Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, že plánuje obhajovat svou funkci v nadcházejících prezidentských volbách příští rok, možná někoho s ohledem na jeho věk překvapilo. Ale za rok bude svůj úřad obhajovat ještě jeden důležitý hráč mezinárodní scény. Moc se o tom zatím nemluví a asi to ani nikoho nepřekvapí. V současné situaci, kdy je Vladimir Putin obviněný Mezinárodním trestním soudem v Haagu za deportace ukrajinských dětí do Ruska a je na něj vydán zatykač, se to může zdát jako provokace nebo hloupý vtip. Ale taková je realita. Za rok se mají v Rusku konat prezidentské volby, a pokud se nestane něco mimořádného, v roli hlavního favorita bude – Vladimir Putin.
Volby se mají konat přesně 17. března 2024. Pokud ruský diktátor nebude například zatčen a odvlečen před haagský soud, s pravděpodobností blížící se jistotě bude znovu zvolen. V takovém případě bude mít před sebou pátý mandát v prezidentské funkci. A druhý šestiletý. Pro srovnání – jeho čínský protějšek, k němuž se ruský prezident v poslední době tak ochotně lísá, nedávno zvolili čínští komunisté za hlavu státu „teprve“ potřetí. Ale i Si Ťin-pching se může těšit na doživotní službu vlasti z pozice nejvyššího vládce. Plenární zasedání čínského parlamentu v březnu schválilo změnu ústavy, z níž byla vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na deset let. Diktátoři se prostě moci drží jako bláto košile a nelze se jim divit. Při snaze udržet úplnou kontrolu nad svými společnostmi si musejí pomáhat radikálními metodami, včetně vraždění a věznění těch, kdo se jim postaví do cesty. Na Putina to platí do puntíku.
Před několika dny na veřejnosti promluvil důstojník z Putinovy ochranky, který po svém útěku z Ruska popsal, do jak stále hlubší paranoie ruský prezident zabředá. Málokomu uniklo, za jak obrovským stolem seděl při přijímání zahraničních návštěv během covidu, ale po napadení Ukrajiny se Putinův stihomam ještě zrychlil. Uprchlý bodyguard přidal řadu detailů: vyhýbá se letadlům, cestuje speciálním obrněným vlakem, nepoužívá telefon ani internet a na cestách se skrývá v nedobytných bunkrech. Jak bude paranoia s postupujícím věkem pokračovat, je otázka pro psychology či psychiatry. A u moci se chystá být ještě dlouho.
Už v roce 2008 navrhl Putinův pobočník Dimitrij Medveděv, aby se prezidentský mandát v Rusku prodloužil na šestileté období; změna ústavy vstoupila v platnost až v roce 2012, do kdy Medveděv svému šéfovi zahříval v Kremlu křeslo. Do té doby v Rusku platilo, že prezident vládne jen čtyři roky, a to jen dvě funkční období za sebou. Jenže ani tahle úlitba carovi nestačila. Vtip je v tom, že od platnosti nové úpravy z roku 2020 se předchozí Putinova funkční období jaksi nezapočítávají a od příštího roku může začít počítat dva nové šestileté cykly znovu od nuly.
Teoreticky je tak možné, že by mohl zůstat v Kremlu až do roku 2036 – pokud bude aspoň trochu živ a zdráv. No potěš pánbů! Už teď zaujímá Putin v délce pobývání v Kremlu druhou historickou příčku před Leonidem Iljičem Brežněvem (18 let) a Josifem Vissarionovičem Stalinem (30 let). Tak dlouhý pobyt ve skleníku moci musí zanechat hluboké stopy v každé mysli, i kdyby to nebyla zrovna mysl rozvědčíka KGB. Každá moc korumpuje, absolutní moc absolutně. A i když se z Putinova tábora občas na veřejnost dostanou kritické hlasy, jak jeho generálové špatně válčí na Ukrajině, například od Igora Girkina alias Strelkova, čečenského vůdce Ramzana Kadyrova nebo majitele žoldnéřské Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina, kritizovat přímo Putina si nikdo moc nedovolí, leda by chtěl dopadnout jako Alexej Navalnyj. Ten přežil otravu novičokem a odpykává si jedenáctiletý trest vězení, kde momentálně trpí neznámou nemocí, kterou vězeňští lékaři moc neřeší.
Ruský prezident rozprášil a pozavíral opozici, zničil svobodná média a má situaci pevně pod kontrolou. Z oligarchů si udělal tajné peněženky, které hromadí a spravují jeho nedozírné bohatství. Nijak ho neohrožuje počet mrtvých či zraněných ruských vojáků, kterých je podle nedávno uniklých tajných dokumentů 223 000 (131 000 Ukrajinců), ani loňská mobilizace, která se dotkla 300 000 lidí.
Národ, zblblý propagandou a sevřený strachem z represí, válku podporuje, a tak není divu, že Putin chce podle některých ruských médií ve volbách překonat výsledek z minulého hlasování, kdy získal 77 % hlasů. Rádi bychom vyjádřili naději, že novodobý ruský car už příští rok volby nevyhraje, protože už bude v haagské cele, ale je namístě opatrnost; mýlil se i světový šachista Gari Kasparov, který už v roce 2007 předpovídal, že do pěti let kvůli kolapsu ekonomiky Putin o svoji moc přijde.
Předpověď se nevyplnila a Putin se v Kremlu zabetonoval až do dnešních dnů – válce a ekonomickým sankcím navzdory. Nejvážnějším Putinovým protivníkem v prezidentských volbách tak zřejmě zůstává Ukrajina a její statečný odpor (s vojenskou a finanční pomocí Západu) proti jeho agresivní válce. Každopádně těch dvacet let s Putinem už bohatě stačilo, postupující paranoia by mohla přinést další katastrofální následky.
