Reálné příjmy v Rusku už pátým rokem po sobě padají, avšak od letošního dubna, kdy státní statistický úřad Rosstat změnil metodiku výpočtů, už čísla působí docela přijatelně. Je tomu tak zejména proto, že novým způsobem vyčíslená aktuální data není jak porovnávat s těmi staršími a jasné není ani to, odkud se vůbec berou. To ale na jejich účelu nic nemění.  Podobně jako největší skupina českých voličů čeká, až „bude líp“, i Rusové už potřebovali určité ujištění o tom, že Putin na své sliby nezapomněl.

Na začátku byl ten nešťastný, v březnu vypuštěný průzkum státního statistického úřadu Rosstat, z něhož vyplynulo, že třetina Rusů je na mizině a mimo jiné si nemůže dovolit pořídit například dva páry obuvi ročně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov žádal vysvětlení. Když u té příležitosti nejspíše on sám novopečenému šéfovi statistiků Pavlu Malkovovi vysvětlil, jak se nejlépe udrží v křesle, „modernizace“ výpočtů na sebe nenechala dlouho čekat. Malkovův dlouholetý předchůdce Alexander Surinov takové štěstí neměl. Když jím vedený úřad koncem loňského roku konstatoval další pokles reálných příjmů, Kremlu s ředitelem došla trpělivost. Zveřejnit nepříznivá data byla od Surinova o to větší drzost, že režim před prezidentskými volbami zajistil státním úředníkům poměrně slušné bonusy. Personální výměnu doprovodila kritika. Po léta vyhovující průzkum najednou podle poslance Valerije Rjazanského odporoval zdravému rozumu a vicepremiér Anton Siluanov úroveň statistik označil za příšernou a postupy za zastaralé.

Přístupnější stávající šéf úřadu Pavel Malkov už nechává vypočítávat reálné příjmy Rusů novým postupem, a napříště je bude představovat už jen čtvrtletně a nikoli po měsících, jak tomu bylo doposud. Ne že by dosavadní praxe byla kdovíjak slavná – úřad předkládal vždy nejprve jen odhady, které až následně korigoval opožděně získanými údaji. Je ale zvláštní, že dokud čísla nesignalizovala znepokojivý vývoj, metodiku nikoho ani nenapadlo zpochybňovat. Kýženého efektu nové metody – vyššího vyčíslení příjmů – Malkov hodlá dosáhnout započítáváním dosud pomíjených příjmů v šedé ekonomice, příjmů cizinců i všech těch, kdo jsou placeni v cizí měně. Kde všechny tyto údaje vezme a jak je bude propočítávat, si ale Rosstat nechává pro sebe. Jisté je tedy jen to, že Kreml touto cestou dosáhne svého a úpadek příjmů, alespoň zpočátku, zastaví.

Ekonomové nově zavedené metodě vytýkají nemožnost srovnání s dosavadními daty a varují, že kvůli nedostatečnému objemu dat kompatibilních se zvoleným modelem, nebude možné vydávat hospodářské prognózy. Odborná argumentace se ovšem proti politické objednávce opět jednou ukazuje být jen chabou zbraní. Igor Nikolajev z nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy v narážce na netransparentní postup úřadu poukazuje na teď už fakticky setřenou hranici mezi seriózními čísly a propagandou. Jenže vedle toho tu je ruský volič, který dál jen upíná naději k tzv. květnovým dekretům – ruské obdobě babišovského hesla „Bude líp!“ – , v nichž Putin zakotvil svůj příslib vyšší životní úrovně. Kreml mu se svými médii už nutně potřebuje předložit alespoň iluzi zlepšení.

Skutečnost je taková, že reálné příjmy se za pět let v řadě jen propadaly, až loni celkově klesly o 11 procent a v lednu 2019 Rosstat konstatoval další meziroční pokles o 1,3 procenta. Zvrat přišel až s novou metodou výpočtu HDP za rok 2018, s níž se statistici navzdory oslabení z konce roku konečně dokázali dobrat růstu, a to dokonce o neuvěřitelných 2,3 procenta. Údaj je to skutečně neuvěřitelný, nicméně hraje důležitou roli: Putin ze dne na den začal plnit sliby a Malkov prozatím zůstává ve své úřednické funkci. Vedle toho hlasy několika škarohlídů o účelových počtech a jen teoretickém vzestupu životní úrovně, neznamenají zhola nic.