovalo. Ti, kteří se bez jakýchkoli zásluh o společnost považují za jakousi kastu se zvláštními právy a výsadami, zejména ti, kteří si v předchozích letech namastili kapsu díky nejrůznějším procesům v ekonomice 90. let, ti rozhodně elitou nejsou,“ dodal Putin. Prohlášení bylo zjevně namířeno i proti ruské liberální elitě, která se podle Putina po vypuknutí války znemožnila nedostatečným vlastenectvím.

Putin myšlenku „nové ruské elity“ nezmínil v projevu poprvé. O jejím vytvoření se v Rusku začalo mluvit už v roce 2023, když znovu v projevu před Federálním shromážděním Putin uložil zákonodárcům vytvořit fond na pomoc účastníkům „speciální vojenské operace“, jak Rusové překřtili válku na Ukrajině.

Zejména ti, kteří si v předchozích letech namastili kapsu díky nejrůznějším procesům v ekonomice 90. let, ti rozhodně elitou nejsou.

Putinova rétorika by mohla vyvolat představu restrukturalizace ruské společnosti ve stylu Mao Ce-tunga, která připomíná čínskou kulturní revoluci, ačkoli většina pozorovatelů toto srovnání zlehčuje.

Putin však vloni jasně prohlásil, že chce vidět vojáky ve vedoucích státních funkcích. Kvůli tomu nechal zřídit i nový program, jenž má z vojáků, kteří na Ukrajině brání Rusko před „rozpínavostí a útokem Západu“, udělat prominentní vrstvy ruské společnosti.

A právě nový program, který vzniknul 1. března, pouhý den po Putinových slovech o nové ruské „aristokracii“, a který se stal jedním z nejpropagovanějších ruských státních projektů roku s názvem Čas hrdinů, postavy z bohoslužby spojuje.

Program, jehož kurátorem se stal hlavní stratég kremelské propagandy Sergej Kirijenko, je součástí širšího ruského problému, který bude zemi trápit v příštích letech. Jak zvládnout příliv a návrat desítek tisíc vojáků, z nichž mnozí mají vážná zranění a z nichž tisíce byly rekrutovány z ruských věznic.

Hned za ženami na fotografiích z ruského pravoslavného chrámu stojí podle Agentstva Kirill Lusunčukov, bývalý zástupce velitele jednotky speciálních sil. Po absolvování Putinova programu Čas hrdinů získal post náměstka ministra investic, průmyslu a vědy Moskevské oblasti a spolu s dalšími třemi účastníky i místo v generální radě Putinovy strany Jednotné Rusko. Na konci roku se také objevil v silvestrovském pořadu nejsledovanější ruské televizní stanice Prvyj kanal.

„Při vstupu do nové funkce konstatuji, že mou klíčovou zásadou je pracovat v zájmu lidí a pro lidi ve svěřené oblasti. Budu dohlížet na tvorbu a realizaci investiční politiky a zajišťovat rozvoj podnikatelské činnosti v odlehlých městských obvodech Moskevské oblasti,“ prohlásil po dosazení do postu náměstka Lusunčukov.

Do kroniky na oficiálních stránkách Kremlu se nedostali všichni účastníci prezidentského programu. To, že byli v chrámu svatého Jiří Vítězného, však potvrdila státní média. Bohoslužby se mimo jiné zúčastnili Ivan Boldyrev, velitel vrtulníkové jednotky vyznamenaný Hrdinou Ruska, a Pavel Jakušev, bývalý velitel motostřelecké roty a nyní poradce zástupce šéfa státní korporace Rosatom.

Válka jako příležitost pro společnost nahradit oligarchické elity

Putin je označil za novou elitu a elitou jsou, když si uvědomíme, že ze 44 tisíc uchazečů – z nichž se do programu přihlásilo 14 tisíc během prvního dne – několika výběrovými koly prošlo jen 83 osob. Ti byli zapsáni do speciálně vytvořeného magisterského programu ve výcvikovém středisku speciálních sil Senež u Moskvy.

A nakonec absolvovali několikaměsíční přednášky a semináře vedené ruskými představiteli, setkali se s Vladimirem Putinem a jeho nejvyššími spolupracovníky, cestovali po celé zemi – včetně cesty ledoborcem na severní pól –, než jim nakonec byly přiděleny stáže na vysoké úrovni a dokonce i pracovní místa.

Podle webu Novaja Gazeta Evropa, který zjistil totožnost 80 z nich, jsou většina z nich vojáci z povolání a pouze tři prošli mobilizací. Jeden z nich pracoval ve státní správě již před válkou a méně než 20 účastníků programu mělo před přihlášením bohaté zkušenosti ve státních orgánech, parlamentu nebo v orgánech činných v trestním řízení, někteří z nich se ruské invaze neúčastnili nebo strávili ve válce méně než rok.

Ukrajinské úřady zároveň 13 z nich podezřívají z účasti na válečných zločinech. O několika dalších je podle stejného webu známo, že se účastnili bojů o ukrajinská města, která byla později zničena, nebo že sloužili v divizích, které podle Kyjeva používaly násilí proti civilistům nebo popravovaly válečné zajatce.

