Moldavská prezidentka Maia Sandu v Kyjevě u ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v červnu 2022. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / volné dílo
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / volné dílo
KOMENTÁŘ / Moldavsko bude i nadále pokračovat na cestě do Evropské unie a ve sbližování se Západem. Rozhodly o tom nedělní parlamentní volby, ve kterých v rozporu s průzkumy přesvědčivě zvítězila vládnoucí Strana akce a solidarity (PAS) prezidentky Maii Sanduové.
PAS obhájila pozici zdaleka nejsilnější politické strany navzdory masivní snaze Putinova Ruska o ovlivnění voleb ve prospěch proruského Vlasteneckého volebního bloku (BEP) exprezidenta Igora Dodona. Někdejší prezident však už na pondělí svolal protesty proti podle něj zmanipulovaným výsledkům a dá se očekávat, že ruské úsilí destabilizovat Moldavsko volební porážkou ani zdaleka nekončí.
Prozápadní mobilizace
Letošní parlamentní volby provázela vyšší volební účast než před čtyřmi lety, která nakonec pomohla právě proevropsky naladěné vládě. Zatímco Moldavané žijící v zahraničí přišli volit v rekordních počtech, v proruské autonomní enklávě Gaugazsko nebo v Rusy okupovaném Podněstří byl o hlasování ještě menší zájem než obvykle. Velký efekt nakonec neměla ani ruská snaha svážet podněsterské voliče hromadně autobusy na hranici a podstatná část obyvatel Podněstří dokonce volila PAS.
Převážily tedy obavy těch Moldavanů, kteří chtějí v příštích letech dokončit započatou cestu do Evropské unie a udržet si co největší odstup od Ruska, jež tuto historickou součást Rumunska ovládalo od druhé světové války až do rozpadu Sovětského svazu. K účasti ve volbách se naopak nepodařilo přesvědčit dostatek zejména konzervativních venkovských voličů zklamaných špatnou hospodářskou situací nebo vyděšených ze sbližování s údajně „dekadentním“ Západem.
Rusko přitom pro mobilizaci protivládních voličů a maximální znechucení příznivců PAS vyvinulo mimořádnou snahu a investovalo do ní podle odhadů na 400 milionů dolarů, což představuje zhruba 1,5 procenta moldavského HDP. Na šíření protivládních a protizápadních narativů se podílely tisíce falešných účtů řízených umělou inteligencí, armáda placených trollů naverbovaných přímo v Moldavsku nebo i ruskými tajnými službami prorostlá pravoslavná církev. Moldavské zastupitelské úřady po celém světě navíc ochromily výhrůžky bombovými útoky, které měly zkomplikovat volbu statisíců občanů žijících a pracujících v zahraničí.
Další destabilizace
Přestože byla proruská opozice znovu poražena stejně jako v loňských prezidentských volbách nebo v referendu o ústavním zakotvení vstupu do Evropské unie, v nejbližších dnech je možné očekávat další pokusy o destabilizaci Moldavska. Exprezident Dodon ještě před zahájením sčítání ohlásil vítězství a vyzval příznivce k tomu, aby vyšli v pondělí masově do ulic a „potvrdili“ tak údajný triumf BEP.
Dá se předpokládat, že se k opozičním protestům přidají i kriminální skupiny najaté Ruskem k šíření chaosu a násilí, jejichž působení nedávno rozkryla moldavské policie. Moldavsko je pro Rusko a ostatně i pro Evropu mnohem důležitější, než by naznačovala jeho velikost nebo hospodářská síla. Dvou a půl milionová země je totiž strategicky položená mezi Rumunskem a napadenou Ukrajinou, které za současné vlády pomáhala obejít ruskou blokádu Černého moře.
Pokud by se Rusku podařilo Moldavsko znovu ovládnout, mohlo by ho využít k obklíčení Ukrajiny a případně i jako předmostí pro útok na jihovýchodní křídlo Severoatlantické aliance.
„Moldavsko je důležitým spojencem Ukrajiny a představuje pro ni zároveň významný logistický uzel,“ vysvětluje Alexei Tulbure, bývalý moldavský velvyslanec při OSN. „Kdyby se na západní ukrajinské hranici objevil nepřátelský stát, oslabilo by to pozici Kyjeva a Ukrajina by byla nucena posílit v této oblasti vojenskou přítomnost, aby si zajistila bezpečnost.“