Útok Ruska na Ukrajinu se snaží od počátku objasňovat mnozí analytici i politici. Většina se shoduje v tom, že jde o pro Rusko osudovou chybu vzhledem k tomu, jak náročné by bylo Ukrajinu udržet v okupačním režimu, i kdyby se ona okupace podařila, což se zatím vůbec neděje. Rusové mají na Ukrajině velké ztráty, jejich pozice se příliš nemění, na Ukrajinu proudí zbraně ze západu a společně s nimi také dobrovolníci, kteří se rozhodli bojovat proti Rusům.

Že Putin udělal s tažením na Ukrajinu chybu, zmínil v sobotu v projevu na jarní konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu britský premiér Boris Johnson. Řekl, že „je jasné, že Putin udělal invazí katastrofální chybu“. Podle Johnsona se ruský prezident rozhodl pro invazi kvůli strachu z toho, že jeho sousedem bude svobodný a demokratický stát.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná historický význam cesty českého premiéra za ukrajinským prezidentem

Nové číslo Týdeníku FORUM, které je ode dneška v prodeji, rekapituluje význam cesty Petra Fialy za Volodymyrem Zelenským. Zdůrazňuje, že…

O obavách z toho, aby běžní Rusové neviděli na Ukrajině konkurenční svobodný režim, se zmiňuje ve své analýze zveřejněné na twitteru také bývalý český diplomat a generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. „Dlouhodobým cílem Kremlu vůči Ukrajině je nedopustit vznik a existenci demokratické společnosti, která by svou prosperitou a integrací do evropských struktur dávala Rusům ‚špatný příklad‘. Současná válka je jenom pokračováním této politiky ozbrojenými prostředky,“ vysvětluje diplomat. Podle něj vnímá Putin Ukrajinu od roku 2013 jako největší ohrožení své popularity. Každý krok Ukrajiny západním směrem vnímá ruský prezident jako útok proti sobě.

Vladimír Votápek naznačuje, že válka na Ukrajině je Putinovou snahou o udržení jeho režimu v Rusku, protože jsou evidentní jeho vážné problémy. „Kreml je každodenně konfrontován s vlastní nedostatečností, s žalostnými výsledky správy země,“ myslí si bývalý konzul.

V závěru své stručné analýzy zmiňuje priority a body, ze kterých nesmí Ukrajina a Západ ustoupit. „Žádné bezpečnostní a územní ústupky, žádná finlandizace, které ponechají Kyjevu demokracii a proevropskou orientaci, nebudou pro Rusko dostatečné. Kreml uspokojí pouze proměna v autoritativně řízený, ekonomicky zaostalý protektorát Ruska, vzhlížející ke staršímu bratrovi,“ uzavřel Vladimír Votápek.

Bývalý ruský ministr zahraničí z první poloviny 90. let Andrej Kozyrev naznačil, že Putin žije dlouhodobě odtržený od reality a to ovlivnilo jeho úsudek. Situaci Ukrajiny z pohledu Putina vysvětluje tak, že ruský prezident žije dlouhá léta v přesvědčení, že Ukrajina nemá nárok na to, být suverénním státem, naopak by měla být satelitem Ruska. „Pokud ukrajinskou vládu nelze udržet skrytě nezávislou a prokremelskou, jak pravděpodobně zjistil, pak ji k tomu otevřeně přinutí. Začal také věřit svým vlastním propagandistům, že Ukrajinu řídí nacisticko-banderovská junta. Perfektní záminka k ‚denacifikaci‘ Ukrajiny,“ popisuje Kozyrev.

Zajímavá je jeho úvaha týkající se stavu ruské armády. „Kreml strávil posledních 20 let snahou o modernizaci své armády. Velká část tohoto rozpočtu byla ukradena a utracena za megajachty na Kypru. Ale jako vojenský poradce to nemůžete hlásit prezidentovi. A tak mu místo toho nahlásili lži. Potěmkinova armáda,“ píše Kozyrev. O tom, že ruská armáda zřejmě zdaleka není v takové kondici, jak si Putin asi myslel, ho Ukrajinci ujišťují každý den.