Putin a jeho vojáci. Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
Uzavřené hranice se sousedy, aby neutekla ani myš. Mobilizace až 1,2 milionu mužů hned po volbách do ruského parlamentu. Pokračování ve válce navzdory ekonomickým a společenským problém a obrovským ztrátám. Tak hodnotí nezávislá ruská média možný vývoj ve druhé polovině letošního roku. Ruský prezident Vladimir Putin prý o mírových jednáních neuvažuje. Vyloučen není ani útok na pobaltské země.
Putin odmítá návrhy na mír s Ukrajinou a s vysokou pravděpodobností míří k další eskalaci války, informoval nezávislý ruský deník Meduza s odvoláním na zjištění agentury Reuters. Útoky na ruské rafinerie prý neodradily ruského diktátora od myšlenek na další vyhrocení konfliktu, ale naopak prý posílily jeho odhodlání pokračovat ve vojenských akcích.
Putin trvá na dobytí Doněcké oblasti a je prý přesvědčen o tom, že ji ruské jednotky již brzy obsadí. jeho vůli pokračovat v boji tlumočil také mluvčí Dmitrij Peskov. Válka prý má pokračovat bez ohledu na nedostatek paliv a na další důsledky ukrajinské vzdušné kampaně. Šéf Kremlu je přesvědčen o tom, že ruské údery jsou pro Ukrajince mnohem bolestnější a ničivější.
Ruské proválečné účty na sociálních sítích také informují o možné nové mobilizaci. K té má dojít po zářijových volbách do ruské Státní dumy. Podle dostupných zpráv je scénář této mobilizace naplánován na říjen. Do armády, která čelí nedostatku dobrovolníků a smluvních vojáků kvůli obrovským ztrátám, které zakouší na ukrajinském bojišti.
Podle nezávislého ruského deníku The Moscow Times ruské proválečné Z-kanály stále častěji informují o možné nové mobilizaci. Tu by podle válečných zpravodajů Kreml mohl provést po volbách do Státní dumy v září, aby zvrátil situaci na frontě a reagoval na rekordní sérii útoků dronů na Ukrajině. Otazník již podle nich nevisí nad tím, zda k dalšímu kolu mobilizace v Rusku dojde, ale jen nad tím, kdy.
Kreml měl údajně jednat také s vedením sousedních zemí, aby tentokrát (na rozdíl od mobilizace v září roce 2022, pozn. red.) zabránily masovému exodu mladých mužů vyděšených perspektivou služby v ruské armádě. Hranice prý oficiálně zůstanou otevřené, ve skutečnosti se ale kvůli různým opatřením a technickým obstrukcím stane vycestovat pro Rusy v odvodovém věku nemožné.
Ruský prezident údajně zvažuje několik možností, jak bude reagovat na aktuální úspěšnou fázi ukrajinské obrany. Kyjev na dálku působí Rusku enormní hospodářské ztráty nejen ve vnitrozemí, ale také na okupovaných územích. Frontová linie je takřka nehybná bez ohledu na to, že Rusové přicházejí měsíčně o desítky tisíc vojáků.
Scénáře eskalace prý zahrnují také útok na pobaltské státy, posílení útoků na vojenské objekty v Evropě zapojené do podpory Ukrajiny, anebo dokonce využití taktické jaderné zbraně. To však západní analytici dlouhodobě považují za krajně nepravděpodobné kvůli tlaku mezinárodního společenství, včetně Číny.