Například Juryj Abaev a Temirlan Abutalimov byli obviněni ukrajinskými úřady z popravy čtyř ukrajinských zajatců. Sergej Kuzminčuk byl před nástupem do programu Čas hrdinů členem 155. brigády, jejíž tři velitelé byli obviněni z „přímého zapojení do zabíjení“ civilistů v ukrajinské Buči a dalších městech v roce 2022.

Artur Orlov zase sloužil během ruské invaze na Ukrajinu v 6. tankovém pluku 90. divize ruských ozbrojených sil. Na podzim roku 2022 obvinily ukrajinské orgány činné v trestním řízení dva vojáky tohoto pluku ze znásilnění těhotné ženy v Kyjevské oblasti během ruské okupace. V roce 2023 Evropská unie uvalila na velitele jeho divize sankce. Vojáci pod jeho velením se během okupace měli dopouštět brutálních vražd a sexuálního násilí na civilním obyvatelstvu v Kyjevské oblasti.

Bývalý starosta, pro kterého měl Putin nabídku

Podle zdroje z prezidentské administrativy, který s webem Novaja Gazeta Evropy mluvil pod podmínkou anonymity, je hlavním účelem programu „ukázat, že jít bojovat do války je také potenciální cesta k pozdějšímu zajištění významného postavení ve státní správě“.

Od zahájení programu už 23 účastníků získalo takové funkce, další dva byli zvoleni do regionálních zákonodárných sborů a vedoucí programu Maria Kostjuková byla jmenována úřadující gubernátorkou Jevrejské autonomní oblasti na ruském Dálném východě. Jeden z vojáků byl podle britského deníku The Financial Times jmenován úřadujícím ministrem pro mládežnickou politiku v sibiřském regionu Jakutsko. Další se stal šéfem výboru pro sportovní výchovu v Altajském kraji, rovněž na Sibiři.

Zatím největší úspěch zaznamenal Jevgenij Pervyšov, bývalý starosta, poslanec a člen strany Jednotné Rusko, který se v říjnu 2022 přihlásil do bojů na Ukrajině. Po několika měsících ve službě si ho Putin vybral do svého programu Čas hrdinů. Od začátku loňského listopadu šéfuje Tambovské oblasti ve středním Rusku s hlavním městem ležícím necelých 500 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.

Putin s 48letým Pervyšovem mluvil už v červnu ještě před jeho jmenováním prozatímním gubernátorem během setkání s účastníky programu. Putin se s překvapením dozvěděl, že Pervyšov byl pět let starostou více než milionového města Krasnodar, načež prohlásil, že pro něj „bude mít nabídku“.

Jeho jmenování slouží jako příklad toho, jak Kreml válku na Ukrajině vydává za příležitost pro společnost nahradit oligarchické elity vlasteneckými dělníky a vojáky a za nástroj k postupu v politické kariéře. Kreml chce přijít s novými pobídkami, které by přilákaly více mužů do frontových linií tím, že jim nabídnou možnost dostat se k moci a slibují prestižní zaměstnání v době míru.

„Do Tambova přišel ‚Čas hrdinů‘,“ napsal po jmenování Pervyšova na komunikační platformě Telegram prokremelský politický analytik Sergej Markov a pochválil jeho nástup do funkce. „Chtěli jste změnu elit? Tady je! I když uznávám, že mnozí si mysleli, že to dopadne jinak. Ale historie si pro Rusko vybrala tuto cestu!“

Není všechno zlato, co se třpytí

Většina veteránů jsou ale jen figurky s malou politickou vahou a poválečné příležitosti pro vojáky jsou ve skutečnosti omezené. A zdaleka ne všichni jsou z plánu Kremlu – vytvořit v Rusku jakousi novou vlasteneckou elitu, která v době míru povede zemi k bohatství a zářné budoucnosti díky zkušenostem z největšího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války –, nadšeni jako například Markov.

Také laťka pro přijetí do programu je poměrně vysoká – mezi uváděnými požadavky je vyšší vzdělání a „zkušenosti s vedením lidí“.

Jedná se o další falešnou entitu, kterou Kreml donekonečna vyrábí.

Taková nová elita doplní obraz „mocenského státu“, v němž již nyní vládnou speciální služby a policie, komentoval Putinův plán oznámený na projevu před Federálním shromážděním politolog Andrej Kolesnikov pro ruský nezávislý web 7×7. Takový stát je podle něj nebezpečný pro vlastní občany. Jaká armáda bude schopna získat moc, však zatím nelze kvůli nedostatku podrobností říci. „Oni (vojáci, pozn. red.) už jsou pány života, a pak se objeví zvláštní kariérní výtah. Účast ve válce dává další pobídku, kariéru,“ uzavřel politolog.

„Jedná se o další falešnou entitu, kterou Kreml donekonečna vyrábí. Má za úkol přesvědčit co nejvíce představitelů ‚obyčejného lidu‘, že je třeba jít na vojnu, že je to čestné a prestižní,“ napsal na Telegramu Abbas Galljamov, bývalý člen týmu, který v té době předsedovi ruské vlády Vladimiru Putinovi chystal projevy. Galljamov nyní žije v Izraeli a byl označen za „zahraničního agenta“.

