Abbas Galjamov FOTO: Forum svobodného Ruska / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
FOTO: Forum svobodného Ruska / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
Ruský politický stratég a bývalý autor projevů Vladimira Putina Abbas Galljamov v rozhovoru s moderátorkou Alesjou Bacman mimo jiné popisuje, jaké možnosti má před sebou Vladimir Putin, kdyby se jeho moc po neúspěchu na Ukrajině zhroutila.
Na stránkách Gordonua.com říká, že situace je nyní tak nestabilní, že by se mohla vyvinout jakýmkoli směrem. „Je docela možné, že to bude velmi tvrdá verze jako u Ceaușescua (rumunský komunistický vládce svržený a popravený v roce 1989, pozn. red.). To znamená, že se bude držet u moci do poslední chvíle, a nakonec skončí svržením zcela nesankcionovaným, brutálním způsobem. Konvenčně řečeno, dav námořníků vtrhne do Zimního paláce. Něco jako Ceaușescu, Kaddáfí. Ale zatím se spíše kloním k tomu, že bude dost chytrý na to, aby si našel nástupce, a že ten bude moci být zvolen v roce 2024 a postupně systém demontovat. Přibližně tak to bylo i s Francem. Po jeho smrti se Španělsko pomalu demokratizovalo. A ze včerejší autokracie se stala demokracie,“ říká Galljamov.
Podle Galljamova by to mohl být třeba Sergej Sobjanin, ruský politik ze strany Jednotné Rusko, od roku 2010 moskevský starosta, nebo někdo takový. Takový Putinův nástupce by mohl Rusko postupně demokratizovat. Zároveň je možné, že by Putin sám zůstal členem Rady federace. Je dobře zajištěn doživotními zárukami, těžko by bylo možné proti němu zahájit trestní stíhání a jako celoživotní senátor má imunitu. Nešlo by ho tedy jen tak zatknout a vydat do Haagu. Možné je i to, že bude až do své smrti tiše sedět v důchodu, nebo uteče do Venezuely.
Venezuela není zmíněna náhodou. Moderátorka připomíná, že Galljamov kdysi psal o plánu speciální operace s názvem „Noemova archa“.
„S krycím názvem přišlo Putinovo okolí. Především chci rovnou říci, že není správné si myslet, že oni už sedí v kufrech a jsou připraveni utéct. Je to záložní pozice pro případ, že by se něco stalo, že by sami nevyloučili, že se vše zvrtne a budou muset utéct. A plán Noemovy archy spočívá v organizaci procesu přistání na nějakém bezpečném místě. Musíte pochopit, že takové věci jsou velmi tajné, a tak znám jen malý kousek plánu. Shodou okolností je s tímto plánem částečně obeznámen i můj osobní známý. Známe ho trochu z Venezuely. O Číně tak trochu uvažovali, ale pak se v ní zklamali, protože se neukázala být tak spolehlivým partnerem, jak si původně mysleli,“ popisuje Galljamov Putinovy záložní plány.
Všechno by se také mohlo vyvinout úplně jinak a k moci by se mohli dostat jiní lidé než Putinovi stoupenci. „Pokud se k moci dostane pomyslný Navalnyj, je jasné, že Putina nic nezachrání. A pokud se k moci dostane pomyslný Sobjanin, bude se snažit situaci zobchodovat a bude se snažit co nejvíce zajistit Putinovy zájmy. Bude mít několik zájmových skupin a také své vlastní. A Putinovy zájmy, protože Putinovi něco dluží. Putin má pravděpodobně na Sobjanina nějakou špínu. Putin ještě neztratil zbytky své popularity v Rusku, a proto by Sobjaninovo vydání Putina Haagu znamenalo ztrátu podpory určité skupiny lidí. Ani on to nepotřebuje,“ míní politický stratég.
Došlo i na otázku, kdy válka skončí, zda to bude vítězstvím Ukrajiny. Galjamův odhad zní takto: „Soudě podle dynamiky, pravděpodobně příští rok. Nevidím možnost, že by dnešní Rusko v tom stavu, v jakém se nachází, bylo schopno to táhnout dlouho, třeba ještě rok. I když samozřejmě, pokud se válka náhle dostane do zcela zákopové, líné fáze, jako tomu bylo například v posledních letech na Donbasu… Pokud ne, pak to prostě nevypadá, že bude dostatek zdrojů. V každém případě je tu rok 2024. To je mezní bod, březen, volby. Koneckonců, pořádat volby na pozadí prohrané, vleklé, nepopulární a ztracené války je naprostý protimluv. Na druhou stranu, pro Putina to možná bude možnost: když nemůže vyhrát, ať to trvá věčně. Možná to tak bude.“
