Jevgenij Prigožin FOTO: ČTK / AP
FOTO: ČTK / AP
V sobotu, kdy v Rusku vypukl pokus o puč Wagnerovy skupiny, se Jevgenij Prigožin, její vůdce, pokusil kontaktovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ale telefonát odmítl. Putin se později neúčastnil ani vyjednávání o zastavení postupu na Moskvu. Vyplývá to z vyjádření zdrojů blízkých Kremlu pro ruský opoziční web Meduza. Konečného vyjednávání se tak nakonec zúčastnil i běloruský prezident Alexandr Lukašenko. „Veřejně se stal mužem, který zachránil Rusko nanejvýš před občanskou válkou a přinejmenším před spoustou krve,“ popisuje jeden ze zdrojů s tím, že Lukašenko se vyjednávání zúčastnil hlavně kvůli osobnímu PR.
Podle zdrojů webu Meduza blízkých Kremlu byl Jevgenij Prigožin ve spojení s úřady už od pátku, kdy se objevily zprávy o tom, že oficiální ruská armáda zaútočila na pozice jeho bojovníků. „Snažilo se s ním komunikovat vojenské vedení, členové prezidentské administrativy, vedení národní gardy a jemu blízcí úředníci,“ popsal jeden ze zdrojů.
Kolem sobotního poledne se prý Prigožin, přezdívaný Putinův šéfkuchař, začal pokoušet kontaktovat Kreml sám. Údajně se měl dokonce pokusil zavolat přímo Putinovi, ale ten s ním nechtěl mluvit. Podle zdrojů si Prigožin s největší pravděpodobností uvědomil, že přestřelil a že vyhlídky jeho konvojů jsou mlhavé. V té době už žoldnéři nebyli daleko od řeky Oky, kde si ruská armáda a národní garda vybudovaly první obrannou linii.
Když Kreml viděl, že Prigožin změnil postoj, rozhodl se prý nepřistoupit ke krvavé lázni. Závěrečná jednání vedla podle opozičního webu velká skupina úředníků, včetně vedoucího prezidentské administrativy, tajemníka ruské bezpečnostní rady a ruského velvyslance v Bělorusku. Hlavním vyjednávačem ale měl být prezident Běloruska Alexandr Lukašenko.
Veřejně se stal mužem (Lukašenko, pozn. red.), který zachránil Rusko nanejvýš před občanskou válkou a přinejmenším před spoustou krve.
„Prigožin potřeboval důstojného důvěrníka, aby se mohl vymanit ze hry a zároveň si zachovat vlastní tvář. Lukašenko byl tím, kdo to mohl udělat. Miluje PR a chápe jeho výhody, proto souhlasil,“ řekl zdroj webu Meduza. To podle něj přineslo určité výhody i přímo Lukašenkovi. „Veřejně se stal mužem, který zachránil Rusko nanejvýš před občanskou válkou a přinejmenším před spoustou krve,“ dodal.
Prigožin původně požadoval změny ve vedení armády. Zdroje nevylučují, že by z rebelie takové změny mohly vyústit, ale ne na Prigožinovu žádost, spíše z důvodu sebedestrukce ministerstva obrany. Nicméně ani ministr obrany Sergej Šojgu, ani náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov se k Prigožinově vzpouře nevyjádřili. Není také známo, kde celou sobotu byli.
Zdroj Meduzy blízký vládě ale pochybuje, že v nejbližší době dojde k nějaké personální změně týkající se ruského ministerstva obrany. „Putin téměř nikdy nejde na ruku okolnostem a nepodléhá nátlaku,“ uzavřel s tím, že vzpoura ale oslabila Putinovu pozici.
Šéf soukromé armády wagnerovců se v sobotu pokusil o puč. Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, obsadil jihoruský Rostov na Donu a konvoj wagnerovců mířil v sobotu do Moskvy. Putin hovořil o dýce vražené do zad a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Kreml poté oznámil, že Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Prigožin kritizoval vedení armády dlouhodobě. Spory začaly v době, kdy jeho bojovníkům v Bachmutu docházela munice. Tehdy ruskému ministerstvu obrany hrozil, že pokud jeho muži nedostanou dodávky nábojů, město opustí. Zároveň žádal čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, aby jeho bojovníci wagnerovce ve východoukrajinském městě nahradili. Později se však s velením armády dohodl na novém zásobování.
Nejnovější události přicházejí v době, kdy ukrajinská armáda podle všeho připravuje ofenzivu. Podle amerického Institutu pro studium války ukrajinské síly pokračovaly v protiofenzivních operacích na nejméně třech sektorech fronty a údajně dosáhly úspěchů.
