Vladimir Putin FOTO: Pixabay/stux
FOTO: Pixabay/stux
Půjde prezident Vladimir Putin do války proti Ukrajině? Podle ruské propagandistické mašinérie, kde mediální magnáti předpovídají vítězství „do 48 hodin“, by to bylo jasné. Půjde do toho. Jenže jsou dobré důvody si myslet, že se možná dost přepočítal a teď spadl do vlastní pasti.
V The New York Times vysvětluje analytička Julia Latynina, která se Ruskem a Putinem dlouhodobě zabývá, že přímý konflikt – na rozdíl od náhlých nájezdů, tajných operací nebo hybridní války – není zrovna Putinovým stylem. Spíš chtěl hromaděním vojáků donutit Západ, aby se vzdal jakýchkoli nároků na Ukrajinu. Západ na to ale nepřistoupil. Místo stahování poslaly USA a NATO vojáky a vojenskou techniku do východní Evropy.
„Místo toho, aby Putin uvěznil Spojené státy, uvěznil sám sebe. Nyní vidí, že se jeho manévrovací prostor zmenšuje na nulu, protože se ocitl v pasti mezi ozbrojeným konfliktem a ponižujícím ústupem. Mohl by provést invazi a riskovat porážku, nebo by se mohl stáhnout a neměl by co ukázat za své chytračení. Co bude dál, není známo. Jedno je však jisté: Putinova hra selhala.“
Putin mívá ve zvyku se stáhnout, kdykoli hrozí skutečný konflikt. V roce 2018 američtí vojáci v Sýrii zabili ruské žoldáky, ale místo odvety Rusko popřelo, že by k incidentu vůbec došlo. Když turecké bezpilotní letouny porážely ruské žoldáky v Libyi a Sýrii, Moskva taky nereagovala. Putin poslal vojáky do Kazachstánu na neurčitou dobu, ale začal je stahovat hned poté, co ruskému ministrovi zahraničí zavolal ten čínský. Povedly se jen akce v Gruzii v roce 2008 a anexe Krymu v roce 2014, ale tehdy tím byl Západ zaskočen.
Doma sice Putinova popularita klesá, ale do voleb zbývají dva roky. Nejdůležitější ale je, že by Rusko nemělo jistotu vítězství. Ukrajinská armáda je připravenější a i v případě nějakého úspěchu by Rusové museli počítat s velkými ztrátami.
Autorka se ptá, proč Putin, pokud neměl v úmyslu provést invazi, všechno vsadil na svou hrozbu. „Odpověď je jednoduchá: Afghánistán. Katastrofální stažení Západu z této země v srpnu signalizovalo, že Spojené státy nemají chuť se v zahraničí angažovat. Putin se zjevně rozhodl, že je vhodná doba k tomu, aby se zasadil o revizi uspořádání po skončení studené války. Bez obvyklých vyjednávacích žetonů – bez zdravé ekonomiky, vynikajících zbraní a fanatických stoupenců – vsadil na nepředvídatelnost. Čím iracionálněji se bude chovat, tím spíše Spojené státy přijmou jeho požadavky.“
K tomu ale nedošlo. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dal jasně najevo, že k žádným ústupkům nedojde, a Putin je v koncích. Může zkoušet všechno možné, aby si zachoval tvář. I to by se nakonec mohlo vymknout kontrole, takže riziko otevřené války je stále obrovské.
„Je tu snad jedna jistota, které se můžeme držet: Putin nikdy nezačne válku, kterou by pravděpodobně prohrál. Jediný způsob, jak zajistit mír, je tedy zaručit, že ve vojenské konfrontaci Putin nikdy nevyhraje,“ uzavírá Julia Latynina.
