Putin svým dekretem o vydávání ruských pasů, jímž obyvatelům „řady okresů na jihovýchodě Ukrajiny“ dal právo získat ruské občanství ve zjednodušeném řízení, vyslal Ukrajině měsíc po prezidentských volbách mimořádně špatný signál.

Putin svůj krok, který Ukrajina označila za agresi a stěžovala si Radě bezpečnosti OSN, vydává za humanitární akt. Kterých oblastí se týká, Kreml neupřesnil, v dřívějších zprávách státního tisku ale předeslal, že půjde o regiony ovládané tzv. proruskými separatisty, což je eufemismus pro ruské vojáky na „dovolené“ a žoldnéře. Podat žádost každopádně mohou občané obývající „jednotlivé okresy Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny“, uvádí se v dokumentu. Podmínkou obdržení pasu je slib věrnosti Rusku.

Putinovo rozhodnutí odsoudili jak odstupující, tak i nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko i Volodymyr Zelenskyj, který rovnou vyzval Západ, aby zesílil sankce proti Rusku. „Ukrajina spoléhá na podporu mezinárodního společenství a zesílení diplomatického tlaku a sankcí proti Rusku,“ uvedl v prohlášení štáb Zelenského, který v neděli vyhrál volby hlavy státu. Porošenko zdůraznil, že Kreml „vědomě a cynicky porušuje mezinárodní právo, zakazující okupačním úřadům měnit občanství obyvatel okupovaného území“.

Německá vláda spolu s Francií dekret odsoudila. „Tyto regiony jsou stejně jako celý Donbas součástí území Ukrajiny. Zjednodušené přidělování ruské státní příslušnosti tam žijícím ukrajinským občanům odporuje duchu i cílům Minských dohod. Je to pravý opak nyní tolik potřebného přispění k deeskalaci,“ namítlo německé ministerstvo zahraničí. Podobně Putinův nejnovější výpad vůči Ukrajině odsoudily i další státy včetně České republiky. Naproti tomu Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko právo veta, na ukrajinskou stížnost adekvátně reagovat nemůže.

Z protestů si ale Putin zjevně nic nedělá. Ba naopak. Ve zjevné reakci na ně se nechal slyšet, že Rusko zvažuje, že ve zjednodušeném řízení nabídne občanství všem obyvatelům Ukrajiny, nejen těm z oblastí pod kontrolou „proruských separatistů“. Řekl to v neděli na summitu o projektu nové Hedvábné stezky. Zelenský na to reagoval vlastní nabídkou Rusům: „Rozdíl s Ukrajinou spočívá zejména v tom, že my Ukrajinci máme v naší zemi svobodu projevu, svobodu tisku a internet,“ řekl podle agentury Reuters. „Poskytneme ukrajinské občanství zástupcům všech národů, které trpí autoritářskými a korupčními režimy. V první řadě pak Rusům, kteří dnes trpí asi nejvíce,“ dodal.

Putin se svým dekretem zjevně pokouší posilovat vliv v těch částech na východě Ukrajiny, které kontroluje s pomocí svých neoznačených vojáků a žoldnéřů.

Pozorovatelé si všímají načasování tohoto dalšího Putinova porušení Minských dohod, v němž spatřují důležitou symboliku. „Putin tímto dekretem propásl příležitost vyslat k nově zvolenému prezidentovi Volodymyru Zelenskému signál k uvolnění napětí,“ citoval server Deutsche Welle zahraničněpolitického experta německých socialistů (SPD) Nilse Schmida. „Právě naopak – tímto krokem Rusko cíleně porušuje Minské dohody (…) je to nebezpečné i proto, že ruská vojenská doktrína si vyhrazuje právo používat na ochranu ruských občanů v zahraničí sílu,“ doplnil Schmid.

Putin, který svou akcí s pasy chce zjevně upevnit své domnělé nároky na území Ukrajiny, ale možná podceňuje jednu přeci jen důležitou okolnost – to, že by se Ukrajinci chtěli houfně měnit na Rusy, není vůbec jisté.

Z opakovaného průzkumu nezávislého berlínského Centra pro východní Evropu a mezinárodní studia (ZOiS) z letošního března, uskutečněného v oblastech mimo kontrolu Kyjeva vyplývá, že většina tamních obyvatel chce stejně jako dříve patřit k Ukrajině. Případný druhý pas by část Ukrajinců podle autorů tohoto průzkumu považovala spíše jen jako určitou pojistku v nejisté situaci.

 

Revue Forum Banner