Podle politologa Vladimira Pastuchova Putin pouze přebral „Navalného program a vyzval k odstranění pseudoelit 90. let“ a jejich nahrazení elitami „speciální vojenské operace“.

„Putin, nezastavitelný ve válečné propagandě, lusknutím prstů udělal z několika zákopových orků (označení pro ruské vojáky z oblasti fantasy, poz. red.) senátory Rady federace. Sovfed (označení pro Radu federace, pozn. red.) je instituce, kde se z objektivních důvodů scházejí osoby na hony vzdálené ‚duševní práci‘. Ale i na tomto pozadí vykazují jmenovaní senátoři ze zákopů pohádkovou tupost. Podle svých kolegů ‚nedokážou dát dvě slova dohromady‘ a obecně jsou ‚naprostí idioti‘,“ napsal na Telegramu exilový novinář Něvzorov.

Program je naopak silně propagován propagandisty ruské státní televize, jako je Vladimir Solovjov. „Všechny cesty pro vás musí být otevřené, a to jak ve vojenském, tak v civilním životě. Každý, kdo chce uspět, úspěch získá a my mu pomůžeme,“ řekl Solovjev v reklamě podbarvené dramatickou hudbou, která zobrazuje muže v uniformách navštěvující kurzy.

„Nyní se naši chlapci, bojovníci, vracejí z výcviku, mnozí z nich jsou velmi chytří lidé se vzděláním a zkušenostmi, samozřejmě by měli dostat své místo v řídícím aparátu,“ řekla Guardianu Anastasija Kaševarová, bývalá asistentka předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina a jedna z nejhlasitějších proválečných blogerek.

Naučte se ustupovat, bude se vám to hodit

„Skutečnou, opravdovou elitou jsou všichni, kdo slouží Rusku, dělníci a bojovníci, spolehliví, osvědčení, věrní Rusku, hodní lidé,“ prohlásil Putin v už zmiňovaném projevu před Federálním shromážděním. Jeho prohlášení o „nové elitě“ může mít vážné důsledky pro elitu starou – ruské podnikatele, z nichž mnozí vydělali své jmění právě v 90. letech.

Vytvoření programu Čas hrdinů jde ruku v ruce s novou vlnou znárodňování a přerozdělování majetku. Elity vzniklé v divokých 90. letech mají nahradit nové – zrozené v ohni bitev na ukrajinském Donbase – a loajální ke státu.

Za vítěze 90. let se dlouhou dobu mohl považovat majitel Čeljabinského elektrometalurgického kombinátu a dvou velkých závodů na výrobu feroslitin – slitiny s méně jak 50 procenty železa a jedním nebo více prvky – Jurij Antipov. Před čtyřmi lety se s majetkem 700 milionů dolarů umístil na 170. místě mezi nejbohatšími Rusy. Jeho žena Ludmila se v roce 2020 umístila na 23. místě v žebříčku nejbohatších ruských žen.

Zlaté časy ale skončily na konci loňského února, když Jurije i jeho ženu zatkla a později i propustila FSB. Antipov byl zadržen na základě obvinění z podvodu spojeného s údajnou nezákonnou privatizací svého majetku. Ve stejný den soud jeho fabriky zabavil. Antipov je zatím nejbohatším Rusem zatčeným od začátku války na Ukrajině.

Znárodňování soukromých společností v Rusku nabírá na obrátkách a postupuje rekordní rychlostí. Podle výpočtů webu Novaja Gazeta Evropy a ruské Transparency International zahrnuje kampaň zahájená v únoru 2023 již 40 případů zabavení majetku prostřednictvím generální prokuratury, soudů a FSB. Dá se ale předpokládat, že skutečné číslo bude vyšší.

Podle názoru jednoho z ruských byznysmanů znárodněný majetek koupí za nízké ceny vlastníci loajální ke státu, rozpočet z toho bude mít minimální zisk a skutečným výsledkem bude odmítnutí zahraničních, včetně asijských, podniků investovat v Rusku. To však úřady sotva zastaví. „Když jsem se jednoho z úředníků zeptal, co v této situaci dělat, odpověděl mi: naučte se ustupovat, bude se vám to hodit,“ řekl nezávislému webu Agentstvo zdroj pod podmínkou anonymity.

Podobně jako v případě stalinských čistek má Putinovo přesouvání majetku a konečně i program Čas hrdinů za cíl otevřít kariérní vrátka a vytvořit základnu pro nový režim a vytvoření nové protizápadní elity – elity „vojenského přerozdělování“ -, jež bude mít zájem na zachování Putinova ideologického odkazu.

Částečně to Putin potvrdil už v září, když v odpovědi na započatou „deprivatizaci“ mluvil o nové elitě podnikatelů. „Jistě, v mnoha případech je nutný i vznik nové třídy, mladé třídy podnikatelů.“ Rozsáhlá společenská transformace, kterou v Rusku odstartovala válka na Ukrajině, pravděpodobně není dokončená, ale naopak stále nabírá na obrátkách. Registrace do nového kola programu Čas hrdinů je stále otevřená.