Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
Ruský vůdce Vladimir Putin dal na své výroční tiskové konferenci jasně najevo, že k mírovému urovnání s Ukrajinou bude připraven, až dosáhne cílů, které se od zahájení invaze 24. února 2022 nezměnily. Chce, aby Ukrajina byla demilitarizována, což znamená, že by její území bylo podřízeno ruské vojenské a bezpečnostní kontrole; a chce „denacifikaci“, což znamená, že by Ukrajina byla podřízena ruské politické kontrole. Podle bývalého švédského premiéra Carla Bildta těchto cílů Putin nedosáhne.
Bildt, který byl švédským ministrem zahraničí v letech 2006-2014 a premiérem v letech 1991-1994, říká, že cílem Ruska je pohltit Ukrajinu, aby přestala existovat jako nezávislý národní stát, na což nelze přistoupit. Píše o tom na stránkách Project Syndicate a článek převzal ukrajinský Kyivindependent.com.
Švédský expremiér nejdříve rozebírá chatrné důvody, kterými Ptun podepírá své imperiální ambice. Putin opakovaně prohlašuje, že Ukrajina nemá žádné historické opodstatnění, protože zahrnuje území, která byla dlouho v držení ruského impéria. To lze ale říci o zemích v celé dnešní Evropě, protože mnohé spadaly pod vládu osmanské, rakousko-uherské, vilémovské nebo ruské říše. A v celosvětovém měřítku to platí pro naprostou většinu států.
Putin „tvrdohlavě odmítá přijmout fakt, že nyní žijeme ve věku národních států s mezinárodním řádem, který je organizován na základě zásady územní celistvosti stanovené Chartou OSN, jež zakazuje jakékoli překreslování státních hranic silou,“ připomíná diplomat. Místo toho kremelský vůdce fantazíruje o znovuvytvoření ruského impéria pohlcením Ukrajiny a Běloruska a po nich možná i mnoha dalších sousedních zemí.
Zatím mu ale jeho plán nevyšel. Volodymyr Zelenskyj nebyl odstraněn a nebyla nastolena ruská loutková vláda.
„Tento plán však velkolepě selhal. Ukrajinské obyvatelstvo – zejména ozbrojené síly – se odmítlo sklonit před rádoby carem. Místo toho se Ukrajinci sjednotili v zuřivém odporu, udrželi si kontrolu nad svým hlavním městem a postupně si vzali zpět zhruba polovinu území, které ruská vojska původně obsadila. Díky raketám a bezpilotním letounům Ukrajina účinně vyřadila z provozu ruskou černomořskou flotilu a její protivzdušné obraně se podařilo vytvořit nad zemí prakticky bezletovou zónu,“ píše Carl Bildt.
Kreml sice militarizoval ruskou ekonomiku a zmobilizoval 400 tisíc mužů, roztočil propagandistickou mašinérii a represe proti disentu, ale podle Bildta mu nic z toho válku nevyhraje. I kdyby podpora Západu polevila, Ukrajinci by stejně bojovali dál, protože nemají jinou možnost. Obrazy zvěrstev, která ruská armáda páchala na okupovaných územích, ukazují, co by všechny po příchodu Rusů čekalo.
„Ačkoli reakce evropských vlád lze těžko předvídat, zcela jistě by nesměřovaly k zajištění míru s Ruskem. Mnohem pravděpodobnější je ještě rozsáhlejší a dlouhodobější konflikt, v němž by o výsledku nakonec rozhodla ekonomická a průmyslová síla Evropy, bez ohledu na měnící se postoje USA. Stručně řečeno, Putin prostě nemá šanci vyhrát válku, kterou začal. Mír nastane teprve tehdy, až bude poražen – teprve až se Ukrajincům (s pomocí Západu) podaří ubránit a až Rusové uvidí, že Putinova šílená válka ohrozila jejich vlastní budoucnost,“ uzavírá švédský expremiér Carl Bildt.
