Ruský diktátor Vladimir Putin. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Opoziční politik Ilja Jašin si klade otázku, zda Vladimir Putin není náhodou americkým agentem, a to velmi úspěšným. Když se podíváme na výsledky jeho činnosti a nejen na slova, která pronáší, tak to tak jednoznačně působí.
Jašin, který si momentálně odpykává trest osm a půl roku vězení za psaní o ruských válečných zločinech na Ukrajině, ve svém příspěvku na Telegramu nepopírá, že Putin celou dobu pronášel řadu ostrých protiamerických a protizápadních proslovů. Prvním byl známý „Mnichovský projev“ s ostrou kritikou USA v roce 2007. Také se stále opakují výhrůžky Kremlu vůči NATO a protiamerickou rétoriku nelze přehlédnout. To jsou podle Jašina ale všechno jen slova a v praxi to vypadá jinak, zvláště když se podíváme na výsledky Putinovy invaze na Ukrajinu.
„Za prvé, Rusko přenechalo své nejlukrativnější trhy USA. Naše dodávky plynu do Evropy se prakticky zastavily, zatímco vývoz zkapalněného zemního plynu z USA se zvýšil 2,5krát. Prodej ropy z USA do EU je na historicky nejvyšší úrovni, zatímco my jsme obdrželi ropné embargo. Americké energetické společnosti se topí v superziscích a ruské ministerstvo financí přemýšlí, jak zalepit obrovskou díru v našem státním rozpočtu,“ popisuje Jašin momentální základní ekonomický problém Ruska. Země byla na exportu energií vždycky závislá a narušení tohoto obchodu ji zasáhlo.
Kremelskému vůdci se také povedlo posílit americký zbrojní průmysl.
„Za druhé, Putin mocně stimuloval růst amerického vojenskoprůmyslového komplexu. Američané za poslední rok zdvojnásobili prodej zbraní do Evropy a poptávka po dodávkách neustále roste. Kapitalizace velkých amerických vojenskoprůmyslových společností se během rusko-ukrajinské války zvýšila o 20–40 procent,“ vypočítává opoziční politik nezamýšlené důsledky invaze.
Poté připomíná, jak se Moskvě povedlo povzbudit aktivitu NATO a ještě způsobit rozšíření Aliance.
„Za třetí, agrese proti Ukrajině doslova oživila NATO a dala mu nový smysl existence. Aliance aktivně přezbrojuje své členy, provádí manévry a formuje nové bojové jednotky ve východní Evropě. Kremlem deklarovaný cíl oddálit NATO od Ruska se však ukázal být opačný. Nevyhnutelný vstup Finska do Aliance prodlouží linii přímého kontaktu mezi naší zemí a NATO o 1271 km. Jinými slovy, Putin ve skutečnosti jednoduše přitáhl NATO k našim hranicím,“ konstatuje
„Televize v mé vězeňské cele mi každý den říká, že Putin je velký stratég, který všechny přehrál. Ale já stále nechápu, co je to za hru. Žravé šachy?“
Ilja Jašin není první, kdo vznáší takovou provokativní otázku, protože Putinovo působení vyvolává pochybnosti i u ruských nacionalistů. Proto třeba už 30. května 2018 jistý Viktor Kuzovkov na webu Topwar.ru tuto otázku řeší v článku s titulkem „Americký agent Putin“. Připouští, že Putin se jistě dopouští řady chyb a ne všechno je jeho zásluha (třeba tehdy se zlepšující stav ruské ekonomiky byl do značné míry dán vysokými cenami ropy), ale zrádce a západní agent rozhodně není.
Za přesvědčivé pokládá Putinovo chování v roce 2008, kdy poslal vojáky do Gruzie. „Schválil skutečnou vojenskou operaci a šel do konfrontace se Západem, což už v té době hrozilo zpřetrháním vztahů s USA i NATO. A to nám, ať si říkáte, co chcete, dost výmluvně ukázalo, snad poprvé, skutečného Putina, pro kterého jsou dlouhodobé zájmy Ruska důležitější než pohodlí oligarchů i názor domácí lehkovážné opozice.“
Pak ovšem uvádí jeden argument, který již zcela pozbyl platnosti: „Putinova reforma ruské armády s paralelním přezbrojením rozhodně nebyla inspirována zahraničními tajnými službami… V současnosti máme velmi bojeschopnou armádu, která může, jak se ukazuje, vést válku v určité vzdálenosti od našich hranic, „vybojovat“ poloostrovy, zásobovat některé ohrožené sousední regiony ‚dovolenkáři‘ (zřejmě narážka na ruské vojáky působící např. na Ukrajině, o kterých Kreml tvrdil, že to nejsou vojáci, ale občané na dovolené, pozn. red.) a ještě mít určitou rezervu pro případ možných komplikací.“
Při pohledu na to, jak diktátor Putin posílá Rusy na frontě do „mlýnku na maso“, dospěl také důstojník izraelských obranných sil Jigal Levin již v prosincovém rozhovoru pro New Voice Ukraina k napůl žertovnému závěru, že šéf Kremlu je hlavním rusofobem a agentem Západu. „Ukazuje se, že mobilizace nebyla organizována proto, aby se nějak stabilizovala situace a vytvořila plus minus bojeschopná armáda, ale aby se tam ti lidé semleli,“ říká Levin. Teď jsou boje o Bachmut tématem titulků v novinách, ale bojuje se tam už července. „To je mlýnek na maso. Prostě tam rozdrtí tisíce lidí. Přitom to město (Bachmut) nemá žádný strategický význam. Je jasné, proč ho Ukrajina drží. Pro Ukrajinu je to velmi dobrá příležitost, jak rozemlít jejich oddíly.“
Dále říká, že právě proto by se nedivil, kdyby se ukázalo, že Putin je agentem Západu a dělá vše pro to, aby zničil ruskou armádu. „On a lidé, které postavil do čela té armády. Protože někdy je velmi těžké najít v tom nějakou logiku a racionalitu.“
Vzkaz opozičního politika Ilji Jašina z vězení je tedy jen jedním z hlasů, které přinejmenším poukazují na destruktivní roli, jakou Putin hraje ohledně vlastní země.
